Čínští lékaři v prvních liniích a rodiny pacientů nakažených novým koronavirem vypráví pro státní media a na sociálních sítích o svých pozorováních choroby. Virus vykazuje některé alarmující charakteristiky a vysloužil si tak mezi čínskými doktory přezdívku „lstivý virus“.

14-denní karanténa nestačí

Standardní praxe je, že osoby nakažené „wuchanským“ koronavirem zůstávají v karanténě 14 dnů a během této doby se monitoruje jejich zdravotní stav. Pokud se neprojeví žádné příznaky, pacient je propuštěn a označen za neinfikovaného.

Jenže inkubační doba může trvat déle než dva týdny, jak uvádí studie z 9. února, kterou publikoval Čung Nan-šan (Zhong Nanshan), odborník na dýchací obtíže a šéf zdravotnické komise, která vyšetřuje epidemii koronaviru.

Podle uvedené studie je nejdelší možná inkubační doba vypozorovaná na vzorku 1 099 jedinců 24 dnů.

U jednoho muže ze Šen-čenu se zjistilo, že je infikovaný i poté, co během 14 dnů v karanténě nevykazoval žádné symptomy choroby. Tento pacient vycestoval do Wu-chanu 20. ledna a domů se vrátil ten samý den večer. V ten samý den oznámily čínské úřady, že virus se může šířit z člověka na člověka.

Když to dotyčný uslyšel, rovnou se v Šen-čenu ubytoval v hotelu, kde strávil 14 dní v dobrovolné karanténě. Za tu dobu se u něj neobjevily žádné příznaky. Po dvou týdnech si nechal v jedné z místních nemocnic udělat CT, na kterém mu zjistili nález v podobě kulovitého zastínění na plicích. Tento nález obvykle značí infekci a je pro čínský koronavirus typický.

Manželka tohoto muže sdílela, co se muži přihodilo, na sociální síti WeChat, kde varovala všechny, aby byli mimořádně opatrní. „Neměl horečku, žádný kašel, žádné napětí v hrudi, nic. Všichni jsme si mysleli, že bude v pořádku, když se v prvních 14 dnech nic neobjevilo. Je to veliké překvapení,“ napsala žena.

Imunolog z Hongkongu, George Ku, poukazuje na fakt, že pacient obvykle nemá žádné příznaky v prvotní fázi infekce koronavirem a že v době, když mu vyskočí horečka a přijde dušnost, už se u něj vyvinula plicní fibróza.

Podobný případ byl hlášen z provincie Kuang-si, kde byl koronavirem diagnostikovaný 8. února doktor Lan, urolog První fakultní nemocnice Lékařské univerzity Kuang-si. Nakazil se od pacienta, kterého léčil 23. ledna a kterému virus potvrdili 3. února.

Doktor Lan neměl prvních 16 dnů žádné příznaky a nález koronaviru mu potvrdili až při testu genové sekvence.

Nenápadní roznašeči

Odborník ze Státní zdravotní komise, Li Sing-wang, oznámil 28. ledna na tiskové konferenci, že zdravotnický personál si povšiml řady jedinců, kteří nevykazují žádné symptomy koronaviru, a přesto jsou jím nakaženi.

Tato skupina osob byla zjištěna, když lékaři testovali lidi, kteří byli v úzkém kontaktu s diagnostikovanými pacienty, a to bez ohledu na to, zda se u nich objevily příznaky či ne.

Podle klinických pozorování může tato skupina roznašečů, kteří se jinak jeví jako zdraví, nakazit druhé a zejména ty, kdo jsou s nimi v úzkém kontaktu. Li Sing-wang uvedl jako příklad paní Lu, která se 10. ledna vrátila z Wu-chanu domů v provincii Che-nan, aby oslavila svátky s rodinou.

Paní Lu neměla 19 dnů žádné příznaky, přesto se u pěti lidí z její rodiny, u jednoho po druhém, objevila horečka, kašel a bolesti v krku. Pět nemocných příbuzných bylo později v nemocnici diagnostikováno novým koronavirem.

Příznakem nejsou jen dýchací obtíže

Vědci ve Wu-chanu hlásí, že infikovaní pacienti vykazují také symptomy, které nejsou dýchacího rázu, jako jsou průjem, bolesti hrudi a hlavy.

Poslední výzkum doktora Čung Nan-šana specificky uvádí, že horečkou netrpí většina pacientů. „Pouze 43,8 procenta pacientů s koronavirem měla v rané fázi vývoje choroby horečku,“ píše se ve zprávě.

To znamená, že kontrola tělesné teploty u veřejnosti, jak se to často děje v Číně, není spolehlivým indikátorem nemoci a řada lidí může virus roznášet dál.

Vyléčení pacienti se mohou znovu nakazit

Profesor Čao se svěřil se svou zkušeností týkající se jeho kamaráda. Tento muž, jeho dcera a tchýně se 31. ledna z koronaviru vyléčili a nadšeně poskytli médiím rozhovor, což řadě obyvatel ve Wu-chanu dodalo naději.

Jenže když profesor Čao zavolal svému kamarádovi 3. února, ten nezvedal telefon a napsal mu jen krátkou smsku: „Strašně unavený, špatně se dýchá. Nemůžu moc mluvit.“

Specialista na infekční onemocnění, doktor Tsang Kay Yan Joseph z Hongkongu, prohlásil, že riziko opětovné nákazy je možné. Je to dáno tím, že organismus některých osob si nedokáže proti viru vytvořit protilátky. Do této kategorie patří například SARS a doktor Tsang má za to, že sem spadá i nový koronavirus.

O životě nebo smrti rozhodují 3 týdny

Ředitel oddělení akutní medicíny na Fakultní nemocnici Jih-Střed ve Wu-chanu, Pcheng Č’-jung, je jedním z lékařů, kteří přímo léčí pacienty s koronavirem. Doktor Pcheng o svých dosavadních poznatcích hovořil s čínským médiem Caixin.

Podle něj o osudu pacienta rozhodují tři týdny. V prvním týdnu se příznaky obvykle změní z mírných na vážné.

V druhém týdnu, když má pacient dobrý imunitní systém, může se vyléčit. Když má imunitní systém slabý, pak může dojít ke vzniku komplikací, které zase mohou vést k dýchacím potížím a selhání orgánů.

Ve třetím týdnu, pokud byl imunitní sytém pacienta zničen virem, pacient umírá na vícečetné selhání orgánů. Přesto může dojít také k tomu, že se imunitní systém znovu nastartuje a pacient se vyléčí.

Přeloženo z anglického článku vydaného naší newyorskou redakcí.