Reinhard Werner

16. 2. 2023

Před několika dny byla zveřejněna studie z období mezi zářím 2016 a prosincem 2017, podle níž asi pětina Němců schvaluje násilí na uprchlících. Údaje o tom jsou staré necelých šest let.

Studii zveřejněnou v pondělí předminulý týden (6. února 2023) vypracoval tým výzkumníků pod vedením Rafaely Dancygierové, profesorky politologie na Princetonské univerzitě. Studie se zabývala otázkou, do jaké míry je v Německu akceptováno násilí vůči uprchlíkům. Ve čtyřech kolech provedla průzkum mezi 3 000 lidmi.

Přestože typickým pachatelem je mladý muž s nízkým příjmem, neexistují téměř žádné významné rozdíly mezi věkem, pohlavím a příjmem dotazovaných, pokud jde o akceptaci násilí vůči uprchlíkům. Níže nabízíme podrobnosti i objasnění, z jakých důvodů je násilí dle dotazovaných pochopitelné a akceptovatelné.

Nejnovější referenční údaje jsou z prosince 2017

Je záhadou, proč tato studie spatřuje světlo světa až nyní. Vždyť údaje, z nichž hodnocení vychází, pocházejí z období mezi zářím 2016 a prosincem 2017.

Výběr respondentů probíhal „prostřednictvím našich vlastních názorových platforem a telefonu“. Důraz byl kladen „na vnitřní motivaci“ a byla snaha zabránit zkreslení vzorku „profesionálními“ respondenty, uvádí Dancygierová.

Jak uvádí samotná studie, období sběru dat bylo poznamenáno silnou migrační vlnou v polovině roku 2010. Německo bylo vybráno jako cílová země studie, protože je nejlidnatější evropskou zemí s největším počtem obyvatel narozených v zahraničí (mimo Německo na evropském kontinentu). Navíc je zde násilí vůči menšinám „hluboce zakořeněné“, uvádí se v úvodu studie.

Zpochybněna byla čtyři ústřední tvrzení o násilí vůči uprchlíkům

Podrobně se výzkumníci mimo jiné ptali na souhlas se čtyřmi významnými výroky. Podle průzkumu 18,7 % respondentů uvedlo, že nepřátelství vůči uprchlíkům je „někdy oprávněné, i když končí násilím“. Téměř stejný počet respondentů (17,7 %) souhlasil s výrokem, že v souvislosti s uprchlickou politikou je „násilí někdy jediným způsobem, jak získat pozornost německých politiků“.

Názor, že útoky na uprchlíky jsou „někdy nutné, aby se politikům ukázalo, že existuje problém“, potvrdilo 16,7 % respondentů. 14,2 % souhlasilo s tvrzením, že xenofobní násilí je „obhajitelné, pokud vede k menšímu přílivu uprchlíků do jejich vlastního města“.

Kromě průzkumu souhlasu s výroky proběhl také „volební experiment s kandidáty“. Byli vytvořeni fiktivní kandidáti, kterým byly přiřazeny určité výroky. Výsledkem bylo, že „příznivci zločinů z nenávisti“ dávali přednost kandidátům, kteří „obhajují použití ozbrojené síly proti uprchlíkům“. Pro výzkumníky byla v tomto ohledu ukázkovým příkladem bývalá předsedkyně AfD Frauke Petryová. Ta na začátku roku 2016 vyzvala k použití střelných zbraní „v případě nutnosti“ k zabezpečení hranic.

Ve čtvrtém kole výzkumu by AfD volilo 38,7 až 42,5 % respondentů, kteří souhlasili alespoň s jedním ze čtyř základních výroků. CDU by ve spolkových volbách v roce 2017 volilo 15,1 až 20,7 % dotázaných.

Málo identifikovaných pachatelů

Princetonská studie přitom neodhaluje dosud neznámý jev. Ve skutečnosti německý časopis Panorama již v roce 2015 informoval o úmyslně způsobených požárech v plánovaných ubytovacích zařízeních pro uprchlíky. Kromě zděšení vyjádřili obyvatelé dotčených obcí v některých případech také pochopení. Jako důvod uváděli strach a pocit bezmoci tváří v tvář politikům, kteří rozhodují nad jejich hlavami.

V 90. letech to byli především pravicoví extremisté, kteří z ideologických důvodů zapalovali azylové domy. Široká medializace případů dle studie často přitahovala napodobitele. Naproti tomu v polovině roku 2010 bylo úspěšných vyšetřování v souvislosti s útoky tohoto druhu podstatně méně.

Pokud se policii podařilo identifikovat podezřelé, ve většině případů neměli žádnou spojitost s pravicovým extremismem. Místo toho většina z nich patřila ke „střední třídě“, uvedl Bernd Merbitz, šéf Operative Abwehrzentrum (OAZ) v Lipsku. Odborníci z policie a Úřadu na ochranu ústavy se rovněž shodli na tom, že připravenost k násilí „je zjevně podněcována internetovými příspěvky a společenským uznáním“. V souladu s tím se pachatelé cítili být vykonavateli „takzvané vůle lidu“.

Násilí na uprchlících je nyní opět na ústupu

Poté, co se počet útoků na celostátní uprchlické ubytovny zvýšil již v roce 2014 z 55 na 170, v následujících letech ještě vzrostl. Spolkový úřad na ochranu ústavy hovořil v roce 2016 o 907 žhářských útocích tohoto druhu, zatímco o rok dříve jich bylo 894.

Spolkový kriminální úřad (BKA) později uvedl, že v roce 2015 došlo celkem k 1031 útokům na uprchlické ubytovny a v roce 2016 k 988 útokům. Celkem bylo v roce 2016 v souvislosti s uprchlickou krizí zaznamenáno více než 3 500 trestněprávně relevantních „incidentů“.

Od té doby tato forma trestné činnosti zřetelně klesá. Podle odpovědi Spolkového ministerstva vnitra na dotaz strany Levice došlo v roce 2021 ještě k 70 útokům na uprchlické azylové domy. Podle Spolkového kriminálního úřadu došlo v roce 2016 k 2 545 trestným činům proti uprchlíkům mimo azylové domy, zatímco před dvěma lety bylo zaznamenáno 1 184 útoků tohoto druhu.

Nevládní organizace, jako je Nadace Amadeua Antonia (AAS) nebo Pro Asyl, uvádějí výrazně vyšší počty případů. Odvolávají se na zdroje, jako jsou shromážděné zprávy z médií nebo informace z poradenských center.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Desetina mladých má příznaky těžké deprese, lékaři vyzvali politiky k akci
Desetina mladých má příznaky těžké deprese, lékaři vyzvali politiky k akci

Jeden z deseti mladých dospělých v průzkumu přiznává příznaky těžké deprese, střední příznaky zhruba 16 procent.

Na výrobě komponentu pro F-35 by se mohly podílet české firmy, podepsaly dohodu
Na výrobě komponentu pro F-35 by se mohly podílet české firmy, podepsaly dohodu

Na výrobě součástky pro americké letouny páté generace F-35 by se v budoucnosti mohlo podílet konsorcium českých firem PBS Velká Bíteš, One3D a HiLASE.

Čeští podnikatelé spolu diskutovali na setkání reVize Česka 2024 i za účasti prezidenta Petra Pavla
Čeští podnikatelé spolu diskutovali na setkání reVize Česka 2024 i za účasti prezidenta Petra Pavla

„V krásně zrekonstruované Vindyšově továrně jsem dnes diskutoval s osobnostmi českého byznysu na konferenci reVize Česka,“ uvedl v pondělí prezident Petr Pavel na svém účtu X.

Žáci se mohou přihlásit do druhého kola přijímaček na SŠ, termín je do pátku
Žáci se mohou přihlásit do druhého kola přijímaček na SŠ, termín je do pátku

Uchazeči o studium na středních školách, kteří doposud neuspěli v přijímacím řízení, mohou od dnešního rána podat v systému DiPSy přihlášku do druhého kola.

EU chce zahájit přístupová jednání s Ukrajinou v červnu, přesvědčuje Maďarsko
EU chce zahájit přístupová jednání s Ukrajinou v červnu, přesvědčuje Maďarsko

Evropská unie usiluje o formální zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem do konce června.