Evropská komise plánuje dalekosáhlé zásahy do vnitrostátního vymáhání práva. Členové politické strany Svobodní voliči, kteří mají několik křesel v bavorském zemském sněmu, to považují za nerespektování německých právních tradic, které navíc není v souladu s německým právem a evropskými smlouvami o spolupráci mezi členskými státy EU.
Evropská komise chce zasahovat do vnitrostátního trestního práva členských států EU, aby zabránila vícenásobnému stíhání a dvojímu potrestání pachatelů nebo beztrestnosti pomocí evropských zatýkacích rozkazů v oblastech přeshraniční trestné činnosti. Za tímto účelem chce ovlivňovat, kde, kdo a zda vůbec bude za určité trestné činy stíhán.
V tomto plánu EU na předávání vnitrostátních trestních případů však vidí parlamentní skupina Svobodných voličů v bavorském zemském sněmu vážný problém se subsidiaritou a proporcionalitou. Vidí v něm nerespektování německých právních tradic, které navíc není slučitelné s německým právem a evropskými smlouvami o spolupráci mezi členskými státy EU.
Zásada subsidiarity (zdroj) v tomto případě znamená, že opatření EU mají být přijímána na úrovni EU pouze tehdy, pokud jsou účinnější než opatření přijatá jednotlivými zeměmi EU na národní, regionální nebo místní úrovni.
„Návrh porušuje zásadu legality“
Pro stranu Svobodní voliči, která se profiluje jako politicky středová s důrazem na přímou demokracii a sdružující nezávislé kandidáty, by návrh Evropské komise ve své současné podobě porušoval také zásadu legality v Německu, tj. povinnost orgánů činných v trestním řízení zahájit vyšetřování, pokud existuje prvotní podezření na trestný čin.
„Je tomu tak proto, že návrh Evropské komise zakotvuje pravidla evropského práva týkající se přerušení a pozastavení vyšetřování.“ V očích Svobodných voličů to porušuje základní pravidla spolupráce mezi Bruselem a členskými státy EU. Například článek 82 odst. 2 nařízení o fungování Evropské unie stanoví, že je třeba respektovat rozdíly mezi právními systémy a právními tradicemi členských států, kritizují návrh Svobodní voliči.
Smlouva o fungování Evropské unie (zdroj) jsou spolu se Smlouvou o Evropské unii (zdroj) jedny ze zakládajících smluv Evropské unie. Společně tvoří primární právní základ politického systému EU.
„Komise EU nemá žádné pravomoci“
Kromě toho návrh nařízení obsahuje novou úpravu přerušení promlčecí lhůty a použitelnosti důkazů v případě, že trestní řízení převezme stát vybraný EU. „Takto hluboké zásahy do vnitrostátní úpravy trestního práva trestního stíhání nařízení EU o spolupráci nepředpokládají,“ komentují návrh nařízení Svobodní voliči.
Nařízení EU o spolupráci mezi členskými státy EU neposkytují podklad pro přijetí nařízení. „Protože dalekosáhlá harmonizace práva o uplatňování trestů a práva trestního řízení nesmí být vynucována, jak o to však návrh Komise EU usiluje.“
Přípustné by bylo pouze přijetí minimálních pravidel, pokud by byla nezbytná pro usnadnění vzájemného uznávání soudních rozhodnutí a justiční spolupráce v trestních věcech s přeshraničním rozměrem, odsuzuje skupina. „Evropská komise proto v této oblasti nemá žádné pravomoci.“
„Převaděčství migrantů, obchodování s lidmi, trestné činy proti životnímu prostředí“
Souvislosti: S nárůstem přeshraniční trestné činnosti odůvodňuje Evropská komise dalekosáhlé zásahy do vnitrostátního trestního práva tím, že „stále častěji“ se trestní justice v EU potýká se situacemi, kdy je za stíhání jednoho a téhož případu odpovědných několik členských států.
To se týká zejména trestných činů páchaných organizovanými zločineckými skupinami, tvrdí Komise EU. Příkladem může být obchodování s drogami, pašování migrantů, obchodování s lidmi, trestná činnost proti životnímu prostředí, kyberkriminalita a praní špinavých peněz.
„Jejich vícenásobné stíhání představuje nejen výzvu pro koordinaci a účinnost vymáhání práva, ale může být také na újmu právům a zájmům jednotlivce (omezení svobody pohybu dotyčné osoby) a vést k duplicitě úsilí,“ uvádí se dále.
Komise EU chce těmto škodlivým účinkům zabránit a zajistit, aby trestní řízení probíhalo v členském státě, který je pro tento účel nejvhodnější. Může záležet na tom, ve kterém státě žije většina obětí trestného činu, zda byl trestný čin spáchán na území dožádaného státu nebo ve kterém státě došlo k většině způsobených následků nebo škod.
Roli může hrát také státní příslušnost podezřelé nebo obviněné osoby nebo místo jejího pobytu. Konečně dalším kritériem, které lze použít, je skutečnost, zda se podezřelá nebo obviněná osoba nachází v dožádaném státě a zda tento stát odmítá tuto osobu předat.
Nová pravidla mají údajně pomoci obejít rozpory například s rámcovými rozhodnutími EU, Smlouvou o Evropské unii a také s příslušnými základními právy občanů členských států EU zakotvenými v Listině EU (zdroj).
„EU si vytváří vlastní soudní pravomoci“
Plánovaná nařízení Komise EU o vytvoření společného právního rámce a sladěného systému trestního soudnictví v členských státech EU, která mají za cíl vyřešit rozdíly ve vnitrostátních systémech trestního soudnictví členských států, zacházejí podle Svobodných voličů příliš daleko.
„Plánovaná nařízení o soudní příslušnosti a zákon o výkonu trestu zasahují do národních právních systémů a vytvářejí vlastní jurisdikce obcházející národní zákonodárce,“ kritizují návrh Svobodní voliči.
Proto požadují, aby bavorský zemský sněm vyzval bavorskou zemskou vládu (na níž se podílí společně s CSU), aby při projednávání ve Spolkové radě poukázala na obavy ze subsidiarity a proporcionality. A aby usilovala o to, aby tyto obavy byly zahrnuty do rozhodnutí spolkového sněmu.
Podle svého návrhu chce Komise EU rovněž uplatňovat vliv „zejména s ohledem na otázku, zda mají orgány činné v trestním řízení členského státu možnost zdržet se stíhání, nebo zda jsou povinny stíhat každý trestný čin spadající do jejich pravomoci“.
Komise si stěžuje si na „neefektivitu stíhání“, kterou chce plánovaným nařízením kompenzovat. K předání trestního řízení podle ní „nedochází vždy v zájmu spravedlnosti“.
Návrh Evropské komise nyní putuje k hlasování do Parlamentu EU a Rady EU.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
