ČR a Turów: Vzájemné dobré vztahy mezi Českou a Polskou republikou narušovaly posledních zhruba šest lety spory o dopad těžby polského hnědouhelného dolu na životní prostředí v příhraničních oblastech České republiky. Podpis Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów by měl tento spor definitivně ukončit. Došlo také k podepsání Darovací smlouvy mezi Libereckým krajem a Nadací PGE, ke které přikročili hejtman Libereckého kraje Martin Půta a ředitel pobočky hnědouhelného dolu Turów, Sławomir Wochna.

Premiéři obou zemí se setkali 3. února v Kramářově vile a po vzájemné dohodě podepsali mezistátní dohodu o řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém dole Turów. Současně Česko po obdržení finanční kompenzace stáhne žalobu podanou na Evropský soudní dvůr ohledně těžby, která může poškodit zejména Liberecký kraj.

Premiér Petr Fiala vyjádřil úlevu, že po intenzivních jednáních se podařilo zajistit dohodu: „podařilo se nám odvalit balvan, který poslední léta zatěžoval česko-polské vztahy“.

Díky tomu, že se polská strana zavázala v dohodě mimo jiné k dostavbě a zprovoznění plné funkčnosti podzemní stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území, má dohoda přinést „nepochybně hmatatelné benefity pro lokality postižené činností dolu Turów a pro jejich obyvatele, což byl náš hlavní cíl“, uvedl premiér Petr Fiala.

Zemní val v dole Turów má chránit obyvatele nejbližších obcí před hlukem, prachem či světelným znečištěním.

Do doby ukončení těžební činnosti bude také fungovat Fond malých projektů, jehož prostřednictvím budou financovány místní a regionální projekty v oblasti životního prostředí. Součástí dohody jsou i finanční kompenzace ve výši 45 milionů eur a pětiletá délka dohledu ze strany Soudního dvora EU, uvádí česká strana.

„Podzemní stěna proti odtoku vody může zmírnit dopady provozu polského hnědouhelného dolu Turów na české území. Zda bude dostatečná, se ukáže až příští rok,“ uvádí k tématu ředitel České geologické služby Zdeněk Venera pro ČTK.

Budovanou stěnu jako nedostatečnou kritizují například organizace Frank Bold a Greenpeace. Podle nich by také její případná dostavba či prodloužení trvaly moc dlouho na to, aby ochránily zásoby vody v příhraničí, uvádí České noviny.

Česká a polská delegace absolvovaly pracovní oběd v Kramářově vile, 3. února. (vlada.cz)

„V současné době hladiny podzemní vody stále klesají jak v hlubších vrstvách, ve kterých důl Turów realizuje podzemní těsnící stěnu, tak i ve svrchních vrstvách, ze kterých odebírá podzemní vodu vodní zdroj Uhelná,” napsal ČTK geolog Venera. Podle něj se může ukázat, že „je nutné bariéru prodloužit či prohloubit pro maximální zajištění ochrany vody. Nepotvrdil však tvrzení kritiků, že by dodatečné úpravy zásoby vody už neochránily“.

Polsko poslalo do ČR smluvenou částku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun). Z toho 35 milionů eur poputuje do Libereckého kraje, deset milionů eur má náležet českému státu. V tuto chvíli zatím není jisté, zda slibovaná opatření v polském dole Turów budou vůbec fungovat. Pokud by došlo k dalšímu poklesu hladiny podzemní vody, polská strana bude muset učinit další opatření.

Podle idnes.cz experti varují, že „polská opatření vodu nevrátí. Těsnící stěna je jinde a nefunguje“.

Důl Turów zásobuje třetí největší elektrárnu v Polsku

Hnědouhelná elektrárna Turów se nachází na německo-česko-polském trojúhelníku. V provozu je od r. 1962, je třetí největší elektrárnou v Polsku a pokrývá 8 % energetických potřeb Polska. Lignitem je elektrárna zásobena právě z povrchového dolu Turów.

Po výbuchu uhelného prachu v roce 2012 byly později odstřeleny tři chladicí věže, aby se uvolnilo místo pro stavbu nového bloku. Ten byl spuštěn koncem roku 2020 a zvýšil výkon elektrárny z 1 500 megawattů zpět na 2 000 megawattů.

V rámci prozatímního příkazu zveřejněného 21. května 2021 Evropský soudní dvůr nařídil okamžité zastavení těžby v povrchovém dole Turów.

Polské úřady však schválily prodloužení těžby v dole do roku 2026. Proto se ČR obrátila na unijní soud.

Protože Varšava námitky Prahy i Bruselu odmítala, soud pak loni v květnu nařídil Polsku ukončit práce v dole, než bude vydán konečný rozsudek. Varšava se odmítla podřídit a pokračuje v těžbě. Soud proto vyměřil Polsku pokutu půl milionu eur (12,2 milionu korun) denně.