Nedávno jsem bádal nad nákupem dětských lžiček a narazil jsem na zemi původu Made in P. R. C.
Zeptal jsem se prodavačky, odkud ten výrobek pochází. Paní prodavačka nevěděla, a tak jsem zkusil její kolegyni.
Při rozhovoru s druhou prodavačkou v malém obchodu s dětským zbožím mi najednou došlo, že celá etiketa je psaná v angličtině a že P. R. C. znamená Peoples Republic of China, tedy Čínská lidová republika.
Začal jsem na internetu bádat, proč výrobci používají označení Made in P. R. C. namísto Made in China.
Spotřebitelé – co je made in P. R.C.?
Jeden český spotřebitel s přezdívkou Airline na diskusním fóru nakole.cz napsal: „Včera jsem si koupil topinkovač, a když jsem koukal na štítek, kdo ho vyrobil – je tam „Made in P.R.C.“ Tak jsem se podíval i na rychlovarnou konvici a pak na počítačku – oboje taky PRC. Můžete mi někdo říct, která země tyhle výrobky dělá?“
Jiný internetový uživatel jménem Blizz napsal na serveru odpovedi.cz: „Made in PRC = Made in People’s Republic of China (Marketingový trik, jak oblbnout lidi, kteří se koukaj, kde se výrobek vyrábí, co zní líp? Made in PRC, nebo Made in China?“
Na serveru answers.yahoo.com někdo založil diskusi na téma „Proč čínští výrobci píší na svých produktech „Made in P. R. C.? “. A pod něj napsal: „P. R. C. = Peoples Republic of China, v podstatě to znamená komunistická Čína, jejich výrobky jsou hrozné, snažím se bojkotovat všechny výrobky vyrobené v Číně“. Yahoo následně celou větev odstranil z diskuse, jak uvádí na svých stránkách, kvůli pokynům od společenství Yahoo! Answers.
Některá vysvětlení o používání rozdílných názvů hovoří o tom, že Made in P.R.C. se používá, když není dostatek místa na obalu. Pokud se ovšem napíše Made in P.R.C. je rozdíl ve velikosti nulový.
Co mají někteří lidé proti „Made in China“
Někteří lidé se kvůli svému přesvědčení a z morálních či jiných důvodů rozhodli dále nekupovat výrobky označené Made in China.
Co je k tomu vede? Důvody se různí. Jedni se bojí nekvalitních výrobků, jiní mají strach ze závadnosti výrobků, na kterou někdy upozorní hygienici.
Jeden český spotřebitel s přezdívkou momo na serveru ontola.com napsal: „Že bio potraviny dovezené z Číny či jiných asijských měst stejně jako např. bio banány z Kamerunu jsou opravdu bio, tomu já nevěřím. Vyrobit bio certifikát těmto zemím trvá ve Wordu asi dvě minuty, navíc nikdo nikdy nemůže jejich výrobní procesy kontrolovat.“
Další hovoří o porušování lidských práv v čínských továrnách, špatných pracovních podmínkách nebo o nízkých mzdách.
„Budíček v půl sedmé, hodina na snídani a ranní hygienu. Od půl osmé práce u pásu. Po čtyřech hodinách pauza na oběd. Odpolední čtyřhodinová směna bez zastavení. Pak opět jídlo. A zase do práce, povinný přesčas trvá tři až čtyři hodiny. Teprve kolem deváté desáté večer do fronty na sprchu. A nejdřív až v jedenáct do postele. A další den znovu a pak ještě čtyřikrát. Volná je jen neděle,“ popsal server Idnes.cz podmínky v jedné čínské továrně na hračky.
Represe
Jsou také ti, kterým se nelíbí represe čínského komunistického režimu proti obyvatelům Tibetu, disidentům a náboženským skupinám a dalším obyvatelům ČLR, a tak nechtějí nákupem výrobků financovat další represe nebo politické vraždy tamního režimu. (více..)
„Nekupuji nic, na čem je napsáno made-in-china, ale samozřejmě se nevyhnu tomu, že půlka součástek čehokoliv je made-in-china, a to právě z těch důvodů, že si tam mohou dovolit zaměstnávat lidi tak levně a za takových brutálních podmínek, aniž by měli nějakou demonstraci,“ napsal na serveru lupa.cz Tomáš Kapler, specialista v oblasti internetového marketingu.
Někteří čeští výrobci se také snaží „bojovat proti záplavě výrobků z Číny“, čehož je důkazem například uspořádaný veletrh Zlaté české ručičky.
Spisovatelka Sara Bongiorni, napsala knihu „Rok bez „Made in China“ s podtitulem „Jedno dobrodružství ze skutečného rodinného života v globální ekonomice“. Paní Bongiorni přesvědčila svého manžela Kevina, že rok dlouhý bojkot výrobků „Made in China“ bude zajímavý experiment. Se svou rodinou pokus zahájila 1. ledna 2005, rozhodnutá nenakupovat nic vyrobeného v Číně až do Nového roku 2006. (Více..)
Různé názorové proudy lze vidět i v české vládě. Zatímco senátor Jaroslav Doubrava zakládá s čínským ambasadorem Skupinu česko-čínského přátelství, místopředsedkyně senátu Alena Palečková uspořádala koncert na podporu vězněného čínského advokáta Kao Č’-šenga a pronásledovaných praktikujících Falun Gongu (Falun Dafa) a senátor Petr Bratský se chystá předsedat Skupině přátel Tibetu.
Jedni upřednostňují obchodní zájmy, druzí hovoří o morálce a prosazování mezinárodních zákonů a dohod o lidských právech. Někdo vidí levné výrobky a obchodní příležitosti, druzí hovoří o podporování zločinných diktatur.
Pracovní podmínky v Číně
Ve zprávě, kterou nedávno publikoval americký deník New York Times, je uvedeno, že zaměstnanci, kteří v Číně sestavují produkty firmy Apple, často „pracují v krutých podmínkách… pracují nadměrně přesčas, v některých případech až 7 dní v týdnu, a bydlí v přeplněných ubytovnách… někteří říkají, že stojí na nohou tak dlouho, až jim otékají nohy a téměř nemohou chodit“. (Více..)
Velký rozruch mezi spotřebiteli způsobil také snímek China Blue, který sleduje životní a pracovní podmínky v jedné z mnohých továren na rifle v Číne. Soustředí se při tom na osud 16leté Jasmíny, která přichází z vesnice do města hledat práci. Film byl natočen bez povolení čínské vlády a načrtává skutečnou situaci v čínských výrobních továrnách a nutí diváka zamyslet se nad svojí rolí v těchto praktikách.
Bývalý ministr zahraničí Pavel Kohout předsedá v ČR takzvané Smíšené česko-čínské komoře vzájemné spolupráce. Podle jeho slov je fascinován „impozantním rozvojem Čínské lidové republiky“ a čínský trh vidí jako „mimořádně zajímavý pro české podnikatelské subjekty“. Na opakované dotazy, zda komora kontroluje původ výrobků, pracovní podmínky v továrnách, zda pocházejí prodávané výrobky z čínských pracovních táborů a dochází-li v továrnách k porušování lidských práv, nikdo z členů ani zástupců komory Velké Epoše bohužel neodpověděl.
Výrobci obchodující s ČLR ovšem podle průzkumů Společnosti pro Fair Trade často na podobné dotazy nereagují. Co je k mlčení vede, je otázkou spekulací. (Více..)
Podle reakcí na studii zveřejněnou Společností pro Fair Trade získávají firmy, které skutečně dohlížejí na pracovní podmínky ve výrobních továrnách v ČLR, hodnotné a kladné body u spotřebitelů, kteří jsou často ochotni připlatit a koupit si dražší značku, která dbá na etické chování, a naopak oželet levnější výrobek, který je vyráběn neeticky.
Podobný postoj ukázalo 250 tisíc amerických spotřebitelů, kteří protestovali proti špatným podmínkám v čínské společnosti Foxconn Technology a dalších dodavatelů firmy Apple v Číně. (Více..)
Padělky a kontroly
Pro české spotřebitele je také alarmující zpráva, že se navíc ani
nelze vyvarovat dovozu padělaného zboží. Podle slov Jindřišky Kubelkové z
Celní zprávy České republiky nejsou například německé celní orgány při
tak obrovském množství dováženého zboží z Asie schopny všechen dovezený
materiál zkontrolovat.
Podle jejích slov jsou schopni
zkontrolovat pouze 3-5 % dováženého nákladu. Největší nákladní loď,
která pravidelně připlouvá do Hamburku, přiváží až 15 000 kontejnerů. (Více..)
Čtěte také:
Političní vězni v čínských pracovních lágrech musí vyrábět plyšová zvířátka na export
Odchod světových softwarových společností z čínského internetového trhu
Obří schodek zahraničního obchodu ČR s Čínou stoupal i v roce 2011