Nový koronavirus z Číny, kde způsobil velkou epidemii a dál se šíří do světa, plní titulky médií a vzbuzuje obavy lidí po celém světě. Situace se rapidně mění každý den, zejména co se týče počtu nakažených a zemřelých. Přinášíme vám o koronaviru základní data, která dosud známe.
Aktuální dění v souvislosti s koronavirem najdete ZDE.
Co je to koronavirus
Koronavirus je druh viru, který způsobuje infekci v nose, dutině ústní a v hrdle. Většina koronavirů není životu nebezpečná. Koronaviry útočí jak na lidi, tak na zvířata. Existuje celá řada koronavirů, a ty způsobují různé druhy onemocnění, od běžného nachlazení až po vážnější choroby jako MERS nebo SARS. Patří sem i nový koronavirus, který se koncem roku 2019 objevil v Číně.
Odkud pochází nový koronavirus a COVID-19?
Nový druh koronaviru se objevil v prosinci 2019 v čínském městě Wu-chan, v provincii Chu-pej, odkud se začal rychle šířit do dalších koutů země a následně do celého světa.
Původní teze zněly, že COVID-19 pochází od některého ze zvířat, které se prodávaly na trhu se živými živočichy ve Wu-chanu. Tato teorie však nebyla zatím spolehlivě prokázána.
Objevily se i názory, že COVID-19 je biologickou zbraní uniklou z výzkumné laboratoře ve Wu-chanu, která nebezpečné viry studuje.
Jak se virus oficiálně nazývá?
Světová zdravotnická organizace (WHO) nový koronavirus označila pracovně jako 2019-nCoV a později přišla s oficiálním názvem SARS-CoV-2 (kvůli své podobnosti se SARSem). Nemoc, kterou virus způsobuje, byla 11. února 2020 pojmenována COVID-19, z anglického corona virus disease 2019.
Je nový koronavirus smrtelný?
Nový koronavirus může být smrtelný, ale podle dosavadních údajů pouze pro malé procento nakažených – odhadem 1 – 3 procenta. To je nicméně daleko víc než u běžné chřipky.
U pacientů s oslabeným imunitním systémem panuje riziko vzniku komplikací, selhání orgánů a smrt. Ohroženi jsou podle WHO zejména senioři a lidé s existujícími zdravotními problémy, například cukrovkou nebo srdečními obtížemi.
Příznaky nemoci COVID-19
Běžnými příznaky nakažení jsou dýchací potíže, horečka, kašel a dýchavičnost. U většiny pacientů má nemoc mírný průběh. Objeví se rýma, zanícené hrdlo a horečka, tak jako u normální chřipky.
Ve vážných případech může infekce vést až k zápalu plic a k problémům s dýcháním, což může způsobit selhání orgánů a smrt. Přítomnost viru v těle je třeba potvrdit speciálními testy.
Jak se nový koronavirus přenáší
- kontaktem s nakaženým člověkem – kapičky z úst a nosu, které poletují vzduchem při kašli nebo kýchání, mohou přistát v nose či ústech lidí stojících poblíž a dostat se jim tak do plic. Za bezpečnou vzdálenost se považuje 1,8 metru od nakažené osoby
- kontaktem s infikovaným povrchem nebo předmětem – pokud se člověk dotkne povrchu nebo objektu, na němž je virus, a pak se dotkne svých úst nebo nosu, může se také nakazit. Tato metoda se nicméně považuje za nestandardní cestu šíření, protože podle zkušeností z předchozími koronaviry, tyto obvykle přežijí na předmětech maximálně v řádu několika dnů.
Podle nových zjištění čínských vědců může být choroba přenášena i osobou, jež nevykazuje žádné příznaky.
Jak se chránit
Doporučuje se vyhýbat se osobám, které vykazují příznaky onemocnění, jako kašel nebo kýchání a mohly se dostat do kontaktu s nakaženými jedinci anebo přijely z oblastí, kde epidemie probíhá. Další opatření jsou pravidelné umývání rukou, dezinfekce infikovaného povrchu a zakrývání úst a nosu při kašli a kýchání.
Ochrání maska před nakažením?
Ochranná maska může obecně omezit šíření některých respiračních onemocnění. WHO nicméně upozorňuje, že rozhodně není zárukou ochrany před nakažením a měla by se kombinovat s dalšími opatřeními – pravidelným umýváním rukou, zakrytím úst a nosu při kašli a kýchání a vyhýbání se kontaktu s nakaženými alespoň na jeden metr vzdálenosti.
Jak poznám, že jsem nakažený/-á?
Příznaky nakažení virem 2019-nCoV jsou v prvotní fázi podobné příznakům chřipky nebo nachlazení – horečka, kašel, rýma. Přesto je třeba uvědomit si, že jde o různé viry.
Pokud jste se právě vrátili z oblastí, kde epidemie propukla nebo máte podezření, že jste s někým takovým přišli do kontaktu, kontaktujte po telefonu infolinku SZÚ, pohotovost nebo svého lékaře, vysvětlete svou situaci a zeptejte se, jak dál postupovat.
Jak se zjišťuje infekce COVID-19?
Pacientům se odebírají výtěry z horních a dolních cest dýchacích nebo vzorky krve, které se pak zkoumají v laboratoři pomocí RT-PCR testů. Laboratoř extrahuje z viru genetický kód a ten mnohokrát replikuje, až je přítomen v množství, kdy lze druh viru detekovat. Tento proces trvá přibližně dva dny.
Další metodou, často používanou v Číně, je CT sken plic, kde jsou výsledky dostupné hned. U pacientů s koronavirem je na plicích vidět poranění tkáně. Takovýmto pacientům se následně odebírají vzorky, které se posílají do laboratoře, aby se diagnóza potvrdila.
Léčba
Protože jde o nové onemocnění, v současnosti neexistuje žádný specifický lék na COVID-19. Pacienti jsou drženi v karanténě po dobu 14 dnů a mohou se jim podávat běžné léky na chřipku pro zmírnění příznaků. V Thajsku také experimentovali při léčbě s léky na HIV. Na vývoji vakcíny intenzívně pracuje několik vědeckých týmů na světě.
.png)
Karanténa
Americká CDC (Středisko pro kontrolu chorob) stanovila, že pacient může po uplynutí karanténní doby 14 dnů opustit karanténu, pokud:
- nemá horečku, aniž by užíval léky na snížení horečky
- nevykazuje žádné další příznaky, včetně kašle
- vyšly mu negativně poslední 2 po sobě jdoucí vzorky odebrané minimálně 24 hodin od sebe
Osoba propuštěná z karantény se nepovažuje za někoho, kdo by mohl nakazit druhé.
Karanténa může být i formou pobytu doma a omezení kontaktu s druhými lidmi, včetně příbuzných.
Inkubační doba koronaviru
Podle dosavadních informací se mohou příznaky nemoci COVID-19 objevit již za dva dny od nakažení a nejpozději 14 dnů od nakažení.
Podle studie z 9. února 2020 však může inkubační doba trvat déle. Čung Nan-šan (Zhong Nanshan), odborník na dýchací obtíže a šéf zdravotnické komise, která vyšetřuje epidemii koronaviru v Číně, ve studii uvedl, že nejdelší možná inkubační doba vypozorovaná na vzorku 1 099 jedinců činí až 24 dnů.
Úmrtnost na COVID-19
Míra úmrtnosti na nový koronavirus není dosud přesně známa. Odhaduje se kolem dvou procent, nicméně dokud epidemie neskončí, nelze úmrtnost stanovit. Zjištění úmrtnosti ztěžují také nespolehlivé informace od čínských státních úřadů. Více než úmrtnost, která se týká hlavně starších osob, je znepokojivá vysoká míra nakažlivosti nemoci.
Průběh nemoci
Podle ředitele oddělení akutní medicíny na Fakultní nemocnici Jih-Střed ve Wu-chanu, Pcheng Č‘-junga, který pacienty s koronavirem sám léčí, rozhodují o osudu pacienta tři týdny.
V prvním týdnu se příznaky obvykle změní z mírných na vážné.
V druhém týdnu, pokud má pacient dobrý imunitní systém, může se vyléčit. Když má imunitní systém slabý, může dojít ke vzniku komplikací, které mohou vyvolat dýchací potíže a selhání orgánů.
Ve třetím týdnu, pokud byl imunitní systém pacienta zničen virem, pacient umírá na vícečetné selhání orgánů. Přesto může dojít i k tomu, že se imunitní systém znovu nastartuje a pacient se vyléčí.
Počty nakažených koronavirem
Čísla se mění každý den. Ke 24. únoru 2020 bylo oficiálně hlášeno 79 707 nakažených a 2 626 mrtvých. Aktuální situaci můžete sledovat na těchto stránkách. Předpokládá se, že počty nakažených budou daleko vyšší v Číně, kde nedůslednost, vytíženost personálu a nedostatek testovacích sad způsobuje, že se řada pacientů stanovení diagnózy ani nedočká.
Zdroje:
