Dle žádosti podané u Federální volební komise založil milionář a finančník George Soros před nadcházejícími prezidentskými volbami v roce 2020 nový politický akční výbor (super PAC). Tyto výbory jsou typické tím, že vybírají a přerozdělují dary na podporu či proti-kampaň určitého kandidáta. Existují 3 typy těchto organizací: propojený PAC, nepropojený PAC a super PAC.
Super PACy oficiálně známé také jako „výbory s nezávislými výdaji“ oproti prvním dvěma PACům nesmějí přispívat konkrétním stranám či kandidátům. Mohou však podporovat iniciativu nezávisle na kampaních, a to neomezenými politickými výdaji.
Web Politico informoval, že Soros byl v posledních prezidentských volbách jedním z největších dárců Demokratické strany. Do svého výboru s názvem Democracy PAC přispěl zatím historicky nejvyšší částkou 5,1 milionů dolarů. V porovnání s odpovídající fází voleb v roce 2016 svou finanční podporu zatím zdvojnásobil. Zároveň samozřejmě není jediným podporovatelem demokratů. Jeho syn Alexander Soros a další rodinní příslušníci se snaží jít v této oblasti v jeho šlépějích.
Deník Hill uvedl, že Soros nemá v úmyslu využít výbor k založení nezávislé politické skupiny, ale místo toho hodlá skrze tuto instituci nasměrovat finanční prostředky jiným organizacím.
Na rozdíl od Toma Steyera nebo [Michaela] Bloomberga Soros financoval a nadále očekává, že bude financovat organizace, jako Senate Majority PAC, Priorities USA či Emily’s list.
Tak jako tak zatím však Soros dosud žádného kandidáta do prezidentských voleb v roce 2020 otevřeně nepodpořil.
Národní dopad do roku 2020
Soros pomáhal financovat snahu Demokratů dostat voliče ve státech Georgia, Arizona a Florida na svou stranu. Strategie přetažení voličů od republikánů k demokratům je součástí zakládací listiny jeho nadace Open Society Foundations.
Podle autoritativní zprávy s názvem „U. S. Programs 2015–2018 Strategy“ začaly akční výbory financovat aktivistické operace v Arizoně a Georgii už někdy kolem roku 2015 s konečným cílem ovlivnit výsledek prezidentských voleb v roce 2020.
Zpráva dále uvádí, že počínaje investicemi v roce 2015 se americké programy snaží dosáhnout národního vlivu do roku 2020, a to prostřednictvím cílené práce a zaměření v několika málo státech. Státy jako Arizona, Georgia a Severní Karolína se demograficky rychle mění a nabývají na politickém významu.
Financování otevřené společnosti, známé jako projekt 2020, bylo zaměřeno na „budování kapacit komunitních organizací“, které mohou katalyzovat politickou angažovanost po celý rok, a nikoli pouze v období voleb. Jejich cílem je taktéž spolupráce s dalšími institucemi či neziskovými organizacemi, jako Democracy Alliance či Planned Parenthood.
Podle přispěvatele Epoch Times Williama Patricka představuje Democracy Alliance kolektiv bohatých středo-levicových a levicových politických dárců se Sorosem jako středobodem.
Kolektiv podporuje rozlehlou aktivistickou infrastrukturu s tzv. dark money, jež skrývají identity dárců a vyžadují, aby její granty podepsaly dohody o mlčenlivosti.
Zuckerberg, Soros a Bloomberg utratili miliony za kampaně kolem hlasovacích iniciativ
Podle dřívějších zpráv byli Soros, zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg tři z desítek miliardářů, kteří před loňskými předběžnými volbami utratili miliony dolarů za kampaň ohledně hlasovací iniciativy.
Analýza provedená centrem Center of Public Integrity odhalila, jak moc chtějí někteří političtí aktéři, aby určité iniciativy prošly hlasováním. Výzkum zjistil, že několik týdnů před volbami investovalo 25 amerických miliardářů do kampaní ohledně různých iniciativ ve státech rozdílných od jejich pobytu.
Oponenti
Miliardáři podporovali řadu různých kampaní, jako například hlasování v Ohiu, jež by umožnilo snížit tresty osobám usvědčeným z držení drog.
„Domníváme se, že úprava trestního zákoníku prostřednictvím dodatků ústavy je špatný nápad. O to více, pokud změna nevzešla z řad občanů státu, ale prostřednictvím třetích stran mimo Ohio,“ prohlásil v rozhovoru pro magazín The Atlantic Louis Tobin, výkonný ředitel asociace Ohio Prosecuting Attorneys.
„Je to poháněno penězi, jenž pocházejí ze zdrojů mimo náš stát. Budeme muset žít s nezamýšlenými důsledky,“ dodal.
Například V Arizoně vznikl návrh, aby do roku 2030 získávaly veřejné služby 50 procent své energie výhradně z větrných a solárních zdrojů. Mezi podporovatele návrhu patří Tom Steyer, miliardář, který žije v Kalifornii.
„Pevně věříme, že kalifornský miliardář přicházející k nám do Arizony s cílem utratit 10 až 20 miliónů dolarů za to, aby si svou věc prosadil, je problém,“ řekl Matthew Benson, oponent návrhu.
Jiní však říkají, že není neobvyklé, aby tyto kampaně dosahovaly vysoké úrovně podpory.
„Skutečnost je taková, že abyste takovou věc vůbec mohli zkusit uskutečnit, potřebujete hodně peněz,“ prohlásil Josh Altic, projektový ředitel Ballotpedia. Průměrná cena kampaně na podporu návrhu stála v roce 2016 přibližně více než 1 milion dolarů.
Je celkem obvyklé, že opravdu bohatí jednotlivci nebo finanční vlivné instituce vlévají do těchto kampaní hodně peněz.
Ke tvorbě tohoto článku přispěl Zachary Stieber.
Z původního článku newyorské edice The Epoch Times přeložil, upravil a doplnil: Petr Matějček
