Průběžné snahy o podkopání Trumpova úsilí zaznamenáváme již od roku 2016
Povolební tlak na amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby uznal prohru, navzdory početným věrohodným obviněním o volebních podvodech a probíhajícím právním sporům, není izolovanou událostí.
Jedná se o vyvrcholení čtyřleté kampaně vůči jeho osobě, která započala během prezidentských voleb v roce 2016. FBI tehdy spustila politicky motivované vyšetřování jeho předvolební kampaně. V průběhu následujících čtyř let v úřadu prezidenta USA byl podroben důsledným snahám o sesazení z prezidentského křesla, nejdříve skrze narativ o tajné dohodě s Ruskem a poté skrze takzvaný „impeachment“.
V tomto článku poskytujeme přehled některých hlavních snah vyvíjených proti úřadujícímu prezidentovi USA.
Jde o problematiku, která překračuje stranické linie, protože nejde pouze o útok na Donalda Trumpa, ale o útok na úřad prezidenta jako takový a spolu s tím tedy i na základy Ameriky.
Politicky motivované vyšetřování
Za Obamovy vlády spustila v roce 2016 FBI politicky motivované vyšetřování Trumpovy předvolební kampaně (Crossfire Hurricane). Dle veřejně dostupných informací víme, že vyšetřování bylo iniciováno na základě velmi slabého důkazu: poznámek, které pronesl Trumpův poradce k australskému velvyslanci v Londýně. Ve skutečnosti se ale vyšetřování opíralo o později zdiskreditované „Steeleovy spisy“, které vytvořil bývalý agent MI6, Christopher Steele, na objednávku kampaně Hillary Clintonové a Demokratického národního výboru.
Trumpovsko-ruský stín
Zatímco samotné vyšetřování FBI nepřineslo žádný důkaz o tajné dohodě Trumpa s Ruskem, průběh vyšetřování a selektivní úniky informací médiím vytvořily veřejný narativ, že Trump se spikl s Ruskem, aby vyhrál volby 2016. Tento konstrukt vrhl stín na první léta v prezidentském úřadě a brzdilo jeho úsilí doma i v zahraničí. Někteří členové Kongresu se na základě falešných obvinění domáhali impeachmentu.
FBI pod vedením Comeyho a McCabea
Úřad FBI pod vedením ředitele Jamese Comeyho a jeho zástupce Andrewa McCabea pro-aktivně pracoval proti Trumpovi. McCabe se přímo účastnil vyšetřování Crossfire Hurricane ve spolupráci s agentem Peterem Strzokem a právničkou FBI Lisou Pageovou. Poté, co Trump v květnu 2017 vyhodil Comeyho, McCabe aktivně tlačil agenturu k dalšímu vyšetřování Trumpa. FBI poté dokonce dala podnět úředníkovi Ministerstva spravedlnosti, Bruci Ohrovi, k intenzivnější komunikaci se Steeleem, navzdory tomu, že v té době již byla vyvrácena mnohá tvrzení z jeho spisů a FBI s ním přerušila vztahy kvůli únikům do médií.
Média
Pravděpodobně nejmocnějším nástrojem pracujícím proti Trumpovi během jeho úřadu jsou média. V průběhu pěti let neúnavně publikují zkreslené a nepřesné informace o Trumpovi a současně bagatelizují nebo ignorují dosažené úspěchy, s úmyslem vykreslit jej veřejně coby nelegitimního prezidenta. Tento typ zpravodajství vytvořil v USA atmosféru hněvu, nenávisti a nestability. Vyústil ve výhrůžky smrtí prezidentovi a násilnostem vůči jeho podporovatelům.
Impeachment
Sněmovna reprezentantů spustila 18. prosince 2019 vůči Trumpovi proces impeachmentu. I když Senát později impeachment zamítl, proces zanechal skvrnu na jeho prezidentství a země byla měsíce svědkem veřejných útoků v médiích. Středobodem impeachmentu byl telefonát Trumpa ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému 25. července 2019, během něhož Trump vyjádřil naději, že dojde k prošetření obvinění z potenciální korupce týkající se bývalého viceprezidenta Joea Bidena.
Dle veřejně dostupných informací v té době šlo o legitimní obavy, že na Ukrajině byl zneužit politický vliv USA a peníze daňových poplatníků. Bylo veřejně známo, že Bidenův syn Hunter dostával měsíčně desetitisíce dolarů od energetického gigantu Burisma v době, kdy tehdejší viceprezident Biden – dle svých slov – tlačil na ukrajinského prezidenta (Porošenka), aby vyhodil vrchního státního zástupce, což měla být podmínka pro získání zahraniční pomoci v hodnotě jedné miliardy amerických dolarů. Onen státní zástupce vyšetřoval Burismu a její dozorčí radu, ve které seděl i Hunter Biden.
Virus z Číny
Trumpovi oponenti obvinili prezidenta z nezvládnutí „viru Komunistické strany Číny“, neboli nového koronaviru, s tvrzením, že jednal příliš pozdě. Nicméně obvinění je v protikladu s událostmi z počátku roku 2020. Trumpova administrativa zakázala 2. února 2020 veškeré zahraniční cestování z Číny, zdroje viru KS Číny. Trump o tom rozhodl navzdory radám některých nejvýše postavených poradců a učinil tak dříve než velká většina národů v té době. V ten moment jej političtí oponenti a média označili za xenofoba s přehnanou reakcí.
Když se ohlédneme zpět, toto rozhodnutí bylo velmi cenné, protože pomohlo zpomalit počáteční šíření viru. Když už se virus po USA začal šířit, Trumpova administrativa zvýšila testovací kapacitu a koordinovala akce s vládami jednotlivých států, aby jim poskytla federální pomoc, a také použila zákon o obranné výrobě k tomu, aby přiměl firmy k výrobě kritického zdravotního vybavení, jako jsou ventilátory. Také poskytla miliardy z federálních zdrojů a zmírnila federální předpisy pro hlavní farmaceutické společnosti coby pobídku k rychlejšímu vývoji vakcíny.
Zahraniční vměšování
Bylo by docela přesné říci, že Trump je největším protivníkem komunistické Číny. Prezident přerušil desetiletí dlouhou politiku USA vůči Číně založenou na víře, že díky angažovanosti a ekonomickému rozvoji ze Čínská lidová republika vyvine z totalitního režimu směrem k demokratičtější zemi. Ve skutečnosti ale tato strategie ústupků vyústila v odliv bilionů dolarů a stovek tisíc pracovních míst z USA do Číny. Místo aby se čínský režim „zdemokratizoval“, použil bohatství k posílení svého diktátorství a vytvořil technologicky nejvyspělejší tyranii, ve světě dosud nevídanou.
KS Číny vůči Trumpovi pracuje důsledně po celou dobu jeho úřadování, jak veřejně, tak „v zákulisí“. Peking používá k očerňování Trumpa kanály domácí i zahraniční propagandy, často s využitím amerických médií. Režim zašel dokonce tak daleko, že tvrdil, že za vypuknutí epidemie viru KS Číny ve Wu-chanu může americké armáda.
Black Lives Matter
Za násilnostmi, které letos sužovaly americká města, stálo hnutí Black Lives Matter (BLM). Toto hnutí umocnilo znepokojení lidí z rasismu a použilo je k obhájení své marxistické agendy.
Ve videu z roku 2015 popsala spoluzakladatelka BLM, Patrisse Cullorsová, sebe a další spoluzakladatele jako „školené marxisty“. Podobně jako v Rusku, Číně, na Kubě a ve Venezuele, školení marxisté zneužili spravedlivé cíle k posílení komunistické agendy.
Mnozí z těch, kteří zažili čínskou kulturní revoluci v šedesátých letech, přirovnávali nepokoje v amerických ulicích v létě, včetně ničení soch, k tomu, co sami zažili v Číně. Výsledkem je atmosféra chaosu a nejistoty, která ovlivňuje celou zemi.
Antifa
Chodí v černém s ochrannou výstrojí, helmami a maskami, jsou trénováni v rozdmychávání konfliktů a v základech bojování. Extremisté z Antify byli během Trumpova úřadu zapojeni do mnoha násilností. Mnoho jejich násilných akcí, ve kterých použili zbraně, kameny a Molotovovy koktejly, bylo namířeno vůči policii a vládnímu majetku.
Členové Antify se také přímo zaměřují na neozbrojené běžné občany, kteří podporují Trumpa. Ve Washingtonu dvakrát došlo k tomu, že lidé, kteří přišli na shromáždění podpořit Trumpa, byli později v noci napadeni, když byli sami ve městě.
Tím, jak Antifa používá sílu podobnou milicím k zastrašování a útočení na obyvatele kvůli jejich politickému přesvědčení, vytváří mocnou atmosféru strachu a staví se tak proti nejzákladnějším americkým hodnotám.
Stálá vláda
I když je Trump jako prezident lídrem výkonné moci, po nástupu do úřadu je odpovědný i za federální vládu, která čítá stovky tisíc zaměstnanců. Není tajemstvím, že mnoho kariérních úředníků americké vlády aktivně hledá způsoby, jak Trumpa oslabit či mu přímo uškodit.
Mnozí vládní úředníci jsou vedeni nepravdivými informacemi publikovanými mediálními organizacemi, a tak věří, že když jdou proti Trumpovi, dělají správnou věc, a že tak dávají na první místo zájmy země. Ve skutečnosti ale zemi způsobili medvědí službu tím, že bránili právoplatně zvolenému prezidentovi ve vykonávání vůle lidu.
Vyšetřování speciálního vyšetřovatele Muellera
Po vyhazovu ředitele FBI Jamese Comeyho pověřil Rod Rosenstein, náměstek ministra spravedlnosti, Roberta Muellera k tomu, aby pokračoval ve vyšetřování FBI ve věci údajného spiknutí Trumpa s Ruskem. Mueller ve své závěrečné zprávě uvádí, že důkazy o spiknutí nenašel.
Tento závěr přichází po téměř dvouletém vyšetřování, které dalo médiím a Trumpovým politickým protějškům prostor ve vyobrazování Trumpa jako nelegitimního prezidenta kvůli jeho údajným vazbám na Rusko.
Ilegální úniky informací
Během posledních čtyř let bylo vůči Trumpově administrativě použito mnoho selektivně uniklých informací s cílem poškodit jeho prezidentský úřad. Některé z nich byly v podstatě trestnými činy, jako třeba přepis Trumpovy konverzace se zahraničními představiteli. Např. úřednice Ministerstva financí, Natalie Edwardsová, byla shledána vinnou za nezákonný únik zpráv o podezřelých aktivitách finančních transakcí bývalého člena Trumpovy kampaně Paula Manaforta.
Podvody při volbách 2020
V souvislosti s volbami, které se konaly 3. listopadu, se objevily desítky věrohodných obvinění o volebních podvodech či jiných nezákonných činech spojených s počítáním hlasů.
Mnoho volebních pracovníků napříč USA detailně vypovědělo v místopřísežných prohlášeních (pod hrozbou trestu za křivé svědectví) o neregulérnostech při počítání hlasů či o instrukcích k nezákonným úpravám volebních hlasů, které pracovníci dostali. Vypovídali také o tom, jak jim bylo bráněno v pozorování sčítání hlasů, či o lístcích, které se z ničeho nic odněkud záhadně „vynořily“.
Trumpův tým a Národní republikánský výbor podaly mnoho žalob na zpochybnění volebního procesu. Jen v samotné Pensylvánii požadovali zneplatnění 600 000 hlasů, protože republikánským pozorovatelům nebylo umožněno dohlížet na sčítání.
Vykonstruované narativy
Vykonstruované narativy vůči Trumpovi byly během jeho funkce všudypřítomné. Za jeden z „nejpozoruhodnějších“ by šlo označit tvrzení, že obhajoval neonacisty v Charlottesville v r. 2017, kdy ve skutečnosti řekl, že tam byli „velmi dobří lidé na obou stranách“ a odkazoval na lidi, kteří „tam byli protestovat proti svržení pro ně velmi důležité sochy a proti přejmenování parku Roberta E. Leeho“.
Poté Trump specificky dodal: „Nemluvím o neonacistech a bílých nacionalistech, protože ti by měli být zcela odsouzeni – ale v té hromadě lidí bylo mnoho jiných, kteří nebyli neonacisté a bílí nacionalisté.“ I přes toto veřejné prohlášení se Trumpa po celé jeho působení ve funkci prezidenta, a obzvláště před volbami, ptali, zda je připraven „odsoudit tzv. bílou nadvládu“. Trump ve skutečnosti odsoudil rasismus mnohokrát, a to i předtím, než se stal prezidentem.
Přeloženo z originálního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times.
