Kuba se 18. října oficiálně připojila k energetické alianci čínského projektu Nové Hedvábné stezky. Na Twitteru to oznámil velvyslanec Havany v Pekingu Carlos Miguel Pereira.

Pereira zdůraznil význam této iniciativy pro rozšíření a rozmanitost spolupráce v energetickém sektoru s cílem společně řešit globální výzvy.

Projekty „prohloubí“ vztahy mezi oběma zeměmi, uvedl kubánský ministr energetiky Livan Arronte Cruz. Zároveň budou podporovat „solidaritu a mezinárodní spolupráci ve prospěch rozvojových zemí“.

USA „ztrácejí Latinskou Ameriku ve prospěch Číny“

Přistoupení je však jen posledním z dlouhé řady půjček, obchodních dohod, stavebních projektů a dalších investic v Latinské Americe a Karibiku, díky nimž Peking získává vliv v době, kdy ekonomická síla USA v regionu slábne.

Důvodem je především hospodářské embargo, které v roce 1962 zavedl americký prezident John F. Kennedy, aby potrestal vládu Fidela Castra za svržení předchozí kubánské vlády, která byla nakloněna USA.

Zároveň chtěl Kennedy bojkotem obchodu vyjádřit nespokojenost s tím, že se Castrova vláda zjevně hlásí ke komunistickému zřízení, ideologii a spolupráci se zeměmi ovládanými komunistickými režimy.

Ačkoli bylo embargo za vlády Baracka Obamy (Demokraté) zmírněno a vztahy mezi zeměmi vzkvétaly, v roce 2017 tehdejší prezident Donald Trump některé Obamovy iniciativy zrušil. Zakázal například obchodování USA s kubánskými subjekty řízenými kubánskou armádou.

V posledních letech v regionu narůstá vliv Číny, která je v tuto chvíli nejdůležitějším obchodním partnerem pro mnoho největších ekonomik v jihoamerickém regionu. USA „ztrácejí Latinskou Ameriku ve prospěch Číny, aniž by se bránily“, řekla ekvádorská velvyslankyně ve Washingtonu Ivonne Bakiová v rozhovoru pro Axios.

„A Čína čeká a říká: Jsme tady. Dáme vám peníze. Samozřejmě chtějí kontrolu, ale neříkají to,“ řekla velvyslankyně.

S odkazem na politické nepokoje v regionu a na to, co vidí jako omezené zapojení USA, řekl další jihoamerický diplomat v rozhovoru pro Axios, že USA jednoho dne „vzhlédnou a uvědomí si, že na této polokouli už nemají žádné přátele“.

Zájmy Číny jdou dále

Podle Margaret Myersové z projektu Meziamerický dialog však USA zůstávají pro země v regionu důležitým spojencem. „Jde jen o to, že Čína je velmi přítomná… v oblastech, kde USA nejsou.“

„Jsem šokován tím, jak málo pozornosti USA věnovaly této problematice v posledních deseti letech a dokonce i nyní,“ říká Nicolás Santo, který vystudoval práva na univerzitě Tsinghua v Pekingu.

Santo předpokládá, že Čína sice získává kontrolu prostřednictvím různých obchodních dohod, ale její zájmy „určitě sahají mnohem dál“.

K Si Ťin-pchingově iniciativě Pás a stezka, transkontinentální obchodní a infrastrukturní síti v hodnotě 1 bilionu USD, se připojilo již 19 vlád z Latinské Ameriky a Karibiku.

Společnost China Cosco Shipping se sídlem v Šanghaji staví v peruánském Chancay nový přístav v hodnotě tří miliard dolarů. Existují také ambiciózní návrhy na transkontinentální železnici spojující jihoamerické pobřeží Atlantiku a Pacifiku z Brazílie do Chile.

Čínská cesta k ekonomické dominanci v regionu se řídí vzorcem, který byl praktikován také v jiných částech světa, zejména v Africe. Poskytuje velké množství peněz s nízkým úrokem a levnou pracovní sílu na pomoc při budování klíčové infrastruktury, ale pak vystavuje velké směnky a využívá je k prosazování své kontroly, píše Daily Mail.

V některých případech například získá kontrolu nad přístavem, který sama postavila, a dotyčná země jej nebyla schopna splácet.

Iniciativa se dotýká 165 zemí světa

Čínské půjčky do zahraničí jsou sice koordinovány ústřední vládou, ale často jsou nedostatečně zdokumentovány. Někteří výzkumníci a ústavy se nyní snaží shromažďovat a analyzovat dostupné údaje.

Například společnost AidData zjistila, že v letech 2000–2017 mělo 165 zemí vůči Číně finanční závazky ve výši přesahující 843 miliard dolarů.

  • Graf ukazuje globální dluh způsobený přímými půjčkami z Číny (v procentech HDP) v roce 2017. (Statista.com)

Podle statistické agentury Statista dluhy Paraguaye, Venezuely a Ekvádoru vůči Číně dosahují více než deseti procent jejich celkového hrubého domácího produktu, což je činí zranitelnými vůči změnám úvěrových podmínek.

Podle finanční databáze The Dialogue China and Latin America získala Kuba v posledních šesti letech tři velké půjčky od čínských bank. 60 milionů USD na elektrárnu, 120 milionů USD na letištní terminál a dalších 60 milionů USD na solární park.

Podle údajů AidData Čína pravidelně poskytuje Kubě menší částky, například na 60 semaforů nebo na projekty s traktory, příležitostně i na vzdělávání.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.