5. prosince 2020 experimentální fyzik Alex Zylstra poprvé zaznamenal, že vygenerovaná energie z fúzní reakce byla větší než do ní laserem vložená – byť za situace, že nepočítáme mnohem větší vstupní energii, která byla potřeba k samotnému napájení laseru.
Oznámil to 13. prosince na tiskové konferenci s americkou ministryní energetiky a spolu se svými kolegy z Lawrence Livermore National Laboratory.
Zylstra prováděl test s nejenergetičtějším laserem na světě odpalováním kapsle s atomy vodíku, dokud se atomy nezahřály na plazmu a nespojily se. Doufal, že se mu a jeho kolegům v Lawrence Livermore’s National Ignition Facility (NIF) podaří dosáhnout jaderné fúze pomocí metody známé jako inerciální udržení.
Druhý hlavní přístup k fúzi je magnetická fúze, která využívá zařízení tokamak k zadržení plazmatu pomocí silných magnetických polí.
Nejnovější výsledky jeho týmu navazují na řadu nedávných úspěchů souvisejících s fúzí v onom zařízení, kde se výzkum provádí v rámci programu „Stockpile Stewardship“ Národního úřadu pro jadernou bezpečnost jako alternativa k podzemním jaderným zkouškám, které skončily počátkem 90. let.
K nejvýznamnějšímu z těchto úspěchů zřejmě došlo v srpnu 2021, kdy výzkumníci v NIF poprvé krátce dosáhli „vznícení jaderné fúze“ podle jednoho ze souboru kritérií – konkrétně když síly ochlazující plazmu nejsou dostatečně silné, aby přehlušily síly, které ji ohřívají. Vznícení je zlomovým bodem v reakci, kdy se proces fúze již udržuje sám bez externě dodané energie.
Na tiskové konferenci 13. prosince ředitelka Lawerence Livermore Kim Budilová uvedla, že celý experiment pohánělo asi 300 megajoulů energie. Podle tiskové zprávy cíl vyrobil z 2,05 megajoulu energie asi 3,15 megajoulu energie.
Jednou z největších otázek je možnost komerčního využití fúzní energie.
Budilová z Lawrence Livermore prohlásila, že komercializace by mohla být dosažena „pravděpodobně za několik desetiletí“, ale pravděpodobně dříve než za 50 nebo 60 let.
„Při soustředěném úsilí a investicích by nás několik desetiletí výzkumu základních technologií mohlo dostat do pozice, kdy bychom mohli postavit elektrárnu,“ řekla.
Ministryně energetiky Jennifer Granholmová se naopak odvolávala na „desetiletou vizi prezidenta Joea Bidena, podle níž se má do 10 let dospět ke komerčnímu fúznímu reaktoru“. Podle ní nejnovější výsledek „ukazuje, že to lze udělat“.
Když se Granholmové jedna z reportérů zeptala na rozdíl mezi „jejími 10 lety“ a několika desetiletími, které uvedla Budilová, vědkyně jí skočila do otázky a řekla, že magnetická fúze je pokročilejší než fúze s inerciálním udržením. Nepotvrdila však, že by oba přístupy mohly být reálně komerčně využity během deseti let.
Část odborné veřejnosti dosažený úspěch chválí a bere jej jako motivaci či prokázání, že nejde o sci-fi. Skeptičtější hlasy pak poukazují na velmi dlouhou cestu, která se bude muset ještě ujít, a také na rentabilitu.
Překlad a redakční zkrácení původního článku: J. S.