Jerzy Kwasniewski
17. ledna Evropský soud pro lidská práva (ESLP) provedl převrat ve výkladu lidských práv a rozhodl, že státy Rady Evropy mají povinnost „právně uznávat a chránit svazky osob stejného pohlaví“. Aby bylo obtížnější kritizovat zjevně chybný rozsudek, soudci štrasburského soudu tyto revoluční teze zahrnuli do svého rozsudku proti Rusku.
Soudci samozřejmě věděli, že Rusko bylo vyloučeno z Rady Evropy za zahájení války proti Ukrajině a toto rozhodnutí bude ignorovat. Rozsudek však bude závazný pro zbývajících 46 států Rady Evropy, které se v tomto řízení ani nemohly vyslovit, protože nebyly jeho účastníky.
Případ Fedotova a další proti Rusku se týká tří párů stejného pohlaví, které požadovaly právo formalizovat své vztahy v Rusku. Poté, co byly jejich požadavky zamítnuty, LGBT aktivisté podali stížnosti k ESLP, který v roce 2021 shledal, že nemožnost formalizovat jejich vztah porušuje článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech. Článek 8 se vůbec nezmiňuje o institucionalizaci vztahů osob stejného pohlaví, ale uvádí pouze, že „každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, domova a korespondence“. Článek 12 zároveň hovoří o „právu muže a ženy uzavřít manželství“ a vyjadřuje tak zjevnou pravdu, že manželství je svazkem muže a ženy.
Nyní byl rozsudek potvrzen největším orgánem, v němž může soudní dvůr vyjádřit svůj názor, tedy velký senát ESLP. Odmítl řadu argumentů vznesených proti nařízení formalizovat vztahy osob stejného pohlaví. Z jeho rozhodnutí vyplývá, že formalizace vztahů mezi osobami stejného pohlaví není v rozporu s tradičním chápáním rodiny. Soudci soudu navíc konstatovali, že vůle občanů daného státu nemůže stát v cestě institucionalizaci vztahů osob stejného pohlaví.
Velký senát se k této záležitosti nikdy předtím nevyjádřil. Toto rozhodnutí je průlomové, protože posiluje ideovou linii judikatury ESLP, která byla dříve signalizována pouze v případech proti Itálii nebo Rakousku.
Zároveň jde o další příklad „evolučního“ výkladu ustanovení úmluvy, která je stále častěji vykládána izolovaně od svého obsahu, který je nahrazován „progresivními“ názory soudců.
Výklad použitý štrasburským soudem umožňuje odvodit téměř jakýkoli obsah z článku 8 úmluvy o právu na soukromí. Jediným limitem bude představivost soudců soudu.
Pokud tento trend nezastaví reakce států, lze očekávat, že v blízké budoucnosti ESLP „vynalezne“ nová „lidská práva“, která budou souviset nikoli s úmluvou, ale s viděním světa reprezentovaným soudci soudu. Nereagování na toto rozhodnutí donutí státy registrovat a privilegovat vztahy osob stejného pohlaví. Otevře to také cestu k požadavku legální adopce homosexuály.
Jak správně upozornil polský soudce profesor Krzysztof Wojtyczek, který ve Štrasburku rozhoduje již deset let a který v této věci podal odlišné stanovisko, výklad přijatý soudci ESLP vytváří nové závazky, se kterými suverénní státy nikdy nesouhlasily. Vytváření takových závazků soudem, který byl zřízen pouze k výkladu úmluvy, představuje nepřijatelné obcházení demokratických postupů.
Soudci štrasburského soudu dosud z práva na soukromí vyvozovali mimo jiné právo vězně počít dítě během výkonu doživotního trestu za vraždu a právo vězně volně ve výkonu trestu užívat pornografii.
Z čl. 8 Evropské úmluvy o lidských právech odvodili soudci ESLP také právo páru, který si pořídil dítě od náhradní matky v zahraničí, na uznání svých rodičovských práv ve své domovské zemi, ačkoli náhradní mateřství je tam zákonem zakázáno. Soud, který formálně připouští zákaz náhradního mateřství, jež poškozuje lidská práva, tedy nařídil uznání jeho účinků.
Mnoho o ideologických motivacích soudců ESLP vypovídá zpráva Evropského centra pro právo a spravedlnost (European Center for Law and Justice), jejíž autor Dr. Grégor Puppinck je profesorem Collegium Intermarium, vysoké škole zřízené organizací Ordo Iuris.
Ze zprávy vyplývá, že štrasburský soud je obklopen sítí nevládních organizací financovaných Georgem Sorosem, jehož Open Society prosazuje radikální požadavky, jako jsou potraty „na vyžádání“, formalizace vztahů mezi osobami stejného pohlaví a adopce homosexuály.
Dr. Puppinck ve své zprávě uvádí, že až 22 ze 100 soudců, kteří v letech 2009 až 2019 zasedali v ESLP, dříve spolupracovalo s nevládními organizacemi souvisejícími s Open Society. Zajímavé je, že rozhodovali celkem téměř 90 případů, ve kterých byly tyto organizace zapojeny.
Je třeba připomenout, že Evropský soud pro lidská práva je orgánem Rady Evropy, tedy mezinárodní organizace, jejíž členy je 46 zemí. Silný odpor některých z nich by mohl mít významný dopad na budoucí judikaturu soudu.
Již nyní pracujeme na podrobné analýze rozsudku, ve které ukážeme, že rozsudek soudu nemá dostatečně silný právní základ. Uplatňování „evolučního“ výkladu úmluvy ze strany ESLP povede k vytvoření dalších ideologických „lidských práv“ nesouvisejících s jejími ustanoveními, jejichž směřování dnes nelze předvídat.
Zároveň připravujeme memorandum, ve kterém uvedeme, jaké právní kroky by měly být učiněny k vyjádření závazného odporu proti ideologickému rozsudku štrasburského soudu. Budeme apelovat na vlády zemí našeho regionu, aby přijaly výkladové deklarace k rozsudku ESLP, pomocí kterých zabráníme radikálům v prosazování institucionalizace vztahů osob stejného pohlaví.
Boj za obranu lidské důstojnosti, života, rodiny a svobody pokračuje. Vyzýváme všechny, aby se k němu připojili.
Názory a postoje vyjádřené v tomto článku jsou názory autora článku a nemusejí se shodovat s postoji deníku The Epoch Times.
