Sál císařů Rakouské národní knihovny patří k nejúchvatnějším knihovnám světa – krásný, vznešený a okázalý zároveň.
Knihovna stojí přímo v srdci Vídně, kdysi centra mocné a rozsáhlé evropské říše. A protože vědění je moc, nechal si ji dávný vládnoucí rod Habsburků vybudovat přímo ve svém paláci – jako místo, kde se shromažďovaly znalosti, kulturní paměť a symboly panovnické moci, aby upevnil svou vládu.
Jak habsburský vliv postupně slábl a v jednotlivých zemích říše rostly snahy o nezávislost, proměnila se císařská knihovna v Rakouskou národní knihovnu, jak ji známe dnes. Přesto si uchovala velkou část lesku, který kdysi patřil panovníkovi považovanému za Bohem vyvoleného.
Největším pokladem umění, architektury a kulturních artefaktů této knihovny, dnes už také muzea, je Sál císařů se svým dramatickým barokním interiérem, který se zdánlivě dotýká nebes.
Řady polic jsou zaplněny knihami a rukopisy – některé z nich pocházejí až ze středověku a mají mimořádnou historickou hodnotu. Jejich stránky jsou dnes příliš křehké, a proto se uchovávají jako cenné artefakty, které lze obdivovat jen z dálky.
Císařská knihovna však není jen o knihách – její vzhled i obsah svědčí o moci a odkazu Habsburků. Její velká přestavba vycházela z plánů Leopolda I. a dokončil ji jeho syn Karel VI., který v roce 1722 zahájil výstavbu.
Byla pojata jako barokní gesamtkunstwerk – celkové umělecké dílo, které spojuje sochařství, architekturu a freskovou malbu v jednotný celek.
Centrálnímu oválu sálu vévodí monumentální socha Herkula s podobiznou císaře Karla VI., korunovaného na císaře Svaté říše římské. Dva klenuté boční trakty představují protikladné motivy – válku a mír – a tomu odpovídá i jejich výzdoba a fresky.
Sál, zdobený sloupy, barevným mramorem a zlacením, se tyčí do výšky přes 18 metrů a je zakončen centrální kupolí. Při pohledu na hlavní fresku se zdá, jako by se nebesa snášela z výšin a prolínala se s architekturou.
Božské i pozemské postavy zaplňují malovaná oblaka a iluzivní balkony v díle nazvaném Stát se Bohem, které ladně splývá s prostorem sálu.
Navštívíte-li Vídeň, jistě na cestovatelských plakátech a prospektech uvidíte průčelí, sochy a neuvěřitelný, freskový interiér Sálu císařů – patří totiž mezi nejskvostnější klenoty města.
Samotný Sál císařů je sice novější, ale kořeny císařské knihovny sahají o několik století dál. Ve středověku, koncem 14. století, sloužila jako pokladnice vévody Albrechta III., uložená v kapli uvnitř jeho hradu.
„Vedle šperků, drahokamů a nejrůznějších kuriozit se v pokladnicích světských vládců uchovávaly i nejvzácnější knihy,“ uvádí Rakouská národní knihovna. „Tyto poklady neměly jen vysokou materiální hodnotu, ale především symbolický a posvátný význam.“
Mezi nimi se nacházela i nejstarší kniha dnešní knihovny – evangelistář s vyobrazením čtyř evangelistů, jehož rohy zdobí erby čtyř zemí: Rakouska, Štýrska, Tyrolska a Korutan.
Sbírka se v průběhu staletí rozrůstala, střídala majitele (včetně několika císařů Svaté říše římské) a doplňovaly ji nové kolekce, získané nákupy, sloučením nebo díky badatelským cestám.
Na počátku vrcholné renesance se sbírka zaměřovala především na vědy, historii a genealogii, aby legitimizovala a chránila císařský odkaz – krása rukopisů ustoupila před mocí a reprezentací.
V 18. století se však začala snášet vlna kritiky vůči tomu, že knihovna slouží jen jedné rodině, a do popředí se dostala snaha o rozšiřování poznání. Byl zaveden katalogizační systém a doplněny vědecké spisy.
Během své historie byla knihovna několikrát přestěhována: z vévodského hradu do Wiener Neustadtu, sídla císaře Fridricha III., v 16. století; poté do paláce Harrachů v roce 1623; a nakonec, po dokončení Sálu císařů v roce 1726, do Hofburgu – císařského paláce Habsburků.
Sál císařů je korunou celé knihovny, ale její prostory zahrnují i další křídla, muzea a čítárny, které obohacují její sbírky. Zatímco v 18. století sloužil především jako reprezentační prostor pro učence a diplomaty, dnes je přístupný veřejnosti k obdivu i studiu.
Patří k nejkrásnějším knihovnám světa, ale její význam dalece přesahuje krásu samotnou – Rakouská národní knihovna je paměťovou pokladnicí starověku. Uchovává nejen 200 000 knih v Sále císařů, ale i záznamy na papyru, sbírku globů, hudební partitury, mapy, tištěné články a různé artefakty – celkem kolem 4 milionů položek.
To, co kdysi chránilo dědictví říše, je dnes nádhernou schránkou svého dávného já a stále patří k obdivuhodným svědkům lidských dějin.
–ete–
