Americký Kongres by měl po společnostech z oblasti velkých technologií a sociálních médií požadovat, aby zveřejňovaly soubory dat, které by lidem umožnily jasně zjistit, jakými zásadami se řídí jejich strategie moderování obsahu, říká Kalev Leetaru, mediální pracovník RealClear Media Group a bývalý vedoucí pracovník Centra pro kybernetickou a vnitřní bezpečnost Univerzity George Washingtona.

Článek 230 zákona o slušnosti v komunikacích (Communications Decency Act) zkoumají členové obou velkých politických stran, přičemž návrhy se pohybují od jeho úplného odstranění až po jeho zachování beze změn.

Tento článek do značné míry chrání technologické platformy před postihy za jejich vlastní činy a obsah zveřejněný jinými osobami. Zároveň s tím, jak se role platforem v každodenním životě stále více rozšiřuje a jak tyto platformy potírají řadu uživatelů – především konzervativců –, se rozběhla veřejná debata o tom, co dělat s moderováním obsahu a cenzurou.

Mnoho lidí se shoduje na jedné věci, totiž, že je třeba něco změnit, uvedl Leetaru v pořadu The Epoch Times „American Thought Leaders“. Určit, jaké změny jsou potřeba, je však obtížné, protože „ve skutečnosti nutně nevíme, jaké problémy to jsou“, dodal.

„Je to trochu jako u lékaře: víte, že pacient je nemocný, ale nemůžete ho léčit, dokud nevíte, jakou nemocí konkrétně trpí,“ řekl.

V jednom případě na začátku tohoto roku byly z Twitteru staženy příspěvky zmiňující Memphis. Uživatelům bylo řečeno, že porušují podmínky služby Twitter. Společnost brzy vydala prohlášení, v němž uvedla, že za vše může algoritmus umělé inteligence.

„Jak přesně ten algoritmus umělé inteligence přišel na to, že Memphis je špatný výraz? To netušíme. Byl to člověk, kdo zadal nějaké klíčové slovo? Byl to nějaký algoritmus strojového učení, který hledá věci, které se stávají virálními, a sám se podle toho rozhoduje?“ ptá se Leetaru.

Dodal, že dalším příkladem je veřejná roztržka mezi Facebookem a informátorkou, která pro tuto platformu pracovala. Bývalá pracovnice Frances Haugenová tvrdila, že společnost svými produkty poškozuje děti a podněcuje mezi lidmi rozkol. Její svědectví vedlo k výzvám k akci ze strany republikánů i demokratů.

Generální ředitel Facebooku Mark Zuckerberg později obvinění zpochybnil.

„Problém je, že v tuto chvíli nemáme data, nemůžeme určit, kdo má pravdu,“ řekl Leetaru.

Dlouholetý výzkumník dat navrhuje velké zvýšení transparentnosti technologických platforem, které by mohlo být doplněno do článku 230.

Leetaru tento návrh vyložil v 79stránkovém pracovním dokumentu, který získal deník The Epoch Times před jeho zveřejněním 13. října.

Mezi doporučenými změnami je například povinnost platforem sociálních médií zveřejňovat soubor dat týkající se jejich moderátorských aktivit, vyjasnění, že platformy nemohou experimentovat na uživatelích, zejména na dětech, požadavek, aby platformy jasně nastínily své zásady a prosazovaly je rovnoměrně, a donucení společností, aby „jasně a srozumitelně zdokumentovaly odůvodnění každého donucovacího opatření“.

„Kořenem toho všeho je skutečnost, že jsme to jako společnost vzdali a řekli těmto soukromým společnostem, aby si to vyřešily samy,“ tvrdí Leetaru. „A s výsledkem nejsme spokojeni. Ale to proto, že nakonec nikdy nebudete mít skupinu soukromých společností, které budou schopny vymyslet pravidla pro nás všechny. A myslím si, že potřebujeme transparentnost, abychom byli schopni skutečně pochopit, jaká pravidla to jsou.“

Přeloženo z původního článku newyorské redakce.