Literatura
Příběh ze Zeleného domu: Proč svět stále potřebuje Annu Shirleyovou
Příběh Anny Shirleyové ze Zeleného domu nestárne. Objevte, proč nás zrzavá dívka z Avonlea fascinuje i po více než sto letech.
Pohádka bratří Grimmů „Tři řeči“
Pohádka bratří Grimmů „Tři řeči“ připomíná, že i zdánlivě zbytečné talenty mohou v pravý čas změnit náš osud a vést k velkým věcem.
Před filmem „Odyssea“: nový překlad Homérova eposu
Nový anglický překlad Homérova eposu přichází v době, kdy se na plátna chystá velkolepá filmová adaptace „Odyssea“ režiséra Christophera Nolana.
Proč jsou české pohádky tak morbidní?
České pohádky se neštítí smrti ani kanibalismu. Proč patří klasické české pohádky k těm nejtemnějším vůbec?
Cesta k uzdravení: Jeden muž na Appalačské stezce
Po smrti manželky se vydal na náročnou cestu napříč americkými horami a během tisíců kilometrů hledal víru, smíření i nový směr života.
Záře slov: umělecké krásy literatury
Esej o kráse literatury sleduje, jak struktura veršů, práce s jazykem a promyšlené věty dávají slovům sílu srovnatelnou s malířstvím či hudbou – od poezie přes prózu až po celé knihy, které obstály v čase.
Síla slov v Shakespearově „Mnoho povyku pro nic“
Shakespearova komedie sleduje, jak řeč formuje pověst, vztahy i lidské osudy. Intriky, pomluvy a duchaplné dialogy odhalují lásku Beatrice a Benedicka, téměř zničí Hero a připomínají, že jazyk dokáže rozdělovat i znovu spojovat.
T. S. Eliot vysvětluje, co je to „klasika“
Eliot v eseji o klasice rozvíjí myšlenku zralosti civilizace, jazyka i autora. Na Vergiliově „Aeneidě“ vysvětluje, proč některá díla překračují hranice času, národů i literárních epoch a zůstávají živá po generace.
Dokázali byste přečíst víc než horník z viktoriánské éry? (Spoiler: Pravděpodobně ne)
Po čtrnácti hodinách v dole sahali po Miltonovi, Dickensovi i Platónovi. Příběh dělnické čtenářské kultury, která brala knihy jako nástroj poznání i odporu – a nastavuje nepříjemné zrcadlo našim dnešním návykům.