Když onemocníte, může vám to připadat jako smůla. Zdá se, že příznaky, jako je bolest v krku, rýma, bolesti hlavy a kašel, se objeví z ničeho nic a jenom proto, aby vám znepříjemnily život. Toto utrpení se může táhnout týden nebo i déle, a nutí vás jít na nemocenskou anebo zatnout zuby a pracovat i navzdory nemoci.
Jenže infekce nejsou otázkou štěstí či smůly, nýbrž je způsobují mikrobiální patogeny. Každý den čelíme mnoha patogenům způsobujícím onemocnění – ve vzduchu, který dýcháme, a na předmětech, jichž se dotýkáme se vyskytují neustále se měnící směsi chřipkových a respiračních virů. Ale proč někteří lidé příznaky nemají, zatímco jiní pořád vytahují kapesníky?
Za posledních několik let je zdravotnickými zařízeními nejvíce propagovanou zbraní proti chřipce očkování. Jenže tato ochrana se záměrně zaměřuje pouze na několik vybraných kmenů virů, přičemž každý rok může jít o jinou kombinaci.
Očkování proti chřipce neslibuje ochranu před mnoha dalšími, vyvíjejícími se chřipkovými kmeny, které se v našem prostředí nacházejí. A podle americké Centers for Disease Control (CDC): „Neexistuje žádná vakcína, která by vás ochránila před nachlazením.“
Naštěstí existují jednoduché, leč účinné kroky, které může učinit každý z nás, aby posílil imunitní systém před škodlivými látkami.
Základní hygiena
Nejúčinnější strategie proti nemoci je ta nejzákladnější: vyhýbejte se jí. Lékařka Lisa Ona Ballehrová doporučuje, abychom měli na paměti nakažlivá prostředí a pokusili se minimalizovat kontaminaci, kterou šíříme na ostatní.
„Snažte se vyhýbat veřejným místům, zakrývat si ústa při kašli a kýchání, pravidelně si umývat ruce a nedotýkat se předmětů na veřejných místech, jako jsou telefony, pulty a klávesnice,“ říká doktorka Ballehrová a dodává: „Nedotýkejte se tváře, aniž byste si nejprve umyli ruce.“
Správné mytí rukou trvá nejméně 20 sekund. Ujistěte se, že projdete všech pět kroků (namočit, namydlit, drhnout, opláchnout a usušit). Naučte děti tuto rutinu a pomozte jim pochopit, proč je to důležité.
Zdravá strava
I když se snažíme zabránit nákaze, viry se nám stále dokážou vplížit do života. Naštěstí máme každý vrozenou obrannou sílu, která nás chrání – imunitu a její hlavní stavební kameny, které pocházejí z potravy.
Podle odborníka na chemické a výživové doplňky Paula Jenkinse hraje strava klíčovou roli v účinnosti imunitního systému.
Jenkins vyjmenovává dlouhý seznam živin, které přispívají k imunoregulační síle – vitamíny A, C, D, E, B-6 a kyselina listová, jakož i minerály, jako je měď, železo, selen a zinek. Říká se jim mikroživiny, protože abychom udrželi organismus funkční, potřebujeme jich pouze malé množství. Nacházejí se v optimálním množství v různých druzích ovoce a zeleniny.
Existuje také jedna živina, kterou, ač by se to nezdálo, nutně potřebujeme ke zvýšení imunity, a tou je protein – bílkovina. Jenkins říká, že nedostatek bílkovin často vede ke zhoršení obranného systému.
Podle certifikované dietoložky Alicie Galvinové je protein důležitý kvůli tomu, že náš imunitní systém tvoří většinou bílkoviny produkované bílými krvinkami nazývanými protilátky. Jíst potraviny bohaté na bílkoviny pomáhá vytvářet protilátky, které naše tělo potřebuje k potlačení infekcí.
„Když tělo vidí útočníka, který se mu nelíbí, budou se na něj tyto protilátky vázat. Tato vazba signalizuje imunitním buňkám, aby do nich vstoupily a zmocnily se jich, aby je vymýtily z našeho systému,“ říká doktorka Galvinová.
Zatímco konzumace správných potravin může imunitní systém posílit, konzumace těch špatných jej může oslabit. Doktorka Galvinová tvrdí, že když jíme stravu s vysokým obsahem rafinovaných sacharidů, cukrů a zpracovaných potravin, výrazně nám to narušuje imunitu.
Odbornice na výživu a publicistka Lisa Richardsová tvrdí, že pro silnou imunitu je nejlepší protizánětlivá strava s nízkým obsahem cukru. Doporučuje ovoce a zeleninu, nezpracované potraviny a bílkoviny.
„Živiny, které jíme, mají větší vliv na náš imunitní systém, než by se zdálo, není to zdaleka jen o vitamínu C,“ poukazuje Richardsová a dodává: „Barevná jídla bohatá na antioxidanty, jako jsou brokolice, kurkuma, paprika, česnek a špenát, vám posílí imunitu.“
Jedním z oblíbených jídel, které posilují imunitní systém, je podle Richardsové polévka z kuřecího masa.
„Kuřecí polévka a vývar se po staletí používají k odvrácení běžného nachlazení a jeho příznaků,“ říká a doplňuje, že je to díky cysteinu obsaženému v kuřeti. „Cystein je aminokyselina, o které je známo, že rozkládá hlen a zároveň má v těle antivirový a protizánětlivý účinek.“
Dalším doplňkem stravy, který posiluje imunitu, je horký bylinný čaj. Bylinkový čaj přispívá k dobré hydrataci, ale Richardsová dodává, že byliny také obsahují přírodní rostlinné sloučeniny známé jako polyfenoly, které působí v těle jako antioxidanty.
„Antioxidanty budou v těle působit na snížení zánětu a mají také antivirové vlastnosti,“ vysvětluje Richardsová. Dějinami osvědčenou bylinou na zvýšení imunity je zázvor. Starověké sanskrtské, čínské, řecké, římské i arabské texty mají tento kořen ve velké úctě.
V tradiční medicíně se zázvor často používá k léčbě symptomů nachlazení a chřipky. Zklidňuje bolest v krku a rozbíjí hlen, aby se dal snadněji vyloučit.
Nejmodernější výzkum z Japonska a Indie ukazuje, že zázvor může stimulovat imunitní markery a zpomalovat množení viru. Výzkum z Velké Británie ukazuje, že extrakt zázvoru potlačuje běžný virus nachlazení.
Cvičení
Často si myslíme, že cvičení je způsob, jak si udržet kondici, ale pravidelná cvičení mohou také pomoci posílit schopnost těla bojovat proti chorobám. Podle doktorky Sashini Seeniové, praktické lékařky na portálu DoctorOnCall, je cvičení spolehlivým způsobem, jak si posílit imunitní systém.
„Předpokládá se, že cvičení může zvýšit cirkulaci protilátek a bílých krvinek – strážců našeho těla – takže napadající organismy mohou být eliminovány rychleji. Kromě toho náš mozek při cvičení uvolňuje endorfinové hormony,“ říká doktorka Seeniová a upozorňuje, že cvičení zvedá člověku náladu a uvolňuje tělo od stresu. A stres je jedním z hlavních rizikových faktorů, proč jsou lidé často nemocní.
Všeho moc škodí, říkali už naši předkové, a nejinak je tomu se cvičením. I tady je třeba najít si tu správnou rovnováhu. Výzkum ukázal, že sportovci, kteří trénují příliš tvrdě, mohou díky imunodepresnímu efektu onemocnět častěji.
Protilátka v lidských slinách – imunoglobulin A (sIgA) – je první obrannou linií proti mikrobiálním invazím. Vyčerpávající cvičení může potlačit sekreci sIgA, což má za následek zvýšené riziko infekce.
Odpočinek a spánek
Když máme hodně práce a povinností, je těžké si odpočinout. Pokud se nám však v dlouhodobém horizontu nedaří spánek dohonit, může to vést ke ztrátě produktivity.
Podle onkologické sestry a poradkyně pacientů Gail Traucové může nedostatek spánku vyústit k vyšším hladinám stresových hormonů a zánětu, což často vede k narušení imunity.
„Když dost nespíte, máte větší pravděpodobnost, že se nachladíte nebo se nakazíte jinou infekcí. Imunitní systém můžete posílit tak, že jako dospělý jedinec budete mít sedm až devět hodin spánku každou noc. To je klíčem k dobrému zdraví,“ tvrdí Traucová.
Potřeba spánku může být již zřejmá, přesto to někteří lidé opakovaně ignorují, než jim dojde, jak jsou na tom zle. Když onemocníme, naše tělo touží po spánku ještě víc, ale výživová poradkyně a koučka wellness Lynell Rossová říká, že spousta lidí varovné signály přehlíží a odmítá zpomalit. Výsledkem je, že se déle léčíme a vystavíme infekci více lidí.
„Žijeme v kultuře, která nám říká, abychom zatnuli zuby a šli dál, ale vůči vašim spolupracovníkům nebo spolu-studentům není férové, že sice přijdete, ale kýcháte, kašlete a šíříte bakterie,“ namítá Rossová.
Správné myšlení versus špatné návyky
Infekce nejsou výsledkem smůly, ale špatných návyků. A čím více špatných návyků máme, tím hůř funguje náš imunitní systém. Podle akupunkturisty Jamieho Bacharacha čím destruktivnější a nezdravější je náš životní styl, tím více musí náš organismus čerpat ze svých omezených zdrojů, aby to kompenzoval.
„Například vzpamatovat se ze spotřeby alkoholu si vyžaduje energii z našeho těla, která by jinak mohla být nasměrována do imunitního systému. Čím méně spánku máme, tím víc bude muset naše tělo pracovat v průběhu dne, aby to zvládlo,“ podotýká Bacharach.
Fyzickou daň si může vyžádat i špatná psychika. Bacharach odkazuje na článek v odborném časopise Africal Journal of Infectious Disesases z roku 2018, který zkoumá, jak mysl koresponduje s imunitní odezvou těla.
Jedna studie ukázala, že lidé v dobrém stavu mysli vykazovali lepší imunitní hodnoty ve slinách, krvi i plazmě, zatímco ti, kteří byli v nedobrém psychickém stavu, dosahovali slabších výsledků.
Výzkum naznačuje, že myšlenky mohou mít určitý vliv na schopnost těla odrazit nemoc. „Je prokázáno, že zlepšování psychiky má schopnost zesílit reakci imunitního systému. A to si ve snaze vyléčit se spousta lidí ani neuvědomuje,“ uzavírá Bacharach.
Z původního článku deníku The Epoch Times New York přeložila M. S.
