Pro-pekingské vládě Šalamounových ostrovů se podařilo zbavit se dlouholetého kritika čínského režimu, premiéra provincie Malaita. Daniel Suidani, premiér nejlidnatější provincie, byl po léta politickou překážkou, která stála v cestě užším vazbám země s Komunistickou stranou Číny.
Suidani čelil 7. února dalšímu hlasování o nedůvěře a tentokrát byli nespokojenci podle australské rozhlasové a televizní společnosti ABC úspěšní. Pro Suidaniho odvolání z funkce hlasovalo asi 17 členů shromáždění.
Premiér se pokusil podat odvolání k Nejvyššímu soudu, aby hlasování zastavil, ale shromáždění popřelo, že by o takovém kroku obdrželo jakékoli oznámení. Na protest proti hlasování vypukly před provinčním shromážděním potyčky. Královské policejní síly Šalamounových ostrovů (RSIPF) začaly do davu střílet slzný plyn.
RSIPF byly do oblasti nasazeny před hlasováním, neboť úřady rozzlobenou reakci místních obyvatel očekávaly.
„Národní vláda používá drtivou policejní sílu, aby dostala Sudaniho ven. Používají při tom bezpečnostní podporu od dárců, jako je Austrálie a Čína,“ napsal Celsus Talifilu na LinkedIn.
K pokusu od odvolání premiéra provincie došlo již v říjnu 2021, avšak místní obyvatelé fyzicky zablokovali vstup do parlamentu, aby zabránili podání návrhu.
Rebelující provincie se brání proti pronikajícímu vlivu Pekingu
Vedení Malaity je v rozporu s národní vládou premiéra Manasseha Sogavareho od jejího rozhodnutí v roce 2019 vyměnit diplomatické styky s Tchaj-wanem za spojení s Pekingem.
Od té doby premiér Sogavare neustále utužuje vztahy s Čínskou lidovou republikou, přičemž se vynořují obvinění z uplácení pro-pekingských poslanců. Snahy Pekingu vykrystalizovaly v dubnu 2022, kdy tajná dohoda, která unikla na veřejnost, dává Pekingu možnost umístit v zemi vojáky, zbraně a námořní lodě.
Suidani mezitím pokračoval v kritice Sogavareho vlády a zároveň udržoval užší vztahy s Tchaj-wanem a přijímal americkou pomoc. Napětí, stejně jako obvinění Sogavareho ze špatného vládnutí a korupce, vyvrcholilo v listopadu 2021, kdy v hlavním městě Šalamounových ostrovů Honiaře vypukly protesty, jichž se zúčastnili také obyvatelé z Malaitanu, a které vyústily ve srovnání čínské čtvrti se zemí.
V reakci na to sousední demokratické vlády jako Austrálie, Fidži a Nový Zéland vyslaly vlastní složky policie, aby pomohly situaci v regionu stabilizovat. Na tento krok však brzy navázal Peking, který začal vysílat svoji policii a zbraně, aby rovněž pomohl zajistit „stabilitu“ na Šalamounových ostrovech.
To vedlo k diplomatickým závodům mezi demokratickými státy a Pekingem, které zahrnovaly zvýšení rozvojové pomoci, zvýšení diplomatické přítomnosti v regionu, financování Pacifických her a v případě Austrálie i darování policejních vozidel a zbraní.
Spojené státy zároveň nedávno otevřely velvyslanectví v hlavním městě Honiara. Kritici před takovou strategií demokratických vlád varovali.
„Canberra se účastní závodu s Čínou o získání elit, ale prohraje ho. Nebude moci více uplácet, posílat další zbraně a poskytovat mezinárodní krytí někomu, kdo je podle všeho na nejlepší cestě zabít své spoluobčany [premiér Sogavare]. Na to je Čína, ne Austrálie (doufejme),“ uvedla Cleo Paskalová, odbornice na jižní Pacifik, v rozhovoru pro The Epoch Times.
Paskalová vyslovila hypotézu, že se Sogavare připravuje na potlačení disidentů na Šalamounových ostrovech anebo přímo občanskou válku s cílem upevnit si moc.
Sogavare volby odložil s odkazem na to, že vládní zdroje jsou omezené kvůli pořádání Pacifických her, sportovního klání tichomořských států.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký. Článek byl redakčně zkrácen.
