Vědci dospěli k závěru, že lockdowny by měly být při kontrole budoucích pandemií „rovnou odmítnuty“, protože se jim nepodařilo výrazně snížit počet úmrtí.
Odborníci z Johns Hopkins University a Lund University tvrdí, že opatření přijatá k omezení covidu-19 na jaře 2020 nedokázala výrazně snížit počet úmrtí a zároveň si vyžádala vážné ekonomické a sociální náklady.
Zpráva zveřejněná minulý týden v think tanku Institute of Economic Affairs uvádí, že výluky zabránily relativně malému počtu úmrtí ve srovnání s běžnou chřipkovou sezónou.
To znamená, že výluky zabránily přibližně 1 700 úmrtím v Anglii a Walesu, přibližně 6 000 úmrtím v celé Evropě a zhruba 4 000 úmrtím ve Spojených státech.
Když tato čísla srovnáme s typickou chřipkovou sezónou, v Anglii a Walesu dochází k 18 500 až 24 800 úmrtím na chřipku, v Evropě k 72 000 úmrtí na chřipku a USA zaznamenávají 38 000 úmrtí na chřipku.
Výrazný kontrast
Studie zaznamenala „ostrý kontrast“ s dřívějšími modelovými manévry profesora Neila Fergusona a univerzitou Imperial College London z března 2020, které předpovídaly, že lockdowny zachrání více než 400 tisíc životů ve Velké Británii a více než dva miliony životů ve Spojených státech.
Podle výzkumu sehrály významnou roli při zmírnění pandemie dobrovolné změny chování, jako je sociální distancování. Tyto změny „účinně snížily úmrtnost na covid-19 ve Švédsku“, tedy v zemi, která nezavedla „drakonická zákonná omezení“.
„To je v souladu s důkazy z počátku pandemie, že dobrovolná opatření začala snižovat přenos ještě před lockdowny,“ dodává zpráva. Autoři poznamenávají, že přísnější omezení, jako zákaz vycházet z domu či uzavření škol, vyvolala velmi vysoké náklady, přičemž přinesla jen zanedbatelný zdravotní přínos.
Lockdowny v rámci snah zabránit pandemii covidu-19 označili autoři studie za „globální politické selhání gigantických rozměrů“. Studie „ukazuje, že omezení byla nesplněným slibem. Měla zanedbatelné zdravotní účinky, ale pro společnost měla katastrofální ekonomické, sociální a politické náklady. S největší pravděpodobností představují lockdowny největší politickou chybu v moderní době,“ napsal jeden ze spoluautorů studie Lars Jonung, emeritní profesor Centra finančních studií Knuta Wicksella na švédské univerzitě v Lundu.
Profesor Steve H. Hanke, další ze spoluautorů, který je profesorem aplikované ekonomie a spoluředitel Institutu pro aplikovanou ekonomii, globální zdraví a studium obchodních podniků na Univerzitě Johnse Hopkinse, uvedl:
„Pokud jde o covid-19, epidemiologické modely mají mnoho společného: pochybné předpoklady, za vlasy přitažené katastrofální předpovědi, které se míjejí účinkem, a pramálo poučení. Vědecké poznatky o lockdownech jsou jasné, údaje jsou k dispozici: zachráněné životy byly kapkou v moři ve srovnání s ohromujícími vedlejšími náklady, které byly způsobeny.“
Výzkum dospěl k závěru, že pokud se neobjeví zásadní alternativní důkazy, měly by být lockdowny pro kontrolu budoucích pandemií „rovnou odmítnuty“.
Mluvčí britské vlády sdělil deníku The Epoch Times e-mailem: „Jsme odhodláni poučit se ze závěrů covidového šetření, které budou hrát klíčovou roli při vládním plánování a přípravách na budoucnost.“
WHO chce hrát vůdčí roli
V roce 2021 učinili světoví lídři „naléhavou výzvu“ k uzavření mezinárodní pandemické smlouvy, kterou spolupodepsal i bývalý britský premiér Boris Johnson. WHO uvedla, že takové opatření by signalizovalo „politickou akci na vysoké úrovni potřebnou k ochraně světa před budoucími zdravotními krizemi“.
Šest konzervativních poslanců napsalo minulý měsíc ve spolupráci s kampaňovou skupinou USForThem ministerstvu zahraničí dopis, v němž požadovali, aby zablokovalo jakékoli nové pravomoci WHO. Jejich obavy pramení znavrhovaných změn, které učiní rady WHO „závaznými“, a ze zavedení nového požadavku, aby země uznaly organizaci jako „globální autoritu“ v oblasti zdravotních opatření.
Britská vláda v březnu oznámila, že postoj Spojeného království k přesné podstatě smlouvy „se teprve uvidí, jak budou pokračovat jednání“. V současné době probíhá ve Velké Británii vyšetřování reakcí vlády na koronavirovou krizi a způsobu přijímání rozhodnutí v té době.
Bývalý premiér Boris Johnson v pátek 9. června uvedl, že je ochoten předat „všechny neredigované zprávy z aplikace WhatsApp“, které pravděpodobně zahrnují klíčové diskuze o třech koronavirových lockdownech nařízených v roce 2020.
Deník Epoch Times se obrátil na Imperial College London s žádostí o komentář.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký. Článek byl redakčně zkrácen.
