Ministerstvo kultury začátkem ledna schválilo návrh přiřadit mečové tance z Uherskobrodska na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Tyto mečové tance po staletí prováděné během masopustu ve třech obcích na Zlínsku jsou již několikátým folklórním zvykem ze Slovácka, který se dostal na seznam kulturního dědictví národa.
„Jedná se o velký úspěch našeho kraje, kde se díky lidem a jejich vztahu k tradiční lidové kultuře daří udržovat živé kulturní zvyky. Právě ty dělají náš kraj jedinečným. O tyto kulturní statky musíme pečovat, k tradicím vychovávat děti a mladou generaci,“ okomentovala úspěch radní Zlínského kraje zodpovědná za kulturu a školství Zuzana Fišerová.
Mečové tance v Komni a Bystřici pod Lopeníkem
Mečové tance jsou fenoménem, který patří k nejstarším projevům lidové taneční kultury na moravsko-slovenském pomezí. Tance se provádí vždy v době masopustu neboli fašanku, jak mu zde říkají, a tradují se po staletí. Jednotlivé mečové tance se liší obec od obce, nicméně je spojuje starobylá řetězová a kruhová forma tance.
„Masopustní mečové tance na Uherskobrodsku patří k nejstarší vrstvě taneční kultury, vykazují obřadní charakter s archaickými prvky, které podle doložených popisů z konce 19. století nevykazují zásadní změny. Tance tradované ve Strání, Bystřici pod Lopeníkem a Komni žijí ve svém přirozeném prostředí a jsou spontánně a přirozeně předávány dalším generacím s vědomím hrdosti a sounáležitosti,“ vysvětlil v tiskové zprávě ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti Ivo Frolec.
Nejstarší zmínka o šavlovém tanci z Uherskobrodska popisuje tanec Straňanů předváděný na zámku v Uherském Ostrohu kolem roku 1784.
Ve Strání nese mečový tanec název Pod šable a tancuje ho vždy pětice mužů s dřevěnými šavlemi doplněná postavou gazdy, který řídí obchůzku, nosí dřevěný rožeň, na který napichuje nebo přivazuje kusy slaniny, špeku a další formy výslužky.
Mečový tanec Pod šable ze Strání
Komňu reprezentuje typicky pomalovaná skupina tanečníků, kdysi odvedenců, kterým se říká skakúni. Ti nosí na klopách vonice a kolem pasu šátky. V Bystřici pod Lopeníkem pak mají tanečníci, tzv. bobkovníci turecký šátek kolem pasu a přes ramena. Tanec s dřevěnými šavlemi tu vede košař s rožněm, který sbírá dary do koše.
V Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky figurují i další zvyky z regionu – Tradiční hody s právem na Uherskohradišťsku, tanec Slovácký verbuňk nebo Jízdy králů na Slovácku, přičemž poslední dvě jsou také zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO).
V seznamu lidových zvyklostí, tradic a postupů bychom našli mimo jiné i východočeské loutkářství, sokolnictví, myslivost či ochotnické divadlo.
