Enrico Trigoso

4. 6. 2022

TÉMA: Diskuse o protiepidemických opatřeních

Během covidové pandemie řídící pracovníci na školách a univerzitách zaváděli dogmaticky a často i násilně opatření, jako povinné nošení roušek a očkování, se záměrem zabránit šíření viru SARS-CoV2. Podle nedávných peer-review studií však tato opatření neměla valný účinek.

Výzkumná práce zveřejněná 18. května 2022 zdůrazňuje nedostatky nařízení o povinném očkování a nošení roušek. Jak studie uvádí, tato opatření nezabránila šíření čínského viru na Cornellově univerzitě.

Přestože univerzita vyžadovala, aby se na akademické půdě nosily respirátory, aplikovala se izolace nakažených a podezřelých a provádělo se sledování kontaktů do několika hodin po jakémkoli pozitivním výsledku, práce přiznává, že: „Zkušenosti Cornellu ukazují, že tradiční zásahy v oblasti veřejného zdraví nebyly pro omikron vhodné. Očkování sice ochránilo před závažným onemocněním, ale nestačilo k zabránění rychlého šíření, a to ani v kombinaci s dalšími opatřeními v oblasti veřejného zdraví včetně rozsáhlého kontrolního testování.“

Jiná studie zjistila, že sekundární přenosy byly „výrazně nižší ve školách ve srovnání s domácnostmi, což naznačuje, že přenos v domácnostech je v této pandemii důležitější než přenos ve školách“.

Ke konci semestru v roce 2021 téměř kompletně proočkovaná Cornellova univerzita uzavřela kampus kvůli nárůstu případů covidu.

„Povinné masky nedokázaly kontrolovat šíření infekce ve školách, jak ukazuje tato analýza škol s povinným nošením roušek a bez nich. Předchozí studie prokázaly, že vakcíny proti covidu nezabraňují šíření přenosu,“ uvedl Dr. Sanjay Verma pro The Epoch Times s odkazem na studii z 18. května.

Dr. Verma, kardiolog z Kalifornie, který zaznamenal nárůst srdečních problémů po hromadném zavedení vakcín, se domnívá, že roušky a povinné očkování nebyly tím nejlepším způsobem, jak se s covidem vypořádat.

„Byl kladen malý, pokud vůbec nějaký, důraz na jiné, účinnější snahy o zmírnění následků: Daleko účinnější by byla ventilace a filtrace, cvičení, snížení hmotnosti a osobní zodpovědnost. Čili tato školní a univerzitní opatření vyvolávají otázku: čeho chtějí dosáhnout?“

Bývalý viceprezident společnosti Pfizer Michael Yeadon, toxikolog a odborník na výzkum alergií a respiračních onemocnění, tvrdí, že vzhledem k tomu, že poměr úmrtnosti na infekce (IFR) u covidu-19 nebyl vysoký, neměly být vakcíny nařízeny a že z předchozí vědecké literatury bylo známo, že roušky jsou v zastavení respiračních virů neúčinné.

„Již dlouho před covidem-19 bylo známo, že roušky na obličej nic nezmohou,“ uvedl Yeadon v prohlášení, které zaslal deníku The Epoch Times.

„Mnozí nevědí, že modré lékařské roušky nejsou filtry. Vzduch, který vdechujete a vydechujete, se pohybuje dovnitř a ven mezi rouškou a vaším obličejem. Jsou to jen chrániče proti stříkající kapalině, nic víc,“ napsal Yeadon a připojil odkaz (klikněte zde) na stránku uvádějící přes 400 studií, které poukazují na neúčinnost vládních opatření během pandemie, jako byly roušky nebo lockdowny.

Z nedávného výzkumu víme, že vakcíny proti covidu zvyšují riziko myokarditidy, zejména u mužů ve věku 16-29 let,“ poznamenává zase doktor Verma.

„Domnělé a neprokázané výhody takovýchto školních a univerzitních opatření je třeba vyvážit velmi reálnými riziky (bez ohledu na to, jak vzácná se mohou zdát). Nesmíme také zapomínat, že údaje CDC ukazují nulový nadbytek úmrtí ve věkové skupině 0-24 [let] v letech 2020 a 2021 ve srovnání s předchozími roky. Celková míra hospitalizací a IFR v této věkové skupině je velmi nízká a nezdá se, že by opravňovala k takovýmto nařízením, která se stejně zdají být neúčinná při zastavení šíření. Úředníci veřejného zdravotnictví by veřejnosti lépe posloužili, kdyby kladli důraz na respirátory N95 u všech vysoce rizikových osob, zlepšení ventilace a filtrace, cvičení a snížení hmotnosti a izolaci při příznacích,“ napsal našemu deníku Dr. Verma.

Jiná studie z 25. května zjistila, že „neexistuje žádný významný vztah mezi povinnými rouškami a počtem případů“ poté, co zopakovala „velmi citovanou studii CDC, která prokázala negativní vztah mezi povinnými rouškami ve školách a dětskými případy SARS-CoV-2“, a to na větším vzorku okresů a v delším časovém intervalu.

Zdroj.

Související články

Přečtěte si také

Poslanci podpořili zmrazení odvodů OSVČ a Okamura ustál hlasování o jeho sesazení z čela sněmovny

Poslanci dnes projednali návrh koalice na snížení odvodů o OSVČ coby „zpátečky“ od tzv. konsolidačního balíčku minulé vlády. Na plénu také ustál pozici předsedy Sněmovny Tomio Okamura...

Český letoun přepraví z Venezuely do Prahy Darmovzala i šest propuštěných jiných národností

Český letoun přepraví z Venezuely do Prahy vedle Čecha Jana Darmovzala i dalších šest propuštěných vězňů jiných národností.

Planetka pojmenovaná po českém géniovi

Před 30 lety objevil český astronom Zdeněk Moravec na hvezdárně Kleť planetku, která dnes nese název po největším českém myslitelovi.

Z 15 na 22 tisíc – nedostatek čipů brzy přinese skokové zdražení počítačů a mobilů

Umělá inteligence odsává příliš mnoho paměťových čipů z trhu. Jejich nedostatek se projeví skokovým zdražováním mobilů a počítačů již v nejbližších měsících, očekávají lidé z oboru.

„Pokud Evropa zůstane jediným subjektem, který dodržuje mezinárodní právo, nepředpovídám jí světlou budoucnost,“ říká politolog

Francouzský politolog rozebírá ambice Donalda Trumpa, vztahy USA s Ruskem a Čínou, vývoj na Ukrajině i rizika dohody EU–Mercosur. Kritizuje wokismus v Evropě a varuje před civilizačním úpadkem Starého kontinentu.

Andrej Babis
Babiš: Za covidu jsme naslouchali špatným odborníkům a uvěřili EU o vakcínách, které „nebyly až tak skvělé“

Podle Babiše jeho vláda „udělala plno chyb“, protože věřila „odborníkům“ z Ministerstva zdravotnictví a Evropské unie v období pandemie c ovidu-19.

Rámův most: přírodní útvar, nebo lidské dílo?

Úzký pás pevniny v Pálkském zálivu spojuje epos, víru, geologii i moderní politiku. Rámův most je pro jedny posvátnou památkou, pro jiné přírodním útvarem – a jeho osud dnes řeší soudy, vědci i vláda.

Chrám Kijomizu-dera, založený roku 778, patří k nejstarším a nejuctívanějším buddhistickým chrámům v Kjótu v Japonsku. (Mistervlad / Shutterstock)
Jak strávit 24 hodin v Kjótu

Bývalé císařské hlavní město Japonska nabízí více než tisíc let krásy, kultury a spirituality – od čajových obřadů gejš až po zlaté chrámy.

Čínské lázně v Pasohlávkách ani po sedmi letech zatím nikdo nestaví, hotové přitom mají být za rok

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je zhruba po dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje.