Vůdce Komunistické strany Číny Si Ťin-pching nedávno oznámil, že díky svým opatřením proti pandemii dosáhl od listopadu 2022 „rozhodujícího vítězství“. Prohlášení přichází v době, kdy celý národ stále trpí vysokým počtem úmrtí v důsledku onemocnění a kdy tři roky tvrdých opatření v rámci politiky „nulového covidu“ narušily životy a ekonomiku země.
U analytiků vzbuzuje projev čínského vůdce podezření, že se pouze pokouší zamaskovat katastrofální situaci a „podezřelé hospodaření“.
Na zasedání politbyra ústředního výboru komunistické strany 16. února Si Ťin-pching zdůraznil, že jeho strana vždy stavěla lid a jeho životy na první místo. Státní tisková agentura Sin-chua uvádí, že pod jeho vedením byl celý národ úspěšně vyveden z pandemie a vytvořil tak „pozoruhodný počin v dějinách lidské civilizace“.
Několik analytiků zmiňovaných níže sdělilo deníku The Epoch Times, že v souvislosti s nadcházejícími dvěma národními zasedáními strany pociťuje čínský vůdce zvýšený tlak a nastavuje tón, který má ovlivnit narativ pro tato setkání. Zejména nedávné hnutí „bílých listů“ (lidé na protest proti cenzuře a umlčování drželi v rukou prázdné listy papíru) a demonstrace seniorů ve Wu-chanu vyslaly jeho diktatuře alarmující signály.
Tato dvě zasedání se vztahují na schůze čínského zákonodárného sboru, Národního lidového kongresu (NPC), a jeho nejvyššího politického poradního orgánu, Čínské lidové politické poradní konference (CPPCC), které jsou naplánovány na 4. a 5. března tohoto roku.
Ohrožení Siovy autority
Podle australského vědce a komentátora Jüana Chung-pinga čínský režim používá tato prohlášení jako součást nové vlny „státních lží“. Chung-ping se domnívá, že nedávné události v čínské společnosti znepokojily Si Ťin-pchinga a některé členy politbyra natolik, že se snaží dostat situaci pod kontrolu novou propagandou.
Jüan uvedl, že jeho interní zdroje uvnitř komunistické strany mu sdělily, že Si byl širokou veřejností kritizován kvůli jeho nekonzistentnímu přístupu k pandemickým opatřením – od extrémně přísných nařízení a opatření až po jejich náhlé úplné uvolnění.
Tvrzení o „rozhodujícím vítězství“ je podle něj nápad Siových pobočníků, kteří se pokoušejí obnovit jeho zhroucenou autoritu.
Sociální otřesy
Jüan uvedl, že Si Ťin-pching je výhradně zodpovědný za propuknutí nedávného hnutí „bílých listů“ a protesty starších lidí ve Wu-chanu.
Si Ťin-pchingova tvrdá opatření v rámci politiky nulové tolerance vůči covidu-19 a opakované lockdowny vedly ke vzniku hnutí „bílých listů“, zatímco vynaložení obrovských částek z národních financí na prevenci a kontrolu pandemie připravilo starší obyvatelstvo o zdravotní příspěvky a vyvolalo tak protesty seniorů ve Wu-chanu.
Podle Jüana mají obě hnutí jednu věc společnou: volají po odstoupení Si Ťin-pchinga a Komunistické strany Číny.
Hnutí „bílých listů“ vzniklo po smrtelném požáru, který vypukl v bytovém domě v karanténní zóně v Urumči, hlavním městě čínské oblasti Sin-ťiang. Zemřelo nejméně 10 lidí, protože v rámci lockdownu byli uzavřeni v domě a nemohli se dostat ven. Čínští protestující po tragédii začali vyjadřovat nespokojenost s politikou „nulového covidu“.
V únoru se konaly protesty starších lidí v reakci na reformu zdravotnictví, která ovlivnila osekání zdravotních příspěvků pro důchodce a vyvolala rozsáhlé protesty nejprve ve Wu-chanu v centrální Číně a poté v Ta-lienu na severovýchodě Číny.
Lidé si uvědomili, že všechno utrpení, které prožívají, nezpůsobili jen místní úředníci, ale i nejvyšší vedení komunistické strany. Takové hnutí odporu je o krok blíže k celonárodnímu odporu a lidovému povstání proti režimu.
Vůdce se vyhýbá odpovědnosti
Li Mien-jing, čínský filozof a spisovatel, prohlásil, že nedávná propaganda čínského režimu má udat tón, který se bude opakovat, před nadcházejícími dvěma zasedáními. Cílem této propagandy je podle něho odvrátit pozornost od odpovědnosti za masivní úmrtí Číňanů během pandemie a také za nedávné protesty starších lidí.
Li vysvětlil, že propaganda režimu má zasévat do myslí lidí tvrzení, že „nezemřelo mnoho lidí“ a „počet úmrtí v Číně byl nejnižší na světě“. Tón musí podporovat přísnou politiku nulového covidu-19 a prezentovat úmrtnost jako „nejnižší“. Jelikož v Číně neexistuje svoboda tisku, přesný počet úmrtí zůstává nejasný, přestože z Číny uniká řada informací, které naznačují, že počet mrtvých je ohromný. Více…
Li poznamenal, že „ať už Komunistická strana Číny oznámí jakékoli číslo, bude si za ním režim stát“.
Co se týče protestů starších lidí, Li se domnívá, že problém je především v tom, že finance byly vyčerpány. „Lidé se budou ptát, proč peníze během dvou období zmizely,“ říká Li a dodává, že k vyčerpání státních financí přispěly dva faktory.
Jedním z nich je to, že starší kádři a úředníci příliš utráceli a vyčerpali dávky zdravotního pojištění určené pro obyčejné lidí. A druhým jsou obrovské náklady na miliardy testů nukleových kyselin, které promrhaly obrovské množství státních financí.
„Režim by si nedovolil zrušit zdravotní benefity vyšších kádrů, dokonce by se ani neodvážil tuto skutečnost odhalit veřejnosti. Ale aby ušetřil, zruší benefity řadovým občanům. Kdyby se to odhalilo, stranu by to zničilo,“ vysvětluje Li.
Siova řeč měla podle analytiků zakrýt skutečnost, že Čína čelí finančnímu vyčerpání a korupci úředníků, kteří omezují přístup obyčejných lidí ke zdravotní péči, aby vyřešili finanční krizi.
Jüan a Li se shodují na tom, že čínský vůdce zmeškal příležitost uznat selhání komunistické diktatury a začít v Číně provádět politické reformy. Podle analytiků v Číně nevyhnutelně dojde k sociálním otřesům, což mohl Si Ťin-pching zmírnit, pokud by se vydal cestou ukončení vlády komunistické strany, ale nyní už podle Liho Mien-jinga nebude mít žádnou další příležitost ke zlepšení situace.
Na tomto článku se podíleli Chaj-čung Ning a Luo Ja.
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil P. M.
