Pět nově vypsaných výzev Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) přináší ochraně přírody téměř dvě miliardy korun, jež poputují na projekty vracející vodu do krajiny, podporu biodiverzity nebo péči o chráněná území, uvádí zpráva ministerstva ŽP.

„Posilování ochrany přírody a její biologické rozmanitosti je jedním z šesti cílů nového OPŽP. Aktuálně otevřené výzvy míří na návrat vody do krajiny, což je má priorita. Tato klíčová adaptační opatření pomohou například s realizací projektů výstavby a rekonstrukce malých vodních nádrží či s revitalizací rašelinišť, tůní a dalších významných přírodních stanovišť. Stejně důležitá je pomoc mířící ohroženým druhům a také oblast budování návštěvnické infrastruktury v chráněných územích,“ uvedla odcházející ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL), která vedla rezort a jsou jí připisovány úspěchy v legislativě i v dotačních programech.

Mokřad. (MŽP)

Mezi podporovanými aktivitami je i monitoring ochrany přírody a oblast tvorby koncepčních dokumentů pro chráněná území a zpracování odborných studií pro potřeby ochrany přírody, pokračuje zpráva tiskového oddělení ŽP.

„O podporu se mohou rovněž ucházet projekty, které přispívají ke zprůchodnění migračních překážek pro suchozemské i vodní živočichy nebo naopak omezují šíření invazních druhů,“ doplňuje zpráva.

„Od spuštění Operačního programu Životní prostředí letos v srpnu jsme již stihli vyhlásit celkem 25 výzev včetně těchto pěti aktuálních. Do konce roku plánujeme otevřít další výzvy. Největší z nich se zaměří na odpadové hospodářství a úspěšní žadatelé si jejím prostřednictvím budou moci rozdělit půl miliardy korun, např. na projekty modernizace stávajících sběrných dvorů či projekty vzniku tzv. RE-USE center,“ dodal Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Ochrana životního prostředí a chráněných parků je dotována státem, naráží však i na neukázněnost návštěvníků

„České národní parky zabírají 1,5 procenta celého území České republiky. Živá příroda, vzácná zvířata, pohádkové skály a nádherné kaňony – to a mnohem více v nich můžete spatřit a obdivovat. Je však třeba tyto krajinové ráje opečovávat a respektovat flóru a faunu, která zde žije,“ uvádí zpráva z kasparpr.cz a dodává:

„Někteří lidé totiž bývají neohleduplní a zapomínají, že jsou v parku pouze na návštěvě.“

Krkonošský NP ročně navštíví něco mezi třemi až čtyřmi miliony lidí – tato čísla řadí Krkonoše k nejnavštěvovanějším parkům v Evropě. Právě tato velká návštěvnost je jednou z věcí, která ochranu přírody komplikuje. Lidé z nevědomosti vcházejí i mimo vyznačené stezky. Živá příroda nemá nikde místo, kde by měla klid.

„Dokáže si zvyknout na to, že lidi chodí po cestách, že po nich jezdí technika, protože to je pořád stejný typ rušení a na stejném místě. Nezvykne si ale na to, že občas někdo z cesty vyjede do volného terénu, a pokaždé je to jindy a jinam. Nemluvě o odpadcích, které lidé pohazují všude kolem,“ uvádí dále zpráva o Národních parcích.

Návrat vlků na Šumavu

Oproti tomu je NP Šumava, náš největší český národní park, nemá tak vysokou návštěvnost jako mají například Krkonoše. Od r. 2017 se tu pohybuje vlčí smečka. Vrátil se bobr evropský na území Čech po více než 250 letech.

V Českém Švýcarsku pravidelně, v celé oblasti, hnízdí minimálně tři páry čápa černého a od poloviny devadesátých let opět úspěšně hnízdí sokol stěhovavý. Skalnatá krajina je také domovem původních divokých populací poštolky obecné a rorýse obecného. Ale tyto druhy jsou vyrušovány horolezectvím.

„Během lezení je třeba brát ohled na hnízdící ohrožené druhy, jelikož na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce bylo prokázáno hnízdění více než 130 druhů ptáků,“ říká Ondřej Vacek, marketingový ředitel outdoorových prodejen a dále poukazuje:

„V Podyjí je problémem neukázněnost cyklistů a uživatelů elektrokol, ačkoliv mají v oblasti národního parku k dispozici značené cyklostezky v celkové délce skoro 100 km. Tyto stezky jsou vybrány tak, aby návštěvníka vedly pěknými a zajímavými místy, a zároveň aby neohrožovaly jak pěší turisty, tak místní faunu a flóru. Bohužel se v parku často porušují i tato jednoduchá pravidla a kolizí s pěšími dochází k úhynu chráněných plazů, které cyklisté relativně snadno mohou přejet, když se vyhřívají na cestách.“

Nejen požáry, ale neukáznění návštěvníci způsobují škodu našim národním parkům.