Malacký průliv poblíž Singapuru patří k nejfrekventovanějším dopravním tepnám na světě. Prochází tudy téměř polovina světové námořní přepravy. Čína se již roky snaží tlačit na thajskou vládu, aby svolila vybudovat v nejužším bodě země průplav, který by umožnil lodím zkrátit si cestu do Indického oceánu, a usnadnil tak rychlejší dopravu čínskému zboží i tolik potřebné ropě.
Jenže s tím je nyní konec, alespoň prozatím. Thajská vláda čelící vnitrostátním protestům projekt 3. září pozastavila.
Čínský režim vybudování kanálu plánoval v rámci projektu Nové hedvábné cesty. Podle Iana Storeyho, docenta v ISEAS – Yosof Ishak Institute si Peking hodlal kanálem zajistit energetickou bezpečnost, protože Malacký průliv je v jejich pojetí ovládán Spojenými státy.
Stavba kanálu v Thajsku není novou myšlenkou. Zaobírali se jí dávno předtím již Britové, Japonci, Francouzi i samotní Thajci. Ostatně i dnes má projekt v Thajsku silné zastánce, včetně některých generálů nebo krále Rámy X.
Jak sdělil v emailu pro Epoch Times bývalý polský velvyslanec v Thajsku, profesor Bogdan J. Góralczyk, proti je zejména premiér Prajutch Čan-oča, který si v lednu vyžádal novou studii proveditelnosti průplavu a rozpoutal debatu na poslanecké úrovni.
Čína a Thajsko vedly aktivní diplomatické rozhovory o projektu, jenže pak přišel koronavirus, který snížil hodnotu projektu. K tomu se přidalo v červnu napětí mezi Indií a Čínou, kdy na společných hranicích zemřelo při šarvátkách 20 indických vojáků a neznámé množství vojáků čínských.
Indie následně vyslala podél Malackého průlivu bojová plavidla a v indických médiích se začalo debatovat o tom, že thajský průplav by byl pro Čínu strategickou a ekonomickou výhrou, přičemž Čína by kanálem vedoucím do Indického oceánu získala přístup k další frontě, kterou by mohla s Indií otevřít, napsal v emailu pro Epoch Times americký spisovatel a publicista Ted Malloch.
Přibližně ve stejné době začaly intenzivní protesty thajské opozice a veřejnosti proti stavbě kanálu a vynořily se obavy, že projekt zvýší čínské vměšování v regionu. Thajská vláda proto projekt zatrhla a zároveň zrušila koupi dvou čínských ponorek S26T v hodnotě 724 milionů dolarů.
Opomenout nelze ani měnící se geopolitickou situaci ve světě na pozadí rostoucího napětí mezi USA a Čínou. S tím, jak Spojené státy díky Trumpovi znovu přebírají na mezinárodním poli asertivnější roli a nebojí se konfrontovat Čínu, stoupá i odvaha zemí kolem Jihočínského moře postavit se přehnaným nárokům Pekingu.
Také je třeba podotknout, že stavba průplavu by měla negativní vliv na Singapur, který představuje významnou demokracii v regionu a nahlíží se na něj jako na amerického spojence. Důležitost Singapuru by po dokončení thajského kanálu významně opadla, vysvětluje Ted Malloch.
Původní článek newyorské edice The Epoch Times byl redakčně zkrácen. Plnou verzi v angličtině naleznete zde.
