Zamyšlení nad tím, jaké má čínský režim záměry a možnosti ohledně vedení biologické války
Komentář
Francis Boyle, odborník na biologickou válku, se domnívá, že „koronavirus, se kterým se dnes potýkáme, je útočnou biologickou válečnou zbraní“.
Zmiňoval se o Wuchanském institutu virologie, který je v epicentru epidemie, a dodal, že „se již dříve vyskytly zprávy o problémech této laboratoře a o tom, co z ní uniká“.
Jestliže má Boyle pravdu, čínský režim by musel mít záměr a také schopnost takovouto biologickou zbraň vyvinout. Má je však doopravdy?
Není žádným tajemstvím, že Komunistická strana Číny, přestože je signatářem Úmluvy OSN o biologických zbraních, která biologické zbraně zakazuje, považuje vývoj biologických zbraní za klíčovou součást dosažení vojenské dominance. Místopředseda Čínské akademie vojenských lékařských věd, Che Fu-čchu, v roce 2015 uvedl, že biomateriály jsou nová „strategická velitelská stanoviště“ při vedení války.
Generál Lidové osvobozenecké armády (LOA) Čang Š‘-po zašel ještě dále ve své knize z roku 2017, nazvané „Nové výšiny ve válce“ (angl. „War’s New High Land“), kde tvrdí, že „moderní vývoj v biotechnologiích postupně vykazuje silné znaky charakteristické pro útočné schopnosti“, včetně potenciálu pro „genetické útoky zaměřené na specifické etnikum“.
Pro objasnění: to, o čem Čang mluví, jsou biologické zbraně, které zabíjejí jiné rasy, ale vůči nimž by lidé stejné rasy jako on měli přirozenou nebo získanou imunitu. Možná někdo namítne, že může jít pouze o výplody nějakého šíleného generála, které nemusí reprezentovat stanovisko komunistického vedení. Měli byste však vědět, že Čang byl řádným členem 18. ústředního výboru (2012–2017) a je bývalým rektorem Univerzity národní obrany.
Pokud jde o záměry, domnívám se, že strana by nepochybně ráda vyvinula útočné zbraně na vedení biologické války, pokud by to dokázala. Ale zvládla by to? Co vlastně víme o schopnostech Číny?
Víme například, že Čína ovládla technologii CRISPR, která umožňuje spojování genů. To je nezbytné pro vytvoření biologické superzbraně. Nakonec to byl čínský vědec Che Ťien-kchuej, který oznámil, že změnil lidský genom tak, aby byl odolný proti HIV, což je čin, za který nedávno dostal tříletý trest odnětí svobody .
Pokud chcete mít útočné zbraně genetického inženýrství pro vedení biologické války, potřebujete také velmi bezpečné zařízení, abyste předešli jeho šíření mimo laboratoř. Koneckonců, zacházíte s nebezpečnými patogeny, jako je SARS, ebola a různé kmeny koronavirů, a snažíte se o to, aby byly ještě více smrtící. Čína má pouze jednu takovou mikrobiologickou laboratoř úrovně 4, Wuchanský institut virologie, a nachází se – jak jinak – ve městě Wu-chan.
A konečně, kromě technologie a zařízení potřebujete surový biologický materiál. To znamená, že budete zacházet s těmi nejnebezpečnějšími viry, které se vyskytují v přírodě, a budete do nich vkládat vlastnosti, díky nimž budou mít ještě vražednější potenciál. Některé způsoby, jak toho dosáhnout, zahrnují zefektivnění přenosu z člověka na člověka u viru, který byl původně vzat z jiného biologického druhu, nebo prodloužení inkubační doby před tím, než se u infikované osoby začnou projevovat příznaky.
Existují nepopiratelné důkazy o tom, že laboratoř ve Wu-chanu získala některé z nejnebezpečnějších koronavirů na planetě. Za zmínku stojí také to, že loni byli dva lékaři čínského původu, manželé Čcheng Kche-ting a Čchiou Siang-kuo, Královskou kanadskou jízdní policií eskortováni z Národní mikrobiologické laboratoře ve Winnipegu v rámci vyšetřování krádeží duševního vlastnictví. Laboratoř je jedinou kanadskou mikrobiologickou laboratoří úrovně 4, což znamená, že jde o stejný typ laboratoře, jakou Číňané provozují ve Wu-chanu. O Čchiou se ví, že pracovala na viru ebola, zatímco její manžel publikoval studie o SARS. Šetření kanadské policie konstatovalo, že oba často za svého působení v Kanadě jezdili zpět do laboratoře ve Wu-chanu.
Čína má tedy vše, co potřebuje k vytvoření smrtící biologické zbraně: technologie, zařízení i surový biologický materiál.
Deník The Washington Post a další hlavní média se opravdu snažily, aby nás přesvědčily o tom, že smrtící koronavirus je spíše produktem přírody než nějaké nekalosti, a že ten, kdo bude tvrdit něco jiného, je pomatený konspirační teoretik.
Když skupina indických virologů zveřejnila pojednání, v němž uvedla, že nový koronavirus obsahuje vsuvky, které se podobají genovým sekvencím HIV, dostalo se jim obrovské kritiky a dokument byl stažen k revizi. Kritici studie tvrdili, že předpokládané vsuvky HIV neumožnily novému koronaviru ochromit lidské imunitní systémy, tak jak to dělá HIV, útokem na bílé krvinky neboli lymfocyty, které bojují s infekcemi.
Ve skutečnosti existuje důkaz, že nový koronavirus může opravdu způsobit „progresivní redukci lymfocytů“. Ale i kdyby neexistoval, nic by to neřešilo. Skutečnost, že vyvíjená biologická zbraň nefunguje tak, jak je zamýšlena, není důkazem toho, že se nejedná o biologickou zbraň, ale pouze toho, že ještě nebyla připravena k nasazení. A ať už se jednalo o chystanou biologickou zbraň, nebo ne, není důvod příliš pochybovat o tom, že koronavirus unikl z Wuchanského institutu virologie.
Blízkost naznačuje příčinnou souvislost. Koneckonců, pokud by první nákaza koronavirem byla prostým důsledkem náhodného přenosu z člověka na člověka, jak se tvrdí, mohlo k tomu dojít kdekoli v Číně. Zvláštní je, že epicentrem epidemie se stalo právě město o 11 milionech lidí, kde se nachází jediná čínská laboratoř úrovně 4. Náhoda? Nemyslím si to.
Připočtěme k tomu skutečnost, že podobné laboratorní nehody se v Číně už staly víckrát. Například v roce 2004 dvakrát (!) unikl z pekingské laboratoře virus SARS a způsobil vypuknutí choroby. Zařízení ve Wu-chanu může být sebemodernější, ale čínské bezpečnostní standardy jsou obecně velice laxní. A pokud by čínští vědci byli pod tlakem kvůli spěšným příkazům k výzkumu a vývoji biologických zbraní, téměř jistě by se někde něco odbylo.
Dalším důvodem k domněnce, že svět zde má co dočinění s něčím větším než pouhou nekompetencí, je reakce úředníků komunistické strany. Peking se opravdu hodně snažil, aby zakryl šířící se epidemii. Testovací soupravy pro koronavirus jsou přidělovány tak, aby většina případů nebyla diagnostikována. Většina úmrtí je přičítána jiným příčinám, například zápalu plic. Pohřby byly zakázány a mrtvoly jsou spěšně odváženy do krematorií bez jakékoli dokumentace. Pece v krematoriích Wu-chanu jedou dnem i nocí, aby zničily důkazy o skutečném rozsahu epidemie.
Na počátku epidemie úřady dokonce zatkly osm lékařů, jejichž „zločinem“ bylo, že hlásili velký počet případů nové virové infekce, kterou viděli ve svých nemocnicích. Byli obviněni z „nepravdivých prohlášení“ a „šíření fám“ a byli propuštěni až poté, co podepsali doznání. Veřejnost je nyní obecně vnímá jako hrdiny, zejména proto, že jeden z těchto oznamovatelů, dr. Li Wen-liang, na tuto chorobu zemřel .
Pokud jde o zdroj epidemie, úřední činitelé se chovali úplně stejně pokrytecky. Nejprve poukázali na to, že na trhu s mořskými plody ve Wu-chanu se údajně prodávali hadi a netopýři a že trh uzavírají. Brzy však vyšlo najevo, že hadi nejsou nositeli koronaviru a že netopýři – kteří jimi jsou – se na trhu vůbec neprodávali.
Existuje jeden poslední důkaz, který pro mě jako čínského pozorovatele nahrává teorii, že koronavirus je uniklá čínská biologická zbraň. Na čínském internetu kolují zvěsti, že Spojené státy úmyslně zahájily na čínskou populaci útok americkou biologickou zbraní.
Je výmluvné, že takováto absurdní tvrzení nejsou úřady nijak cenzurovány, zatímco jakékoli přesné informace o epidemii ano. Je velmi charakteristické, že vůdci komunistické strany obviňují svého hlavního geopolitického rivala za zločiny, které sami spáchali.
Snaží se strana svými lžemi a úhybnými taktikami zakrýt svou neschopnost kontrolovat epidemii? Nebo se její vůdci také snaží skrývat něco mnohem vážnějšího: svou zločinnou spoluúčast na vzniku epidemie? I když vezmeme v úvahu zálibu komunistické strany ve všelijakém utajování, míra klamání komunistických činitelů za posledních několik měsíců, které probíhá na mnoha úrovních, včetně těch nejvyšších, je mimořádná.
Možná se nikdy s jistotou nedozvíme, zda měl být nový koronavirus použit jako biologická zbraň. Víme však, že hlavní západní tisk, televize, rozhlas a sociální média dělají vše, co je v jejich silách, aby mohly zamítnout i jen samotnou tuto možnost jako výplod paranoidní fantazie.
Ale – jak praví starý vtip – když po vás opravdu jdou, nejedná se o paranoiu. A ohledně této věci důkazy hovoří jasně. Víme – protože nám to řekli samotní generálové LOA –, že se jejich výzkumníci snaží vyvinout smrtící biologické zbraně tak rychle, jak jim to umožní jejich kradené západní technologie a ukradené vzorky virů. A je velice rozumné se domnívat, že kvůli tomuto tlaku na vývoj smrtící biologické zbraně se na virologickém institutu ve Wu-chanu zanedbaly bezpečnostní standardy a smrtící koronavir unikl z laboratoře.
Nakonec však to, zda si s novým koronavirem už někdo pohrával předtím, než dorazil do ulic Wu-chanu, má (téměř) druhořadý význam. Čínská komunistická strana se evidentně snaží takovou zbraň vyvinout jako součást své strategie, v níž má čínský režim nahradit Spojené státy coby dominantní mocnost planety.
Jinými slovy, myslí si někdo, že by se vůdci Komunistické strany Číny – jakmile by jednou vyrobili biologickou zbraň, vůči níž by měli přirozenou nebo osvojenou imunitu – zdráhali rozpoutat smrtící pandemii na Západě, aby dosáhli svého „čínského snu“ o světové nadvládě? Ti, kteří pochybují o tom, že by vůdci komunistické strany byli schopni použít takovýto „vražedný palcát“, nám musí říci, jaké morální nebo etické úvahy by čínskému vedení případně držely ruce. Protože mě žádné nenapadají.
Mám takové podezření, že jediným skutečným překvapením čínského vedení ohledně nového koronaviru je to, že ohniskem epidemie se místo jiných zemí, proti nimž měla být původně použita, stala samotná Čína.
Napadá mě k tomu jedno dávné čínské přísloví.
„Zvedá kámen [aby jej hodil na druhé], ale upustí si ho na vlastní nohu.“
Steven W. Mosher je předsedou Institutu pro výzkum populace (Population Research Institute) a autorem knihy „Asijský tyran: Proč je čínský sen novou hrozbou pro světový řád“ (Bully of Asia: Why China’s Dream Is the New Threat to World Order). Je bývalým členem Národní vědecké nadace (National Science Foundation) a studoval biologii člověka na Stanfordské univerzitě u proslulého genetika Luigiho Cavalli-Sforzy. Dále vystudoval biologickou oceánografii, východoasijská studia a kulturní antropologii. Jako jeden z předních amerických pozorovatelů v Číně byl v roce 1979 vybrán Národní vědeckou nadací a stal se prvním americkým sociologem, který provedl terénní výzkum v Číně.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanovisko The Epoch Times.
Překlad: JaS
