V máji už roste tráva, rozkvétají pampelišky (které je doporučeno sníst celé – na játra) a jiné květiny a keře, jako forsýthie, jalovec, později šeřík a zlatý déšť apod. Rozkvétají ovocné stromy.
Navzdory našemu zavedenému vkusu naši předkové upřednostňovali spíše studený a mokrý máj, protože: „Studený máj – v stodole ráj“.
Očekávali více dešťů, nebe mělo dodávat vláhu, aby země, pole a luka prospívala:
„Májová vlažička – naroste travička; májový deštíček – poroste chlebíček.“
„Chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a sena dají.“
„Májová kapka platí dukát.“
„V máji aby ani hůl pastýřova neoschla.“
Pocestní by si každopádně měli s sebou nosit pláštěnku, protože máj může přinést náhlé deštíky a někdy se není ani kde schovat.
Jenomže i květen má svá úskalí, a tím jsou tři ledoví muži, kteří mohou zhatit úrodu v již rozkvetlém ovocném sadu:
„Pankrác, Servác, Bonifác – pro sadaře jsou zlí chlapci.“
Pokud nám úroda neomrzne, můžeme se těšit, že se dílo podaří:
„Když se v máji blýská, sedlák si výská.“
Žádoucí byly tedy i bouřky v máji, protože pro následující červen bylo žádoucí spíš sucho kvůli senoseči:
„V květnu-li hrom se ozývá, v červnu zřídka mrholívá.“
„Jestli v máji neprší, červen to dovrší.“
„V máji hřímoty nedělají trampoty.“
Předčasné bujení plodin v květnu si lidé také moc nepřáli, protože:
„Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem.“
Zato kvetení mohlo být habaděj – květy byly vítány všude: „Bujný květ – plný úl.“
Počasí i koncem května stále ještě mohlo připravit lidem a pěstitelům nějakou zradu: Na 27. května měli rčení: „O svatém Duše choď ještě v kožiše!“
A na 28. máje: „Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.“
„Večerní rosy v máji hodně sena dají.“
Ke květnu se také řadilo záhadné rčení: „Svatba v máji – do roka máry.“ (máry symbolizují pohřeb).
Proč se tak varovalo?
Původ rčení sahá do dávné minulosti: dříve mladé ženy pravděpodobně otěhotněly krátce po svatbě a hrozil jim potrat kvůli těžké práci o žních, anebo porod v nejtužší zimě, kdy už nebylo dost jídla k obživě a neměly dost sil porodit zdravé děťátko.
Dlouhá desetiletí se v máji nekonaly svatby, až poslední dobou se to rčení přestalo brát vážně a konají se už i během máje famózní svatby ve mlýnech, v zahradách penzionů – květnové pověře navzdory.
K máji se připojuje také dramatická báseň K. H. Máchy Máj, ve které se pro lásku vraždí i popravuje, ale která začíná tak hezky:
„Byl pozdní večer, první máj,
večerní máj, byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas…“
Měsíc květen završuje jarní období, a tak se můžeme těšit, když vstoupí do našich zahrad a parků s celou svou plně rozkvetlou slávou a pompou!