Více než 300 čínských firem, včetně Meituan Dianping, největší společnosti zabývající se zásobováním potravin a výrobce smartphonů Xiaomi Corp., žádá o bankovní úvěry v celkové výši nejméně 57,4 miliardy juanů (8,2 miliardy dolarů), aby zmírnily dopad koronaviru – uvedly dva bankovní zdroje.

Všechny společnosti včetně dominantního čínského poskytovatele alternativních taxislužeb, Didi Chuxing Technology, a softwarové společnosti Megvii Technology, se okrajově nebo v plné míře podíleli na boji s virovou epidemií, uvedly zdroje 10. února pro agenturu Reuters.

Oba seznamy rovněž obsahují výše půjček, jaké firmy požadují. Jedná se o nejrůznější podniky, od farmaceutických firem až po restaurace. Úřady již dříve uvedly, že firmy, které finanční podporu potřebují, mohou o pomoc požádat stát.

„Úrokové sazby budou pravděpodobně stejné jako úrokové sazby nabízené nejlepším klientům bank,“ uvedl jeden ze zdrojů.

Xiaomi, čtvrtý největší výrobce smartphonů na světě, žádá podle seznamů úvěry ve výši 5 miliard juanů (716,24 milionů USD) na výrobu a prodej zdravotnického vybavení včetně masek a teploměrů.

Meituan Dianping žádá o úvěr ve výši 4 miliardy juanů (572,99 milionů USD), částečně proto, aby pomohl financovat bezplatné potraviny a dodávky zdravotnického vybavení do Wu-chanu, ohniska epidemie.

Startup Megvii, který se zabývá vývojem technologie na rozpoznávání obličeje, požádal o 100 milionů juanů (14,32 milionu USD) za účelem vývoje prostředků ke zlepšení přesnosti identifikace jednotlivců s maskami v davu.

Megvii se snažila získat finanční prostředky také na hongkongské burze, ale čelí problémům kvůli tomu, že ji americká vláda zařadila na černou listinu kvůli údajnému zapojení do porušování lidských práv.

Soukromá společnost Didi Chuxing, „vážně zasažená vypuknutím viru“, žádá o půjčky ve výši 50 milionů juanů (7,16 milionu USD).

Šedý nosorožec a černá labuť

Dvě osoby, které jsou dobře obeznámeny s fungováním Čínské komise pro regulaci bankovnictví a pojišťovnictví (CBIRC), potvrdily agentuře Reuters 6. února, že pekingské regulační orgány požádaly bankovní ústavy v některých městech o posouzení dopadu epidemie na své dlužníky.

„Šedý nosorožec“ je výraz, který v čínské ekonomice znamená velké a viditelné problémy, které se však obvykle ignorují. Jde o rizika, která jsou známá, a „Černé labutě“ popisují riziko nebo událost, které přicházejí jako úplné překvapení a mají vážné následky. Takových „černých labutí“ se ekonomové bojí nejvíce.

Množství nedobytných pohledávek v čínských bankovních rozvahách je jedním z šedých nosorožců v Číně. Už v loňském roce se banky potýkaly s hospodářským zpomalením a narůstajícími nedobytnými pohledávkami, přičemž šlo zejména o menší a středně velké banky ve venkovských oblastech a na západě země.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k odběru Newsletteru. Jednou týdně vám tak budeme moci zasílat výběr těch NEJ zpráv.

V loňském roce CBIRC při zátěžovém testu zjistila, že 7,7 procent věřitelů je vystaveno extrémnímu riziku neschopnosti ustát mírné riziko a podle zprávy agentury Reuters je vysokému riziku vystaveno 13,6 procenta věřitelů.

Výrazně snížený provoz chodců na ulicích způsobený nákazou bolí nejvíce malé a střední podniky (MSP). Očekává se, že čínští věřitelé převedou stávající půjčky MSP a nabídnou refinancování v souladu s pekingskými regulačními pokyny.

Šedý nosorožec v bankovním sektoru v kombinaci s černou labutí v podobě epidemie koronaviru může být pro řadu společností zničující. Od bank se požaduje, aby i nadále poskytovaly úvěry MSP dokonce i bez poplatků, avšak mnoho z těchto MSP nesplňuje finanční profil nebo profil řízení rizik.

A pokud nebude koronavirus rychle pod kontrolou a firmy se nebudou moci vrátit k podnikání, budou tato dočasná opatření pravděpodobně zbytečná.

Úder v nevhodnou dobu

Banky tak musejí podporovat MSP na vlastní nebezpečí. Od Čínské lidové banky se samozřejmě očekává, že bude podporovat věřitele s nízkými úrokovými sazbami a v případě potřeby podnikne záchranné opatření. V konečném důsledku tato politika pouze rozšíří stávající potíže.

cinska centralni banka
Policie před Čínskou lidovou bankou v Pekingu, 2011. (LIU JIN / AFP via Getty Images)

Při vypuknutí epidemie SARS v roce 2003 byla Čína uprostřed hospodářské expanze. Krátký, ale těžký šok způsobený SARS byl zvládnutelný.

Dnes ji však koronavirus zasáhl uprostřed oslabujícího růstu, pokračující obchodní války se Spojenými státy a narůstajících změn v zaměstnanecké základně. Navíc se na hospodářském růstu čím dál více podílí spotřebitelský sektor.

Mezi faktory zhoršující epidemii patří načasování – těsně před klíčovým obdobím čínského nového roku, kdy se za normálních okolnosti hodně cestuje a nakupuje. Kromě toho je tu hledisko lokality – provincie Chu-pei ve střední Číně je významným dopravním a výrobním uzlem podél hospodářského pásu řeky Jang-c’-ťiang.