Jeden z největších pokladů Muzea a knihovny Hispanic Society bude díky prestižnímu dvojitému grantu restaurován.
Na celém světě existuje jen sedm známých „černých knih“ – vizuálně působivých středověkých iluminovaných rukopisů na pergamenu, který byl nabarven nebo natřen načerno. Dochované exempláře pocházejí z druhé poloviny 15. století a všechny jsou konkrétním typem křesťanské knihy známé jako „hodinky“ – zkrácená sbírka každodenních modliteb či oficií určená laikům.
Newyorské Hispanic Society Museum & Library vlastní nejstarší z nich. Černá kniha hodin, zvaná také Horae beatae marie secundum usum curie romane, pochází přibližně z roku 1458. Je jedním z největších pokladů muzea díky své vzácnosti, ale jen zřídka bývá vystavena. Je totiž velmi křehká a potřebovala odborný zásah. V dubnu 2025 bylo oznámeno, že tato drobná kniha, velká jen asi 14,5 × 10 cm, bude restaurována díky prestižnímu dvojitému grantu.
Zarmoucená královna
Badatelé se domnívají, že Černou knihu hodin muzea buď zadala María Kastilská (1401–1458), královna a manželka Alfonsa V. Aragonského, po smrti svého manžela v roce 1458, nebo ji obdržela jako dar k období smutku. Teorii o souvislosti s truchlením podporuje i barva pergamenu. María zemřela tři měsíce po svém choti, což by mohlo vysvětlovat, proč je rukopis nedokončený. Text je sice kompletní – oslnivé stránky mají složité zlaté rámečky a jsou psány gotickými písmeny ze zlata a stříbra – ale chybí miniatury na začátku jednotlivých hodin.
„Svatý Jiří a drak“, list z počátku 60. let 15. století, Willem Vrelant. Getty Center, Los Angeles. (Public Domain)
Jeden z listů nese kastilský erb, odkazující na Mariin rod. Absence aragonského znaku jejího manžela podporuje domněnku, že byla v době vzniku knihy již vdovou. Autor rukopisu byl pravděpodobně Vlám a bývá řazen k okruhu Willema Vrelanta, významného iluminátora působícího v Bruggách ve třetí čtvrtině 15. století.
New York je na „malé černé knihy“ bohatý. Morgan Library & Museum vlastní jednu z nich, datovanou asi do roku 1480. Na základě stylistických srovnání se odborníci domnívají, že rukopis z Morganovy knihovny mohl vzniknout ve stejné dílně jako rukopis Hispanic Society. Analýza černého barviva použitého na pergamenu knihy Hispanic Society odhalila přítomnost uhlíku, stejně jako u exempláře z Morgan Library, který rovněž potřebuje konzervátorský zásah.
Uhlík dodává pergamenu hladký a lesklý povrch, ale není ideální nosnou vrstvou pro všechny použité pigmenty. Navíc černá barva pergamenu v Morganově rukopise se na některých místech odlupuje.
Huntingtonův celoživotní sen
Hispanic Society získala Černou knihu hodin darem od svého zakladatele Archera M. Huntingtona v roce 1933. Huntington ji koupil od proslulého londýnského knihkupce Bernarda Quaritche, který ji získal v roce 1900.
Filantrop, učenec a sběratel Huntington (1870–1955) založil muzeum v roce 1904. Bylo to vyústění jeho celoživotního snu. V dopise matce z roku 1898 napsal:
„Moje sběratelství mělo vždy pozadí – víš – muzeum. Muzeum, které se musí dotýkat široce umění, řemesel i literatury. Musí zkoncentrovat duši Španělska do významů, prostřednictvím děl rukou i ducha. … Chci poznat Španělsko jako Španělsko a tak je vyjádřit – v muzeu. Je to téměř vše, co mohu udělat. Pokud dokážu vytvořit báseň z muzea, bude se snadno číst.“
Sbírky instituce mají široký geografický záběr, zahrnují Španělsko, Portugalsko, Latinskou Ameriku i Filipíny a rozmanitá umělecká média. Obsahují přes 900 obrazů včetně děl největších španělských mistrů – El Greca, Velázqueze, Goyi či Sorolly – 6 000 kreseb a akvarelů, stejně jako sochy, umělecké řemeslo a textilie.
Financování restaurování
Knihovna obsahuje 250 000 děl z 11.–20. století. Černá kniha hodin je jedním z nejžádanějších objektů celé sbírky. Evropská nadace výtvarného umění (TEFAF) ve spolupráci s projektem Bank of America Art Conservation společně financují restaurování knihy a poskytly Hispanic Society 56 700 dolarů (přibližně 1,33 milionu Kč). Jedním z hlavních cílů je ulevit iluminovanému rukopisu od tlaku, který na něj vyvíjí kožená vazba.
Marketingová manažerka TEFAF Alina Arcari vysvětluje:
„V 19. století byla Černá kniha hodin Společnosti převázána do zlacené tmavě modré marocké vazby, při níž byly stránky oříznuty a okraje pozlaceny. Ačkoli pergamen, stříbrná a zlatá písmena a také zlacené ilustrace na 149 listech zůstávají v dobrém stavu, některé nezdobené stránky vykazují známky tzv. květu a vazba je extrémně těsná, takže lze svazek otevřít maximálně do 45 stupňů.“
Celý rukopis bude rozvázán a každá stránka digitálně nafocena, aby byl obsah knihy vizuálně dostupnější. Konzervátoři také vytvoří bezpečnější uložení, které nahradí původní vazbu.
Hodinky patřily ve středověku k nejintimnějším luxusním předmětům. Měly zásadní význam pro spiritualitu svého majitele a byly prostředkem projevování nejvyšší umělecké dovednosti v malém měřítku. Po více než 550 letech představuje Černá kniha hodin muzea Hispanic Society ohrožený poklad. Díky restaurování však získá nový život a bude moci oslovit širší publikum.
Tipy na témata z oblasti umění a kultury nám můžete posílat na namety@epochtimes.cz.
–ete–
