Tlak na vůdce Komunistické strany Číny roste a světové vlády se stále více sjednocují proti politice Pekingu. Prostřednictvím sympozia se čínský vůdce Si Ťin-pching snaží sjednotit světové komunistické strany ve „společném boji proti západnímu imperialismu“. Země G7 mezitím připravují protiplán k takzvané „Nové Hedvábné stezce“ zaváděné Pekingem.

Čínská komunistická strana svolala strany s marxistickým zaměřením ze 48 zemí k „vybudování nového světa“. Čtenáři dystopické literatury si možná okamžitě vzpomenou na román Aldouse Huxleyho nazvaný „Brave New World“ (česky Krásný nový svět či Konec civilizace) pojednávající o totální kontrole státu.

Čínský vůdce se tak uchyluje k zoufalým prostředkům ve snaze sjednotit a nakonec mobilizovat komunistické síly po celém světě. První částí plánu je dostat se k moci v jednotlivých zemích a začít světu postupně vnucovat marxistické myšlení.

Země G7 mezitím jednotně vystupují proti agresivní expanzi komunistického režimu a plánují vytvořit jakýsi protiplán k monstróznímu projektu Pekingu „Jeden pás, jedna stezka“ nebo též „Nová Hedvábná stezka“.

Země G7 plánují konkurovat Pekingu

Sedm předních západních průmyslových zemí (G7) se chce dohodnout na globálním partnerství v oblasti infrastruktury.

Podle německého listu Handelsblatt se plánují velké stavební projekty v rozvojových zemích, které mají vytvořit západní obdobu čínské iniciativy Hedvábné stezky.

„V zemích s nízkými a středními příjmy je obrovská potřeba infrastruktury, která se ještě prohloubila v důsledku zaváděných opatření proti koronaviru,“ uvádí se v článku. Celkem jsou podle listu v těchto zemích zapotřebí investice ve výši 1,5 až 2,7 bilionu dolarů. Světová banka a další mnohostranné finanční instituce se však ukázaly jako „příliš těžkopádné“. Rozvojové země proto hledaly partnery, jejichž nabídky byly „ready to go“.

„Zkušenosti však ukazují, že tyto možnosti jsou spojeny s neprůhlednými podmínkami, postrádají dostatečné standardy a záruky, jsou finančně neudržitelné, přispívají ke zvyšování veřejného dluhu a v některých případech jsou v rozporu s dlouhodobými zájmy občanů v přijímajících zemích,“ uvádí se v dokumentu G7.

Ačkoli dokument neuvádí žádná jména, je tato formulace údajně zaměřena na Čínu a infrastrukturní program Hedvábné stezky.

Rostoucí vliv Pekingu znepokojuje nejen Američany, ale i Evropany: Peking vytváří „sinocentrické struktury, které jsou paralelní k zavedeným multilaterálním institucím, které nejsou v našem zájmu“, kritizuje německé ministerstvo zahraničí v dokumentu označeném jako „důvěrný“, o němž nedávno informoval list Handelsblatt.

Čína podle dokumentu využívá iniciativu Hedvábné stezky „k rozšíření politického vlivu v celosvětovém měřítku, k utváření globálních standardů a norem podle svých představ a k prosazování průmyslové politiky, zejména podporou státních podniků“.

Pokus sjednotit světové komunistické strany

V souvislosti s pandemií wuchanského koronaviru pověst Pekingu utrpěla. Kromě bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který se v době svého působení v úřadu důrazně postavil proti agresivním plánům čínského režimu, vzniklo několik aliancí (Quad States, Five Eyes) se stejným cílem: oslabit vliv Komunistické strany Číny.

Pozvánka čínského vůdce pro světové komunistické strany do společné aliance ukazuje, v jak vážné situaci se nachází. Si Ťin-pching oslovil více než 70 zástupců komunistických stran z celého světa. Konference nazvaná „Světové sympozium marxistických politických stran“ se konala virtuálně 27. května 2021. Zúčastnilo se jí celkem 58 zástupců komunistických stran.

Představitelé marxistických stran zdůrazňovali, že „marxistická myšlenka je jedním z nejcennějších klenotů lidstva“, jak uvedla „Sjednocená světová internacionála“, platforma s výrazným marxistickým pozadím.

Sympozia se zúčastnili zástupci komunistických stran ze zemí, jako jsou Chile, Egypt, Turecko a Nepál. Si Ťin-pching v krátkém projevu přivítal zúčastněné a uvedl, že „marxistická věda je mocnou myšlenkovou zbraní, která může změnit svět“.

Kromě bratrského vyjádření podpory marxisticko-leninským úspěchům Pekingu komunistické strany konkrétně vyzvaly k boji proti „imperialismu Západu“, zejména Spojených států amerických.

Představitel syrské komunistické strany například zdůraznil, že „USA a jejich spojenci vyvolávají války a konflikty“. Chilský zástupce na sympoziu řekl, že „po druhé světové válce umožnily Mezinárodní měnový fond a Světová banka nadvládu USA“. Spolu se silným projevem Pekingu by však tato hegemonie „zmizela“.

Chile podle něj spoléhá na Čínu při „budování nového světa“ a nadále se hlásí k socialismu. „V poslední době se naše země snaží obnovit ústavu, kterou zdědila po Pinochetově éře. Naše strana získala v komunálních volbách druhý nejvyšší počet hlasů,“ uvedl zástupce Komunistické strany Chile. Zdůraznil také iniciativu Pekingu „Jeden pás, jedna stezka“, jejíž „výhody“ hodlají využít.

Představitel turecké strany Doğu Perinçek také vidí budoucnost v „čínském příkladu“ socialismu. Podle Perinçeka by Asie díky čínskému režimu opět vedla lidstvo. Tato „vznikající nová civilizace je řízena státem“ a „uskutečňuje politický program“, jehož cílem je „zrušit nadvládu“, odstranit globální nerovnost a „vybudovat multipolární svět“.

Klíčovým prvkem tohoto společného „boje“ je, aby komunistické strany v předvoji získaly moc ve svých zemích „mobilizací svých národů a dělnických tříd, aby rozhodly o budoucnosti“, uvedl turecký představitel.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.