České osobnosti o Shen Yun
Vlastimil Harapes, známý český baletní mistr a choreograf, navštívil představení Shen Yun již podruhé. Newyorský soubor Shen Yun Performing Arts představuje světovou špičku klasického tance, jedinečný orchestr spojující Východ a Západ a okouzlující animovanou projekci na pozadí.
Úspěšný herec a taneční pedagog nešetřil při hodnocení vystoupení slovy chvály ani letos. „Splnilo to moje očekávání, tak jak to znám z prvého vidění před rokem.“
V loňském roce hostilo představení Shen Yun pražské Kongresové centrum. Letos za podpory ministra kultury Daniela Hermana vystoupil soubor ve Státní opeře Praha. „Tady je to ještě nádhernější, protože je to krásné prostředí, které dělá, abych řekl, správný rám tomu obrazu a těm obrazům, které zde vidíme na jevišti Státní opery,“ dodává dlouholetý člen baletu Národního divadla v Praze.
Mistr Harapes se s námi podělil také o své dojmy z klasického čínského tance. „Samozřejmě, to mně zajímalo už poprvé, a to z toho důvodu, že jsem tam objevil prvky klasického tance, které jsem se musel učit já a které jsem potom učil další generaci. Věřím, že ty základy a kořeny, které se potom ty další tisíciletí rozvíjely, tam budou, takže si myslím, že pro profesionála je to dobré vidět už z tohoto důvodu.“
Klasický čínský tanec pomáhá zachovat 5 000 let čínské kultury. Staví na tradiční estetice a kdysi se předával mezi lidmi, na císařském dvoře a prostřednictvím starých divadelních her. V průběhu tisíců let se neustále tříbil, až se nakonec vyvinul do rozsáhlé a typicky čínské taneční formy, jak ji známe dnes, uvádí soubor Shen Yun na svých stránkách.
A co se české legendě baletní scény líbilo nejvíce? „Dojem výtvarna a krásné hudby, to celé působí jako takové pohlazení na duši. Právě propojení hudby a pohybu, a samozřejmě úžasně sladěné barvy i kostýmy,“ říká Vlastimil Haraes po představení.
V textech písní, v áriích operního zpěvu, které jsou součástí představení Shen Yun, vidí mistr Harapes určitý způsob idealismu, naznačující, jací bychom měli být. „To je ideál a já si myslím, že toho není nikdy dost, měli bychom se z toho poučit a najít cestu k pokoře. Abychom byli více přátelští a harmoničtí.“
Shen Yun dnes v Číně neuvidíte, protože tradiční kultura se tam téměř vytratila. Ale stal se mezinárodním fenoménem, který přináší krásu starobylé čínské kultury milionům diváků po celém světě.
Rozhovor s Vlastimilem Harapesem o Shen Yun
Abychom čtenářům představili ojedinělý umělecký projekt a jeho pozadí, využili jsme možnosti a položili mistru Harapesovi v soukromí několik otázek.
Jak hodnotíte projekt Shen Yun, kterým se snaží čínští umělci obnovit prastarou kulturu svojí země, v níž kvůli represím čínského režimu nemohou vystupovat?
Je krásné, že sáhli ke kořenům čínské kultury a že to dělají na vysoké profesionální úrovni. Hlavně ty ženské tance mají velký půvab, kostýmy působí úplně jinak, než jsme zvyklí, má to určitě ojedinělou atmosféru.
Jakou má podle Vás představení hodnotu pro českého diváka?
Myslím, že hodnotu má každé představení, ale toto obzvláště, protože je ojedinělé. Čínský soubor sem nejezdí často a hlavně na té úrovni, kterou oni mají. Je to vzácné vidět v této podobě. Jak už jsem uvedl, určitě v lidech zanechá nádherný, vysoce estetický dojem, a to je pro dnešní dobu, ale i pro každou dobu, velmi důležité.
Myslím, že hodnotu má každé představení, ale toto obzvláště, protože je ojedinělé.
Jak je podle vás představení pro českého diváka srozumitelné?
Na tom velmi záleží a podle mne je velice srozumitelné. Laterna magika[1] už je všude tak známá, že se používá [propojení multimediální projekce s příběhem odehrávajícím se na pódiu]zcela běžně – k dokreslení atmosféry, aby obraz korespondoval s hudbou a s tím, co se děje na jevišti. Je to velká výhoda, je to pak jako film, jako živé, nejsou to kulisy malované, je to jiný druh divadla a myslím, že si to vzájemně rozumí a pomáhá právě té srozumitelnosti.
Jak hodnotíte technickou a uměleckou úroveň celého představení?
Je to na vysoce profesionální úrovni. Nedokázal bych vytknout, že by tam něco mělo být jinak. To už je věc vkusu. Mně se líbila ženská složka a tance o ženské jemnosti více, než mužská bojovnost. Zvláště podání ženské křehkosti, takové čistoty, byly až jako křišťály, jak se mi líbily ve svém projevu.
Je to na vysoce profesionální úrovni. Nedokázal bych vytknout, že by tam něco mělo být jinak.
Hodnoty, o kterých soubor Shen Yun hovoří, se dotýkají buddhistického soucitu se všemi vnímajícími bytostmi nebo taoistické pravdivosti, prostupují celým představením. Jaký význam podle vás má tyto hodnoty ve společnosti dnes zdůrazňovat?
Na to se ani nemusíte ptát. Je všeobecně nezbytné to neustále připomínat. Kdyby se to dalo zjednodušit na „co nechceš sám, nečiň druhým“, kdyby jenom toho se lidé drželi… Ty principy jsou nezbytné k zachovávání etiky a jak by se lidé měli k sobě chovat. Navíc taková ta asijská pokora k životu, k přírodě – bez toho to nejde.
Bohužel se setkávám s lidmi, kteří jsou například hluboce věřící a vůbec nevědí, co to pokora je. Tak si říkám, proč vůbec chodí do nějakých svatyň, když nepochopili ten princip – proč?
Proč jste na představení Shen Yun přišel a co jste si z něho odnesl?
Zajímalo mě proto, že představení vzniklo v Americe. Spousta lidí nevěděla… přijel soubor z lidové Číny, a tím to končí. [Soubor Shen Yun tvoří nezávisle na současném čínském režimu]. Je smutné, když se do umění dostává politický element. To by nemělo být a nemá. My jsme to tady zažili dříve, vy jste už jiná generace. Za socialismu neustále někdo říkal, co je dobré a co je špatné, a co se má a co se nemá. Myslím, že každý by si měl vybrat.
To je hlavní smysl divadla, vytvořit iluzi, dostat se do úplně jiných dimenzí – a to se právě souboru [Shen Yun] daří.
Hlavně to vidět a zažít. Znám jednu poučku: „Není třeba pěstovat mnohoučenost, ale přemýšlivost“. Samozřejmě, když vidíte takovéhle představení, nutí vás to k přemýšlení a toho není nikdy dost. Tu inspiraci jsem si odnesl a mám obrazy z toho v živé paměti.
Když jdu na nějaké představení, ať je to činohra, opera, balet, muzikál, cokoliv, když se mi to představení nelíbí, říkám tomu: „Zázrak se nekonal“. Podle mne každé představení má být takový malý zázrak. Člověk by měl být okouzlen nebo zasažen. To neznamená, že z tragédie jsem rozradostněný, ale naopak mne to zaujme, takže to zanechá ve mně nějakou stopu. Takový malý zázrak způsobí, že zapomenu, že jsem v divadle, a v tom momentě nevnímám svoje problémy, nechám se unést. To je hlavní smysl divadla, vytvořit iluzi, dostat se do úplně jiných dimenzí – a to se právě souboru [Shen Yun] daří.
Děkujeme za rozhovor.
[1] Laterna magika je české divadlo, které používá multimediální projekci, pomocí které probíhá příběh na plátně i na jevišti. Podobný systém používá také soubor Shen Yun.
