Naše postupné porozumění virů by mohlo změnit způsob léčby některých nemocí
Viry jsou většinou známy pro svou agresivní povahu a infekčnost.
Je pravda, že většina virů má se svými hostiteli patogenní vztah, což znamená, že způsobují onemocnění od mírného nachlazení až po závažné stavy, jako je syndrom náhlého selhání dýchání (SARS). Fungují tak, že napadají hostitelskou buňku, převezmou její buněčný mechanismus a uvolňují nové virové částice, které poté infikují další buňky a způsobují nemoc.
Ale ne všechny viry jsou špatné. Některé viry mohou zabíjet bakterie, zatímco jiné mohou bojovat proti ještě nebezpečnějším virům. Podobně jako ochranné bakterie (probiotika), máme v těle také několik ochranných virů.
Ochranné „fágy“
Bakteriofágy (nebo „fágy“) jsou viry, které infikují a ničí specifické bakterie. Nacházejí se ve sliznici v trávicím, dýchacím a reprodukčním traktu.
Hlen je hustý materiál podobný rosolu, který slouží jako fyzická překážka pro útočné bakterie a chrání buňky před infikováním. Nedávný výzkum ukazuje, že fágy přítomné v hlenu jsou součástí našeho přirozeného imunitního systému a chrání lidské tělo před napadením bakteriemi.
Fágy se ve skutečnosti již téměř století používají k léčbě úplavice, otravy krve způsobené stafylokokem, infekce salmonelou a kožních infekcí.
Prvotní fágy pro účely terapie a léčby pocházely z vodních zdrojů, nečistoty, vzduchu, odpadních vod, a dokonce i z tělní tekutiny infikovaných pacientů. Viry byly z těchto zdrojů izolovány, vyčištěny a poté použity k léčbě.
S tím, jak jsme svědky nárůstu infekcí odolných vůči lékům, fágy dnes na sebe znovu přitahují pozornost. Vloni došlo ve Velké Británii k případu, kdy dívka na pokraji smrti byla zachráněna díky fágům, které byly úspěšně použity k léčbě její závažné infekce, jež byla rezistentní proti antibiotikům.
V současnosti jsou fágy geneticky upravovány. Jednotlivé kmeny fágů jsou testovány na cílové bakterie a nejúčinnější kmeny jsou pročišťovány na silnou koncentraci a ukládány v podobě bakteriofágových zásob (koktejlů), které obsahují jeden nebo více kmenů fágů a mohou cílit na širokou škálu bakterií, nebo jako upravené bakteriofágy, které míří na konkrétní bakterie.
Před léčbou se z infikované oblasti pacienta odebere stěr. Ten se kultivuje v laboratoři, aby se identifikoval bakteriální kmen a testuje se na bakteriofágových koktejlech.
Léčba může být bezpečně podávána orálně, aplikována přímo na rány nebo bakteriální léze, nebo dokonce natřena na infikované povrchy. Kromě toho v současnosti probíhají klinické testy na nitrožilní podávání fágů.
Kladné virové infekce
Virové infekce jsou v dětství důležité, aby došlo ke správnému vývoji imunitního systému daného člověka. Kromě toho je imunitní systém neustále na nízkých hladinách stimulován systémovými viry, aby si tělo vyvíjelo rezistenci na další infekce.
Některé viry, s nimiž se setkáváme, chrání člověka před infekcí jinými patogenními viry.
Například latentní (asymptomatické) herpetické viry mohou pomoci lidským přirozeným buňkám – „zabijákům“ (specifický typ bílých krvinek) identifikovat rakovinné buňky a buňky infikované jinými patogenními viry. Vyzbrojují přirozené buňky-zabijáky antigeny (cizorodé látky, které mohou v těle vyvolat imunitní reakci), ktere jim umožní identifikovat nádorové buňky.
Jedná se o přirozenou taktiku přežití, kdy se viry snaží v hostitelovi udržet co nejdéle a zbavují se konkurenčních virů, které by mohly hostiteli ublížit. V budoucnu by mohly modifikované verze virů, jako jsou tyto, být potenciálně použity na rakovinné buňky.
Pegivirus C neboli GBV-C je virus, který nezpůsobuje klinické příznaky. Několik studií prokázalo, že HIV pacienti infikovaní GBV-C žijí déle než pacienti bez něj.
Virus zpomaluje progresi onemocnění blokováním hostitelských receptorů potřebných pro vstup viru do buňky a podporuje tvorbu virů detekujících interferony a cytokiny (bílkoviny produkované bílými krvinkami, které aktivují zánět a odstranění infikovaných buněk nebo patogenů).
V dalším příkladu bylo prokázáno, že noroviry ochránily střeva myší, když jim byla podána antibiotika. Díky zabití ochranných střevních bakterií antibiotiky, byly myši náchylné ke střevním infekcím, ale noroviry byly schopny nahradit nepřítomnost dobrých bakterií a ochránit své hostitele.
Budoucnost terapeutických virů
Moderní technologie nám umožňují lépe porozumět složitosti mikrobiálních společenství, které jsou součástí lidského těla. Nyní víme, že kromě dobrých bakterií jsou ve střevě, kůži, a dokonce i v krvi přítomny také prospěšné viry.
Naše chápání této virové složky je z velké části v plenkách. Má však obrovský potenciál, který nám pomáhá pochopit virové infekce, a, což je důležité, jak bojovat proti těm špatným. Mohlo by také osvětlit vývoj lidského genomu, genetická onemocnění a vývoj genových terapií.
Cynthia Mathewová je výzkumná asistentka na University of Canberra v Austrálii. Tento článek byl poprvé publikován na portálu The Conversation.
