Analýza
Evropská komise (EK) přichází s novou iniciativou. Chce rozšířit katalog trestných činů z nenávisti, které podléhají jednotné celoevropské harmonizaci. A o co?…
Dosud jsou členské státy vázány trestně postihovat veřejné podněcování k násilí nebo nenávisti na základě příslušnosti k rase, barvě pleti, náboženství, původu a národnosti či etnicitě. Komisi zřejmě zásadně chybí v členských státech nástroj na trestněprávní potírání nenávisti vůči osobám s jinou sexuální orientací. Je toto omezování svobody slova nutné?
Co je to hate speech
Určitý návod, co si lze pod hate speech představit, lze nalézt v materiálech orgánů Evropské unie a Rady Evropy. Například dle orgánu Rady Evropy – Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) je hate speech: „…obhajoba, propagace nebo podněcování k jakékoliv formě hanobení, nenávisti nebo hanobení osoby nebo skupiny osob, jakož i jakékoliv obtěžování, urážky, negativní stereotypy, stigmatizace nebo ohrožení ve vztahu k takové osobě nebo skupině osob a odůvodnění všech předcházejících způsobů vyjádření na základě rasy, barvy, původu, národního nebo etnického původu, věku, zdravotního postižení, jazyka, náboženství nebo víry, pohlaví, genderu, genderové identity, sexuální orientace a dalších osobních charakteristik nebo stavu“. [1]
A jak vidí hate speech instituce EU? Evropská agentura pro základní práva (FRA) ji už v roce 2009 definovala následovně: „Hate speech označuje podněcování a povzbuzování k nenávisti, diskriminaci nebo nepřátelství vůči jednotlivci, které je motivováno předsudky vůči této osobě z důvodu určité vlastnosti, například její sexuální orientace nebo genderové identity.“ [2] Já mám naopak předsudky vůči takovému množství subjektivity v definici.
A jak definuje mnohokrát skloňovaný pojem nenávist orgán Rady Evropy? Nenávist „znamená stav mysli charakterizovaný jako intenzivní a iracionální emoce odporu, nepřátelství a nenávist vůči cílové skupině.“[3]
Výstup průzkumu tak možná spíše ukazuje, co si myslí osoby, které mají blízko k LGBTI vnitrostátním organizacím, než co si myslí reprezentativní vzorek LGBTI osob.
Jak je patrné z výše uvedené definice plné velmi neurčitých pojmů, našli bychom se v ní asi všichni. Jedná se o naprosto gumovou všeobjímající definici, která může být velmi efektivním nástrojem k ukončení jakékoliv debaty. Protože může být trestná.
Jak může být něco tak vágního předmětem právní normotvorby, a to ještě práva trestního, nástroje ultima ratio? Hate speech je fenomén, který se od běžného práva liší mnoha způsoby, na které trefně upozornil Paul Coleman v knize Censored [4] nebo Andrew Doyle v knize Free Speech: Why It Matters. Především je hate speech normotvorba terminologicky velmi vágně formulovaná.
Pro příklad nemusíme chodit daleko. Stačí ocitovat skutkovou podstatu § 356 českého trestního zákoníku: „Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“
V případě kvalifikované skutkové podstaty (když se například jednotlivec účastní aktivně takovým činem činnosti skupiny, která hlásá diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou, třídní, náboženskou nebo jinou nenávist) hrozí odnětí svobody na šest měsíců až tři léta (§ 356 odst. 3 trestního zákoníku).
Vstříc lepším zítřkům, priority má Komise srovnané jasně
Návrh nepřišel jako blesk z čistého nebe. Jedná se pouze o konkrétní naplnění vizí nové Evropské komise. Již projev předsedkyně von der Leyenové o stavu Unie nemohl nikoho nechat na pochybách, co přijde. Von der Leyenová otevřeně uvedla, že EK: „má v plánu rozšířit seznam trestných činů EU na všechny formy nenávistných trestných činu (hate crimes) a hate speech, ať už pro rasu, náboženské přesvědčení, gender nebo sexualitu.“ Téma dále rozvíjela gesční eurokomisařka Helena Dallí.
Její Strategie rovnosti LGBTI+ 2020-2025 obsahuje cíl dosáhnout prosazení zařazení hate speech a nenávistných trestných činů proti LGBTI+ do katalogu celoevropských trestných činů. Iniciativu Komise odůvodňuje nárůstem nenávisti vůči LGBTI+ osobám, které dokládá několika studiemi. Zároveň k nenávisti a nenávistným trestným činům dochází často na internetu, proto je potřeba řešit situaci komplexně a mezihraničně.
Článek byl přebrán ze stránek theconservative.online.
Poznámky:
[1] ECRI General Policy Recommendation No. 15 on Combating Hate Speech, adopted on 8 December 2015, str. 3
[2] Hate Speech and Hate Cirmes against LGBT Persons, FRA
[3] Tamtéž.
[4] Coleman. P., Censored, How European „Hate Speech“ Laws are Threatening Freedom of Speech, Kairos Publications, 2nd Edition, 2016.
