Dnešní zasedání bankovní rady České národní banky odhlasovalo v poměru 5:2 dvoutýdenní repro sazbu na 7 %. Jde o čtvrté po sobě jdoucí zasedání, kdy bankovní rada drží sazbu na stejné vysoké úrovní a brzdí tak poptávku drahými úvěry a hypotékami celý druhý půlrok ve snaze tlumit vysokou inflaci.
Ve srovnání s minulou prognózou ČNB odhaduje, že inflace bude letos o něco nižší, tj 15,8 vs minulých 16,5 % a stejně tak i příští rok 9,1 % vs. minulých 9,5 %.
Obavy z nadále vysoké inflace vidí ČNB v souvislosti s tlakem na růst mezd (a následným zacyklením inflace), s vyššími cenami zahraniční produkce a fiskální politikou.
Naopak, protiinflační tlaky vidí ve větší pravděpodobnosti recese, kterou odráží i v predikci záporného vývoje HDP v příštím roku ve výši -0,7 % (odhad na minulém zasedání byl + 1,1 % a na červencovém zasedání 2,5 %), a v zastropování cen energií vládou.
Rostoucí ceny v ekonomice vytváří tlak na růst mezd ze strany zaměstnanců. V rozhovoru pro MF DNES viceguvernérka ČNB Zamrazilová minulý týden varovala před inflační spirálou, pokud budou odbory bojovat za dvouciferné navýšení platů. Dle ní je udržitelná míra růstu mezd do 10 % a veřejná správa by měla jít v tomto směru příkladem.
Větší růst mezd je dle ní bezpečný až po odeznění inflace. „Trh práce byl skutečně velmi přehřátý. Nyní vidíme spíše jeho narovnání. Už přibližně od roku 2016 byl nábor zaměstnanců velkým problémem zaměstnavatelů a napětí postupně sílilo. Od poloviny roku 2018 nastal málokdy viděný jev, kdy bylo více volných pracovních míst než nezaměstnaných. Tento stav přežil i pandemii. Je samozřejmé, že tehdy měl zaměstnanec silnou pozici, a pokud měl možnost výběru, tak měnil zaměstnání nebo požadoval růst mezd,“ sdělila Zamrazilová.
Viceguvernérka upozornila, že inflačním tlakům napomohlo i dle jejího odhadu kolem 450 miliard vládní covidové pomoci: „V té době se totiž zapomnělo na to, že když dáme lidem peníze za neodpracovanou práci, neodvedené služby a nevyrobené zboží, tak jsou to peníze s potenciálem zvýšit inflaci. To není nic nového, věděl to už Alois Rašín.“
Vysoké úrokové sazby můžou ale ekonomiku zbrzdit až příliš. Drahé úvěry vedou firmy k zastavení či snížení investic nebo jejich přesměrování jinam, a k přílišnému zvýšení nákladů na splácení úroků. To může ve středně či dlouhodobém horizontu vést ke krachu firem nebo k restrukturalizaci v ekonomice. ČNB tedy musí být v této „hře vysokou holí“ opatrná, obzvláště, když s ní začala poměrně včasně (postupných zvyšováním dvoutýdenní repro sazby od června 2021 z 0,5 %).
Ve Spojených státech naopak řada ekonomů kritizovala tamní Fed, že inflační tlaky nebral vážně a se zvednutím úrokových sazeb zahálel. Meziroční míra inflace se od ledna pohybuje v USA v mezích 7,5 – 9,1 % a Fed včera přistoupil na zvýšení sazeb ze zářijových 3 – 3,25 % na 3,75 – 4 %. Ještě v červenci byl přitom Fed na 2,25 – 2,5 procentech.
