Čínský lidový kongres ve čtvrtek zahájil změnu volebního zákona v Hongkongu, která má Pekingu poskytnout kontrolu nad poslanci. To ještě více omezuje demokracii a svobodu bývalé britské kolonie.
Čínský režim dále posiluje svoji schopnost zasahovat do záležitostí Hongkongu: Lidový kongres složený z přibližně 3 000 členů loajálních komunistické straně zahájil ve čtvrtek změnu volebního zákona v Hongkongu, která má Pekingu poskytnout kontrolu nad kandidáty do zákonodárného sboru.
Cílem změny volebního zákona je poskytnout Pekingu právo veta nad kandidáty, kteří mohou vstoupit do volebního klání. Kritika nového zákona přišla z Evropy i z USA. Plná kontrola voleb a další oslabení demokratického systému. Každý kandidát do zákonodárného sboru bude muset být schválený Pekingem.
Podle čínského komentátora Wanga Chena by správa města měla být „pevně vložena do rukou sil, které jsou vlastenecké a milují Hongkong“.
Vysoce postavení čínští úředníci již dříve objasnili, že „vlastenec“ je definován loajalitou ke komunistické straně.
Podrobnosti nového volebního zákona ještě musí být rozpracovány a rozhodnuty čínským parlamentem.
Volební komise pro výběr kandidátů
Podle čínské státní tiskové agentury Sin-chua je mimo jiné plánováno posílit roli hongkonského volebního výboru. Ústřední vláda v Pekingu již jmenovala polovinu členů tohoto orgánu.
Volební výbor nejprve vybere kandidáty, a ty potom budou moci občané Hongkongu volit.
Změny proto bezprostředně nastanou i v legislativní radě, hongkongském parlamentu. Podle agentury Sin-chua by mělo parlament v budoucnu tvořit 90, namísto předchozích 70 členů. Otázka, jak silný bude v budoucnu vliv volebního výboru na složení parlamentu v Hongkongu, zůstává prozatím otevřená.
Masivní porušení autonomie je varováním pro Evropu
EU a USA vidí změnu hlasovacích práv jako do očí bijící porušení autonomních práv Hongkongu. Kritici obviňují čínské vedení z prosazování demolice demokracie v Hongkongu v návaznosti na předchozí kontroverzní „zákon o národní bezpečnosti“.
Podle Margarete Bauseové, mluvčí EU pro oblast lidských práv a humanitární pomoci, a Jürgena Trittina, člena Výboru pro zahraniční záležitosti, je to „konec demokracie a smluvně slíbené autonomie Hongkongu“.
Podle Bauseové a Trittina je to temná hodina pro demokracii a mezinárodní právo. „Čínské vedení opět vyzařuje svou mezinárodní nespolehlivostí. Reformou volebního zákona Čína porušuje své vlastní mezinárodní závazky podle zásady Tenga Siao-pchinga ´jedna země, dva systémy´. Prodemokratická opozice má být systematicky vyloučena z hongkongských parlamentních voleb. Máme dojem, že čínské vedení jedná stále paranoidněji.“
Ztráta právní jistoty v Hongkongu by měla být varováním pro Evropu a Německo. Protože „čínské závazky vůči multilateralismu a mezinárodnímu právu jsou v Hongkongu popírány“.
Investice v Číně nemají právní jistotu, a proto se dnes většina z nich uskutečňuje prostřednictvím Hongkongu.
Čínská kampaň proti demokracii, autonomii a vládě zákona v Hongkongu a její porušení mezinárodní smlouvy s Velkou Británií bude mít podle kritiků důsledky na probíhající jednání o dohodě o ochraně investic mezi EU a Čínou.
Kontroverzní „zákon o národní bezpečnosti“
Čínské vedení již výrazně zvýšilo tlak na odpůrce vlády v Hongkongu zavedením takzvaného „bezpečnostního zákona“ v loňském roce. Zákon umožňuje orgánům zakročit proti jakékoli činnosti, o které se domnívají, že by mohla ohrozit „čínskou národní bezpečnost“.
Obecně formulovaný zákon je možné vykládat libovolně. Je možné téměř jakékoliv chování označit za „ohrožení národní bezpečnosti“ a poté to zakázat nebo stíhat.
Zákon znamená doposud nejzávažnější zásah do práv autonomie Hongkongu. Když byla v roce 1997 předána britská královská kolonie Číně, práva na autonomii města byla stanovena na dobu 50 let. Ale už po 23 letech je jasné, že slib Pekingu daný Velké Británii neplatí.
Lidový kongres se schází jednou ročně, obvykle v březnu, v Pekingu. Týdenní zasedání končí ve čtvrtek obvykle jednomyslným schválením všech vládních plánů. Lidový kongres v Číně vždy zůstává loajální komunistickým vládcům a nelze jej srovnávat se západním parlamentem. Proto jej Číňané satiricky titulují přezdívkou „gumové razítko“.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
