Stížnost Karla Janečka, kterou se u Ústavního soudu domáhal vrácení mezi platné kandidáty pro prezidentské volby 13. a 14. ledna 2023, byla včera zamítnuta. Janeček byl ministerstvem vnitra vyřazen ze seznamu prezidentských kandidátů po kontrole podpisových archů pro prezidentské volby 2023.

Ministerstvo vyřadilo podpisové archy po provedení kontrolního vzorku podpisů, na základě kterého statistickým odhadem vyřadilo 26 tisíc podpisů, čímž jich Janečkovi zůstalo pouze 48 091 platných. Aby mohl být kandidát přijat, je zákonná hranice počtu podpisů pod jeho kandidaturu stanovena na 50 tisíc občanů ČR.

„Víme s jistotou, že mnohé podpisy byly vyřazeny neoprávněně. Je velmi vtipné, že jedním z neuznaných podpisů je můj vlastní! To je přímo skvělá symbolika toho, že politický systém v naší zemi se bojí spravedlivosti a svobody,“ uváděl 1. prosince Karel Janeček.

Janeček se soudní cestou domáhal „nápravy situace“ a bojoval o opětovné zařazení mezi platné kandidáty přes Nejvyšší správní soud až k soudu Ústavnímu.

„Ve veřejné debatě posledních týdnů jasně převažuje názor, že pravidla pro volbu prezidenta republiky jsou špatná a protiústavní. I Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí uvedl některé závažné výhrady. Proto jsem se rozhodl k podání ústavní stížnosti,“ uvedl Janeček 21. prosince.

Včera oznámil médiím, že Ústavní soud jeho stížnost zamítl.

„Musím bohužel s lítostí konstatovat, že nežijeme v právním státě. Předložil jsem Ústavnímu soudu dva nezávislé, jasné a nevyvratitelné důkazy, že zamítnutí mé kandidatury je v rozporu s Ústavou,“ sdělil Karel Janeček 4. ledna v tiskové zprávě, v níž také rozhodnutí soudu komentoval.

„Ústavní soud mi dal za pravdu, že zákon (o kontrole a statistickém vyřazení hlasů) je špatný. Ústavní soud konstatoval, že mám dokonce i důkazy o tom, že jsem dohledal další existující petenty. Stížnost byla přesto odmítnuta, aniž by se jí Ústavní soud věcně zabýval s odkazem, že není jeho úkolem přepočítávat hlasy. Kde je tedy v naší zemi možnost dovolání se spravedlnosti, když ne u Ústavního soudu? Proč mě Ústavní soud nevrátil z důvodu neoprávněného vyřazení kvůli špatnému použití matematické statistiky, k čemuž žádné podpisy řešit nemusel?“

Ústavní soud stanovil, že chybějící ověřené petenty bylo třeba doložit Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). To ovšem nebylo podle Janečka „technicky možné z časových důvodů, bez ohledu na obstrukce ze strany Ministerstva vnitra“.

Nejvyšší správní soud podle Vojtěcha Štajfa, šéfa Janečkovi prezidentské kampaně „dohledal 433 ministerstvem vnitra chybně odmítnutých občanských podpisů a konstatoval, že jich chybělo jen 19, aby Karel Janeček dosáhl hranice 50 tisíc uznaných podpisů nejen dle litery Ústavy, ale i dle špatné (i dle vyjádření Ústavního soudu) metodiky Ministerstva vnitra“.

Členové Janečkovi kampaně uvádějí, že získali přístup k podpisovým archům 19. prosince, aby zjistili, kteří petenti byli z archů vyřazeni. „Objeli jsme republiku a za jediný den jsme 33 dalších platných podpisů našli. Ty lidi, které Ministerstvo vnitra i Nejvyšší správní soud prohlásily za neexistující, máme vyfocené s občanským průkazem,“ sdělil Vojtěch Štajf médiím.

Podle Janečka měl fyzicky dostatečný počet platných hlasů pro svoji kandidaturu. Stávající systém počítání podpory kandidátů je podle Janečka „špatný a nespravedlivý“ a stejně tak i zákon o prezidentských volbách, který je podle něho „zapotřebí změnit“.

Podle Janečka se nejedná pouze o jeho kandidaturu, ale o principiální věc, která může zasáhnout jakéhokoliv budoucího kandidáta.

„Jde o princip, jde o budoucí prezidentské volby, o spravedlivost největšího svátku demokracie v naší zemi, jimž prezidentské volby zajisté jsou. Jde o samotnou podstatu právního státu,“ uvádí Janeček.