O islámském terorismu se hovoří především ve spojitosti s fašismem a spojení islámu s radikálními myšlenkami nazývají islamofašismus. Z různých důvodů se nehovoří o tom, že radikální islám má komunistický původ.
Fašismus je forma nacionalismu a nemá žádné zvláštní náboženské pozadí. Když se podíváme na islámský extremismus z hlediska jeho celkového přístupu a doktríny, je zřejmé, že má mnohem více společného s komunismem.
Speciální série deníku Epoch Times nazvaná Jak přízrak komunismu vládne našemu světu v patnácté kapitole odhaluje myšlenkové koncepty a konkrétní mentory, kteří položili základ Islámského státu. Kapitola s názvem Komunistické kořeny terorismu čerpá z více než 60 různých zdrojů.
Pojďme se nyní podívat alespoň na některé části kapitoly a zejména na osobu Sajjida Qutba, autora knih a myšlenek, které podnítily novou krvavou revoluci, ne nepodobnou revolucím vedeným v Sovětském svazu nebo Čínské lidové republice.
Katastrofa především pro muslimy
Tak jako předcházející komunistické revoluce i radikální islám, islámský terorismus a Islámský stát přinesly největší ztráty na životech vlastním lidem – tedy muslimům.
Pod touto ideologií vraždili teroristé zejména muslimy. Úmrtí muslimů v souvislosti s terorismem činilo 82 až 97 % z celkového počtu zabitých v období 2006–2011.
Ve zprávě o terorismu z roku 2011 zveřejněné Americkým národním centrem pro boj proti terorismu se uvádí, že „v případech, kdy bylo možné určit náboženskou příslušnost obětí terorismu, zaujímá úmrtí muslimů v souvislosti s terorismem za posledních pět let 82 až 97 procent z celkového počtu“. [48]
Národní zprávy o terorismu za rok 2016 uvádějí celkem 11 072 teroristických útoků, které za jediný rok způsobily celkem 25 621 úmrtí. Kromě toho se v drtivé většině případů vyskytly teroristické útoky v zemích a oblastech obývaných muslimskou většinou: „Ačkoli k teroristickým útokům došlo v roce 2016 ve 104 zemích, byly geograficky silně soustředěny. 55 procent všech útoků se uskutečnilo v pěti zemích (Irák, Afghánistán, Indie, Pákistán a Filipíny) a 75 procent všech úmrtí v důsledku teroristických útoků se událo v pěti zemích (Irák, Afghánistán, Sýrie, Nigérie a Pákistán).“ [49]
Naproti tomu teroristické útoky vedené v západních zemích vyústily v mnohem menší počet obětí na životech. Studie provedená organizací Cato Institute v září 2016, nazvaná Terorismus a přistěhovalectví: Analýza rizik, uvádí, že teroristé narození v zahraničí, kteří vstoupili do země, ať už jako přistěhovalci nebo turisté, byli zodpovědní za 3 024 ze 3 322 vražd provedených teroristy na americké půdě od roku 1975 do konce roku 2015. Toto číslo zahrnuje 2 983 lidí zabitých při útocích z 11. září 2001. [50] Při teroristických útocích ročně zemře v průměru 74 Američanů.
Níže nabízíme část českého překladu z patnácté kapitoly z knihy Jak přízrak komunismu vládne našemu světu.
Sajjid Qutb: Marx islámského extremismu
William McCants, odborník na boj proti terorismu a bývalý výzkumný pracovník v Centru pro boj proti terorismu ve West Pointu, poznamenal, že islámští extremisté často odkazují na učení Sajjida Qutba, když vysvětlují svoji motivaci, a že mnozí z nich se považují za jeho nástupce. [13] Ajmán al-Zavahrí, vůdce al-Káidy po smrti bin Ládina, považoval Qutbovy myšlenky za jiskru, která zažehla oheň džihádistického extremismu.
Čtěte také: Syn Usámy bin Ládina je mrtvý, potvrzuje Bílý dům
Odborník z Blízkého východu Hassan Hassan zveřejnil v roce 2016 zprávu ve spolupráci s Carnegieho nadací pro mezinárodní mír s názvem Sektářství Islámského státu: Ideologické kořeny a politický kontext. Na konci zprávy citoval Hassan populární shrnutí základní doktríny teroristické skupiny ISIS: „Islámský stát byl navržený Sajjidem Qutbem, vyučovaný Abdullahem Azzamem, globalizovaný Usámou bin Ládinem, přenesený do reality Abú Musabem az-Zarkávím, a realizovaný Abu Omarem al-Baghdadisem a Abu Bakrem al-Baghdadisem.“ [14]
Bin Ládin a později ISIS přijali a rozšířili Qutbovu ideologii. Stručně řečeno, qutbismus je snaha o zavedení násilí, které má zničit shnilou starou společnost, neboli „džáhilíju“, vyzývá džihádisty, aby položili svůj život za ideologii, která bude údajně ohlašovat osvobození člověka. [15]
Tento bombastický styl vyvolává vzpomínky na spisy Marxe a Lenina, a to z dobrého důvodu: Qutb byl v mládí členem komunistické strany a jeho myšlenky byly ponořeny v rétorice marxismu-leninismu. Robert R. Reilly, starší člen Výboru pro zahraniční politiku USA, uvedl, že Qutb byl ve skutečnosti mezinárodním prostředníkem mezi Komunistickou internacionálou, egyptským Muslimským bratrstvem a egyptskou komunistickou stranou. [16]
Qutb se narodil v roce 1906. Na konci 20. a 30. let studoval socialismus a literaturu. V roce 1950 měl za sebou již dva roky studia ve Spojených státech a po návratu do Egypta vstoupil do Muslimského bratrstva. [17] Qutb udržoval stálé kontakty s armádním poručíkem Gamálem Abdelem Násirem, vůdcem k socialismu nakloněného Hnutí svobodného důstojníka.
V roce 1952 zahájil Násir vojenský převrat ke svržení prozápadní monarchie, dynastie Muhammada Aliho. Říká se, že tento socialisticko-revoluční tah byl naplánován Qutbem a Bratrstvem společně s Násirem. Přestože Qutb doufal, že Násir vytvoří islámský režim, Násir se místo toho vydal na cestu sekularizace a v roce 1954 začal Muslimské bratrstvo potlačovat.
Qutb a Bratrstvo se připravovali na vraždu Násira. Spiknutí selhalo, Qutb byl obviněn z pokusu o vraždu a uvězněn. Během tří let vězení byl Qutb krutě mučen. Později se podmínky jeho vězení uvolnily a on mohl psát. Během vězení napsal dvě nejdůležitější práce – Ve stínu koránu a Milníky. Tyto dvě knihy, které se týkají jeho názorů na korán, islámské dějiny, Egypt a západní společnost, v plné šíři prosazovaly protisekulární a protizápadní extremismus.
Čtěte také: Dva vedoucí představitelé Tálibánu byli zabiti při leteckých úderech
Qutb byl krátce propuštěn z vězení. Nevyužil však příležitost opustit Egypt a byl následně znovu uvězněn. V roce 1966 byl Qutb usvědčen z účasti na spiknutí za účelem zavraždění Násira a poté popraven oběšením.
Qutbovo podvratné myšlení dalo islámskému pojetí džihádu novou interpretaci. Po zmínce o džihádu si mnozí okamžitě v mysli vybaví „svatou válku“. V arabštině džihád jednoduše znamená zápasit nebo bojovat. Pro běžné muslimy to může znamenat vnitřní konflikt (snaha o osobní dokonalost) nebo obranný džihád. [18] Právě Qutb rozšířil tuto definici tak, aby zahrnovala proaktivní a nespoutané použití násilí ve „svaté válce“ džihádu, a položil jeho teoretické základy. [19] Qutb se pyšně vydal na šibenici a stal se náboženským mučedníkem.
Qutbova filozofie tvrdila, že jakýkoli sociální systém, který dodržuje světské zákony nebo etiku, je antiislámskou „starou společností“ – džáhilíjou (džáhilíja znamená neznalost náboženské pravdy, původně odkazující na společnost před šířením islámu). Dokonce i společnost, která se prohlašovala za muslimskou, mohla být stále džáhilíja. Qutb považoval egyptský sociální systém, ve kterém žil, za systém, v němž dominovala džáhilíja, a proto musel být svržen. [20]
Podle Qutba byla džáhilíja největší překážkou pro muslimy i nemuslimy, což jim bránilo v plnění islámských hodnot a práva. Tvrdil, že stará společnost byla lidem vnucena a v tomto procesu je okrádala o jejich svobodu. Tito zotročení lidé – podobně jako dělnická třída v marxismu – měli právo vést džihád, aby svrhli útlak džáhilíje. Qutb obhajoval džihád jako prostředek osvobození celého lidstva, muslimů i nemuslimů. [21] Když byla Qutbova kniha zveřejněna, mnozí islámští vůdci si mysleli, že Qutb zašel příliš daleko, a považovali jeho myšlenky za kacířství. [22]
Qutb si dále vypůjčil marxistický koncept „falešného vědomí“, který se vztahuje k přijetí masových ideálů a kultury vládců. Koncept zastává názor, že toto „falešné vědomí“ brání masám vnímat jejich vlastní útlak a svrhnout kapitalismus ve prospěch socialismu. Pro Qutba si lidé žijící pod džáhilíjou neuvědomují, že jsou otroky, a proto se nezabývají džihádem, aby se osvobodili. [23]
„Co je třeba udělat?“, takto pojmenoval Lenin svůj pamflet, v němž se věnoval této otázce. Qutb měl stejnou otázku, a tak hledal řešení v Leninových myšlenkách. [24]
Pokračování naleznete v 15. kapitole knihy Jak přízrak komunismu vládne našemu světu.
Prozatím dostupná v angličtině (vydání českého překladu se připravuje).
Spojitosti mezi marxismem-leninismem a radikálním islámem
Osvobození člověka
Marx a Qutb: Osvobození musí nastat prostřednictvím násilí (osvoboditelé se musejí chopit zbraní).
„Falešné vědomí“
Marx: Marxistický koncept „falešného vědomí“, který se vztahuje k přijetí masových ideálů a kultury vládců. Koncept zastává názor, že toto „falešné vědomí“ brání masám vnímat jejich vlastní útlak a svrhnout kapitalismus ve prospěch socialismu.
Qutb: Pro Qutba si lidé žijící pod džáhilíjou (neznalost náboženské pravdy, původně odkazující na společnost před šířením islámu) neuvědomují, že jsou otroky, a proto se nezabývají džihádem, aby se osvobodili.
Předvoj
Pro Qutba má předvoj, který se skládá z toho, co nazývá „pravými muslimy“ – nebo extremisty – revoluční misi osvobození všech muslimů a celé lidské civilizace. Předvoj musí tvrdě zasáhnout falešné muslimy, řídit se islámskou ideologií určenou Qutbovou interpretací, založit nový národ založený na islamismu a použít násilí ke vnucení islámu zbytku světa.
Třídní boj
Marx: Třídní boj je další marxistická myšlenka, která tvoří ústřední bod islámského extremismu. Marx strávil celý svůj život snahou vyvolat konflikty mezi proletariátem a buržoazií, aby tyto konflikty zesílil až do bodu, z něhož není návratu, a nakonec konflikt „vyřeší“ revolucí. Islámští extrémisté pracují v mnoha ohledech identickým způsobem.
Qutb: Pouze zaměnil Marxovy dělníky za „pravé muslimy“ utlačované lidmi žijícími pod džáhilíjou. Tito musí podle Qutba přikročit k násilné formě džihádu, aby se osvobodili a nastolili nový řád.
Spojení islámu s marxismem-leninismem
Qutbova kniha Ma’arakat ul-Islam war-Ra’samaaliyyah vydaná v roce 1993 odhaluje Qutbovu komunistickou inspiraci. Qutb očividně prohlašuje, že islám je „jedinečný, konstruktivní a pozitivistický aqidah, který byl modelován a zformován z křesťanství a komunismu, mísí se nejoptimálnějším způsobem a zahrnuje všechny jejich (tj. křesťanské a komunistické) cíle, a navíc jim dodává harmonii, rovnováhu a spravedlnost.“ [29]
ODKAZY:
[13] Dale C. Eikmeier, Qutbism: An Ideology of Islamic-Fascism, Defense Technical Information Center, March 2007, accession number ADA485995, http://www.dtic.mil/docs/citations/ADA485995.
[14] Hassan Hassan, The Sectarianism of the Islamic State: Ideological Roots and Political Context (Washington: Carnegie Endowment for International Peace, June 2016), 26, https://carnegieendowment.org/files/CP_253_Hassan_Islamic_State.pdf.
[15] Andrew McGregor, “Al-Qaeda’s Egyptian Prophet: Sayyid Qutb and the War On Jahiliya,” Terrorism Monitor 1, No. 3, May 4, 2005, https://jamestown.org/program/al-qaedas-egyptian-prophet-sayyid-qutb-and-the-war-on-jahiliya/.
[16] Robert R. Reilly, The Roots of Islamist Ideology (London: Centre for Research into Post-Communist Economies, February 2006), 4, http://crce.org.uk/briefings/islamistroots.pdf.
[17] Berman, “The Philosopher of Islamic Terror.”
[18] McGregor, “Al-Qaeda’s Egyptian Prophet,” https://jamestown.org/program/al-qaedas-egyptian-prophet-sayyid-qutb-and-the-war-on-jahiliya/.
[19] A. E. Stahl, “‘Offensive Jihad’ in Sayyid Qutb’s Ideology,” International Institute for Counter-Terrorism, March 24, 2011, https://www.ict.org.il/Article/1097/Offensive-Jihad-in-Sayyid-Qutbs-Ideology#gsc.tab=0.
[20] McGregor, “Al-Qaeda’s Egyptian Prophet.”
[21] Stahl, “‘Offensive Jihad’ in Sayyid Qutb’s Ideology.”
[22] McGregor, “Al-Qaeda’s Egyptian Prophet.”
[23] Roxanne L. Euben, “Mapping Modernities, ‘Islamic’ and ‘“Western,’” in Border Crossings: Toward a Comparative Political Theory, ed. Fred Reinhard Dallmayr (Lanham, Md.: Lexington Books, 2013), 20.
[24] Vladimir Lenin, What Is to Be Done? trans. Joe Fineberg and George Hanna, accessed November 17, 2018, https://www.marxists.org/archive/lenin/works/1901/witbd/.
[48] 2011 Report on Terrorism, The National Counterterrorism Center, 14, https://fas.org/irp/threat/nctc2011.pdf.
[49] Country Reports on Terrorism 2016, Bureau of Counterterrorism and Countering Violent Extremism, https://www.state.gov/j/ct/rls/crt/2016/272241.htm.
[50] Alex Nowrasteh, Terrorism and Immigration: A Risk Analysis, Cato Institute, September 13, 2016, https://object.cato.org/sites/cato.org/files/pubs/pdf/pa798_1_1.pdf.
