Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek prohlásil, že Spojené státy jsou odhodlány bránit Tchaj-wan, pokud by Čína na tento samosprávný ostrov zaútočila. Odchýlil se tak od dlouhodobého postoje USA, jímž bylo zastávání „strategické nejednoznačnosti“.
„Ano, máme závazek to udělat,“ řekl Biden na radnici CNN v Baltimoru, když byl na tuto otázku dotázán v souvislosti se stupňujícími se čínskými vojenskými provokacemi. „Čína ví, že Spojené státy mají nejsilnější armádu na světě.“
Jeden z posluchačů se prezidenta zeptal na nedávné pekingské testy hypersonické rakety a na to, zda se Spojené státy Číně postaví.
„Nechci studenou válku s Čínou, jen chci, aby Čína pochopila, že nehodláme ustoupit a nehodláme změnit žádný z našich názorů.“
„Nedělejte si starosti s tím, zda budou silnější,“ řekl Biden a dodal: „Nechci studenou válku s Čínou, jen chci, aby Čína pochopila, že nehodláme ustoupit a nehodláme změnit žádný z našich názorů.“
Jeho komentáře signalizují odklon od americké politiky „strategické nejednoznačnosti“. Ačkoli Spojené státy nemají podle zákona o vztazích s Tchaj-wanem (TRA) závazek bránit Tchaj-wan, Washington je podle zákona povinen poskytnout ostrovu prostředky k obraně.
TRA uvádí, že Spojené státy „poskytnou Tchaj-wanu takové obranné předměty a obranné služby v takovém množství, které může být nezbytné k tomu, aby Tchaj-wan mohl udržovat soběstačné obranné schopnosti“.
Komunistická strana Číny (KS Číny) tvrdí, že samosprávný ostrov Tchaj-wan je provincií Číny. Demokraticky spravovaný ostrov má vlastní ústavu, armádu a vládnoucí stranu.
V srpnu jeden z představitelů Bidenovy administrativy zdůraznil, že její politika vůči Tchaj-wanu se nezměnila poté, co se objevil Bidenův návrh, že jeho administrativa bude ostrov bránit proti vojenskému útoku.
Deník Epoch Times se obrátil na Bílý dům a ministerstvo zahraničí se žádostí o komentář.
Biden komentuje situaci v době, kdy Peking v posledních týdnech vystupňoval vojenské obtěžování ostrova, včetně demonstrace síly čínské armády nad zónou protivzdušné obrany.
Začátkem tohoto měsíce čínský vůdce Si Ťin-pching znovu vyzval, aby byl Tchaj-wan „sjednocen“ s pevninskou Čínou, a obvinil pokračující angažovanost za nezávislost Tchaj-wanu jako hlavní hrozbu pro jeho plán takzvaného „národního omlazení“, což je cíl, který podle pozorovatelů naznačuje Siovu touhu přeměnit režim v jedinou světovou supervelmoc do poloviny století.
Národní omlazení
„Separatismus spojený s nezávislostí Tchaj-wanu je největší překážkou dosažení sjednocení vlasti a nejvážnějším skrytým nebezpečím pro národní omlazení,“ řekl Si.
Tchajwanská prezidentka Tsai Ing-wen prohlásila, že ostrov udělá „vše, co bude třeba“, aby se ochránil před sílící agresí KS Číny.
Ministr zahraničí USA Antony Blinken kritizoval vojenské provokace Pekingu a v rozhovoru pro televizi Bloomberg uvedl, že tyto akce jsou „potenciálně destabilizující“.
„Doufám, že tyto akce ustanou, protože vždy existuje možnost chybné kalkulace, chybné komunikace, a to je nebezpečné,“ řekl Blinken v rozhovoru zveřejněném 6. října.
„Potřebujeme, aby Čína s těmito akcemi přestala,“ dodal.
Na této zprávě se podílel Andrew Thornebrooke.
Přeloženo z původního článku newyorské redakce. (jas)
