Bývalý zvláštní agent kontrarozvědky Wayne A. Barnes nabízí ohromující dobrodružství podle skutečných událostí.
Mezi rokem 1979 a svým zatčením v roce 2001 Robert Hanssen zneužíval postavení agenta FBI a působil jako špion pro Sovětský svaz a následně pro ruskou vládu. Moskevským operativcům tajně prodal zhruba 6 000 tajných dokumentů.
Tyto materiály obsahovaly podrobnosti o vojenských tajemstvích USA a odhalovaly agenty KGB, kteří prováděli špionáž ve prospěch Washingtonu. Ministerstvo spravedlnosti USA nijak nepřehánělo, když Hanssenovy pletichy označilo za „pravděpodobně nejhorší zpravodajskou katastrofu v historii USA“.
Hanssenova zrada se stala inspirací pro půltucet knih, dva celovečerní filmy, několik dokumentů a nespočet článků. Člověk by mohl předpokládat, že tento příběh byl již tak důkladně zmapován, že k němu nelze nic dodat. Významné pozadí vyšetřování však vychází najevo až nyní, díky odtajněným informacím v knize Waynea A. Barnese A Traitor in the FBI: The Hunt for a Russian Mole (Zrádce v FBI: Hon na ruského krtka).
Pozoruhodný agent
Barnes, bývalý zvláštní agent kontrarozvědky FBI, vydal strhující autobiografii, v níž podrobně popisuje dosud nevyprávěnou práci v tajné operaci, jež pomohla Hanssena odmaskovat. Příběh je svým konceptem i provedením natolik divoký, že často působí spíše jako lehce komediální román než jako líčení skutečné historie.
V 70. a 80. letech patřil Barnes k nejlepším agentům FBI; dařilo se mu verbovat cíle z východoevropských zpravodajských služeb k defekci. Působil jako koordinátor pro operace v utajení ve washingtonské centrále. V roce 1989 se přestěhoval do pobočky v San Diegu, aby zajistil léčbu své dcery, která trpěla rozštěpem páteře. Na západním pobřeží se velká část jeho práce týkala vyšetřování podvodů ve zdravotnictví.
V roce 1998 byl Barnes pověřen úkolem vypátrat podezřelého krtka uvnitř FBI. To vyžadovalo získat bývalého operativce sovětské rozvědky, o němž se věřilo, že zná krtkovu totožnost.
Světla, kamera, akce
Rus, v Barnesově knize identifikovaný jako Ivan Fjodorovič Kurylenko, se měl objevit na American Film Market, prodejní a marketingové akci filmového průmyslu v Santa Monice v Kalifornii. Kurylenko hledal americké investory pro zamýšlený film o arménské genocidě z roku 1915 spáchané osmanskými Turky.
Barnes se na veletrh vydal v utajení jako zástupce bohatých Texasanů, kteří chtějí investovat do kinematografie. Kurylenkovu důvěru si získal díky spolupráci s Polly Plattovou, na Oscara nominovanou produkční návrhářkou. Její bratr pracoval pro CIA, což vysvětlovalo ochotu Plattové dobrovolně se zapojit do úkolu, který vnímala jako vlasteneckou povinnost.
Postavení Plattové ve filmovém světě a její vhled do fungování Hollywoodu si získaly Kurylenkovu přízeň. Díky blízkosti k cíli mohl Barnes vypracovat hloubkový psychologický profil a sestavit plán, jak z Rusa udělat informátora.
Neuvěřitelnější než fikce
Způsob, jakým si Barnes nakonec zajistil Kurylenkovu důvěru až do bodu, kdy dobrovolně identifikoval krtka v FBI, je naprosto ohromující. Prozradit příliš mnoho z této lsti by znamenalo vyzradit zápletku epických rozměrů. Nejlépe to vystihuje známé klišé: musíte si to přečíst, abyste tomu uvěříli.
Barnes je naštěstí obdařen vypravěčským talentem, který přesahuje běžnou literaturu faktu. Jeho vyprávění pulzuje staccatovým rytmem a smyslem pro detail, což připomíná zlatou éru brakové detektivky. Všimněte si, jak mistrně mísí hloubku s úsporným jazykem v tomto popisu situace po večeři s jeho ruským cílem:
„Dorazil účet. Nechal jsem ho ležet na stole, dokud jsem si nebyl jistý, že ho Ivan koutkem oka zaregistroval. Bylo to kolem 300 dolarů, v roce 1998 slušná suma. Zcela zbledl.“
Lidský rozměr
Barnesovi slouží ke cti, že do díla dokázal citlivě vplést dostatek osobních informací o dětství ve Filadelfii i o rodinném životě. Flashbacky a rodinné odbočky dodávají jeho osobnosti hravý i hluboce upřímný rozměr.
Zvláště dojemná je pasáž, v níž popisuje svou účast na synových atletických závodech – to vše uprostřed pronásledování Kurylenka a dalšího případu podvodů ve zdravotnictví. Navzdory nárokům a závažnosti své práce Barnes uznává, že rodinné události byly přesně tím, čemu se měl v tu chvíli věnovat.
Po dopadení Hanssena obdržela Plattová od ředitele FBI děkovný dopis za spolupráci na případu. Barnes se však žádné zvláštní pochvaly nedočkal. Záznamy o jeho práci dokonce záhadně zmizely.
Autorovi trvalo sedm let bojů s úřadem FBI pro kontrolu publikací, než získal povolení svůj příběh zveřejnit. Důvod tohoto zpoždění nebyl nikdy řádně vysvětlen.
Pokud FBI Barnesovy úspěchy neocenila, čtenáři hledající skvělou knihu ho jistě pochválí. Titul Zrádce v FBI nabízí vzácný vhled do sféry zpravodajských služeb, podaný strhujícím a brilantně zábavným způsobem.
„A Traitor in the FBI: The Hunt for a Russian Mole“ od Waynea A. Barnese. Republic Book Publishers: 7. dubna 2026. Brožovaná vazba, 304 stran.
Podělte se s námi o své příběhy na adrese namety@epochtimes.cz.
–ete–
