Prezident Joe Biden uskutečnil 28. července telefonický rozhovor s generálním tajemníkem Komunistické strany Číny (KS Číny) Si Ťin-pchingem. Jednalo se již o pátý telefonát mezi Bidenem a Siem a trval více než dvě hodiny.
Hovor se uskutečnil uprostřed nesčetného napětí, kvůli němuž čínsko-americké vztahy klesly na nejnižší úroveň za poslední desetiletí. Navzdory klesající ochotě KS Číny jednat o většině otázek Bílý dům uvedl, že je důležité udržovat komunikační linky mezi oběma mocnostmi otevřené.
„Prezident chce zajistit, aby komunikační linky s prezidentem Si zůstaly otevřené, protože je to potřeba,“ uvedl mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. „Jsou otázky, v nichž můžeme s Čínou spolupracovat, a pak jsou otázky, kde samozřejmě dochází k třenicím a napětí.“
„Jedná se o jeden z nejvlivnějších bilaterálních vztahů v současném světě, jehož důsledky dalece přesahují hranice obou jednotlivých zemí. Pan prezident to jasně chápe a my budeme na těchto vztazích i nadále pracovat.“
Čínská státní média uvedla, že výměna názorů byla „upřímná a hluboká“ a že oba vedoucí představitelé přislíbili, že spolu budou nadále komunikovat.
Si údajně Bidenovi řekl, že je povinností „obou velmocí“ řídit globální bezpečnost, a vyzval Bidena, aby se na čínskou komunistickou stranu nedíval optikou „strategického soupeření“.
Biden se v současné době potýká s nutností adekvátně řešit status Číny jako rostoucí mocnosti a zároveň zmírňovat stále nepřátelštější chování režimu.
V této souvislosti se Si v rozhovoru s Bidenem zaměřil především na Tchaj-wan.
„Hra s ohněm vás popálí,“ sdělil Si Bidenovi. „Doufám, že to Spojené státy jasně vidí.“
Čínský režim trvá na tom, že Tchaj-wan je odtrženou provincií Číny. Si slíbil, že ostrov sjednotí s pevninou, a nevyloučil, že k tomu použije sílu. Tchaj-wan má od roku 1949 samosprávu, nikdy nebyl pod kontrolou KS Číny a může se pochlubit prosperující demokracií a tržním hospodářstvím.
Spojené státy nemají s Tchaj-wanem formální diplomatické vztahy, ale na základě uzavřené dohody jsou mu povinny poskytovat zbraně nezbytné pro jeho sebeobranu. Americká vláda rovněž zastává doktrínu „strategické nejednoznačnosti“, v níž nepotvrdí ani nevyvrátí, zda by v případě čínské invaze Tchaj-wan bránila.
Tato otázka se dostala do popředí zájmu v minulém týdnu, kdy se objevily zvěsti, že předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová plánuje osobní návštěvu Tchaj-wanu.
KS Číny následně pohrozila „silovými opatřeními“ proti Spojeným státům a Tchaj-wanu, pokud by se cesta uskutečnila.
V návaznosti na výroky ze strany čínské komunistické strany Biden veřejně prohlásil, že taková cesta „není dobrý nápad“, a naznačil, že armáda je proti ní.
Bidenovy výroky vzbudily pozornost zákonodárců i odborníků, kteří se domnívali, že překročily meze prezidenta i armády, když se pokouší kontrolovat osobní cestu úřadujícího člena Kongresu.
Pelosiová poznamenala, že administrativa se možná domnívala, že Čína sestřelí její letadlo, pokud navštíví Tchaj-wan.
Tato výměna názorů byla jen jednou z rostoucí řady bojovných a někdy i nepřátelských projevů, které zaznívaly z nejvyšších míst KS Číny.
V květnu čínský ministr obrany pohrozil, že čínský režim „nebude váhat zahájit válku bez ohledu na cenu“, aby zabránil mezinárodnímu uznání faktické nezávislosti Tchaj-wanu.
Bílý dům v době vydání článku nezveřejnil přečtení této výzvy.
Z originálního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil: MiC
