Komentář
Uznávaný odborník na vojenskou strategii a zároveň konzultant americké vlády Edward Luttwak přednesl 7. prosince 2022 na mezinárodním sympoziu o bezpečnostních otázkách v japonském Národním institutu obranných studií (NIDS) projev na téma „Může Čína vést válku“?
Většina médií o konferenci NIDS neinformovala a téměř žádné z nich se o Luttwakově projevu nezmínilo. Propásla tak příležitost upozornit na největší strategické slabiny Číny. Pokud by Lidová osvobozenecká armáda (LOA) skutečně zaútočila na Tchaj-wan, tyto slabiny bychom měli v co největší míře využít.
Začne Čína válku?
Luttwak na začátku svého projevu poznamenal, že na tuto otázku nedokáže odpovědět. „Šla by Čína do války proti Tchaj-wanu?“ Jak vysvětlil, i vůdci zemí (jako například ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině nebo tehdejší americký prezident George W. Bush v Iráku v roce 2003) „jsou zcela schopni zahájit válku, kterou nemohou vyhrát“.
„To platí pro Rusy i Američany a ještě více to platí pro Čínu,“ uvedl stratég.
Na sympoziu Luttwak rozebíral možnost vedení války za účelem obsadit Tchaj-wan. Podle něj by čínské vedení mělo problémy tento konflikt udržet, zejména kdyby válka trvala déle než několik měsíců.
Svůj názor staví ne na porovnávání vojenského arzenálu obou zemí či počtech vojáků, ale na dvou klíčových strategických slabinách čínské armády: zásobování potravinami a počet mrtvých vojáků.
Srovnání s Ruskem
Rusko má ve svém válčení podle Luttwaka oproti Číně několik výhod. Je soběstačné co se týče zásobování potravinami, nedováží energii a ruské rodiny mají syny navíc.
Čína však ročně dováží několik milionů tun potravin. Například v roce 2022 Čína dovážela více než 85 % sójových bobů (95 milionů tun), a to především ze Spojených států, Brazílie a Argentiny. Ty se nepoužívají pouze pro lidi, ale i jako krmivo pro zvířata.
Z toho podle Luttwaka vyplývá, že „Čína je zemí, která se živí bílkovinami, a bílkoviny jsou důležité“. „Když začne jakýkoli boj, dokonce i malá válka, začnou sankce typu G-7“, což znamená, že Čína bude odříznuta od dovozu, například sóji ze Spojených států a Kanady.
„Asi do tří měsíců budou muset zabít … většinu prasat a kuřat, skopového a hovězího masa,“ poukázal stratég a vysvětlil, že za Maovy vlády lidé přežili, protože jedli jednodušeji. Neměli moc masa, a už vůbec ne jogurty.
„Čína bývala soběstačná. Jinými slovy, bývala na tom s potravinami tak, jako je na tom nyní Rusko. Jenže teď je to úplně jinak.“ Luttwak poznamenal, že čínské vedení nedokázalo zajistit, aby Čína nadále rozšiřovala místní zdroje potravin. Navzdory nedávným zákonům, které brání přeměně zemědělské půdy na bydlení nebo průmysl, Čína nadále přichází o zemědělskou půdu, a to především v důsledku eroze půdy, industrializace a urbanizace.
Dodal, že Rusko je od února 2022 ve válce a „lidé v Rusku … stále jedí stejné potraviny, jaké jedli před půl rokem, před rokem“.
Omezené počty vojáků
Luttwak poznamenal, že úplně nejnižší odhad počtu Rusů zabitých na Ukrajině k prosinci 2022 byl 25 tisíc (zatímco mnohé odhady uvádějí počet výrazně vyšší než 100 tisíc). Rusové „mohou ztratit 25 tisíc vojáků během několika měsíců a nic to nezmění. … V Moskvě nikdo na protest neblokuje ulice. Takto to může pokračovat ještě dlouho“.
Poté srovnal invazi SSSR do Československa v roce 1968, ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 a možnou invazi čínské armády na Tchaj-wan. Podle Luttwaka, když Sovětský svaz v roce 1968 vtrhl do Československa, byl „schopen během prvních 24 hodin nasadit 400 000 vojáků. A během 48 hodin 800 000 vojáků“.
Když však Rusko v roce 2022 napadlo Ukrajinu, udělalo velkou chybu, když použilo pouze 135 000 vojáků k invazi do země, která je 4,5krát větší než Československo a čtyřikrát lidnatější. Podle Luttwaka mělo Rusko plánovat nasazení čtyřnásobného počtu vojáků, než jaký SSSR vyslal do Československa, tedy přibližně 3,2 milionu.
Při použití podobného poměru počtu obyvatel by LOA musela do 48 hodin od invaze nasadit minimálně 1,6 milionu vojáků, protože počet obyvatel Tchaj-wanu je přibližně poloviční oproti počtu obyvatel Ukrajiny. Tak jako Rusko na Ukrajině, i Peking by se potýkal s nedostatečným počtem pozemních sil.
Nedostatek čínských synů
„Pokud chcete vést válku, musíte mít zásobu postradatelných vojáků, námořníků, letců. … Nemůžete začít válku, pokud nejste ochotni tolerovat ztráty. Před mnoha lety [1995] jsem publikoval teorii nazvanou postheroická válka. … A můj argument byl strašně jednoduchý, opravdu jednoduchý. Války v dějinách byly vedeny náhradními dětmi mužského pohlaví“, uvedl ve své přednášce Luttwak.
Tvrdí, že všude ve světě „klesla akceptace obětí“. Rodiny nyní mají méně dětí a vysoké ztráty neponese veřejnost lehce. Komunistická strana Číny zavedla v roce 1980 politiku jednoho dítěte, která trvala až do roku 2016. Většina čínských rodin má dnes pouze jedno dítě. Ačkoli se to má změnit v rámci nové politiky podporující větší rodiny, tato politika bude mít dopad až za několik desetiletí.
V modelu, v němž jsou rodiny velmi malé, „nejsou žádné volné děti mužského pohlaví, a rodiny, společnost, kultura a vláda pak musí snížit oběti,“ prohlásil stratég. Jako příklad uvedl ozbrojený střet mezi čínskými a indickými jednotkami v údolí řeky Galwan v Ladaku v roce 2020.
Bylo zabito přibližně 20 indických vojáků, kterým byl uspořádán vojenský pohřeb za účasti brigádního generála. Režimu v Číně však trvalo osm měsíců, než přiznala, že byli zabiti čtyři vojáci: jeden důstojník a tři poddůstojníci.
Čínská propaganda mezitím pečlivě vylíčila všechny padlé jako hrdiny a vlastence, kteří padli při obraně vlasti. Nějak při tom pozapomněli, že indický Ladak nikdy nebyl součástí Číny, nicméně potřebovali snížit emocionální dopad sdělení, že zemřeli čtyři lidé.
Luttwak namítl, že pokud čínskému režimu trvalo osm měsíců, než vypracoval podrobnosti pro zveřejnění smrti čtyř vojáků, jak se vypořádá se smrtí několika tisíc nebo možná několika desítek tisíc?
Odhadl, že během prvního týdne konfliktu s Tchaj-wanem by zemřelo 25 000 až 40 000 vojáků LOA. Mnoho z nich by zemřelo na lodích nebo v letadlech, která by se snažila přistát na Tchaj-wanu. Tyto ztráty LOA by byly způsobeny tchajwanskými protilodními systémy a americkými a spojeneckými ponorkami.
Došel k závěru, že ačkoli Čína nebude schopna vyhrát válku v blízkém až střednědobém časovém horizontu, mohla by přesto takový konflikt zahájit. „Nejsem si vůbec jistý, že skutečnost, že Čína nemůže vést válku, znamená, že se o válku nepokusí,“ řekl Luttwak a předpověděl, že „pokud Čína válku zahájí, bude ji muset poměrně rychle ukončit“.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanovisko The Epoch Times.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
