Kevin Andrews

3. 2. 2023

Komentář

Velká obava vedení Komunistické strany Číny (KS Číny), že ji postihne osud Sovětského svazu, se naplno projevila v souvislosti s náhlým rozhodnutím opustit politiku nulového covidu.

Neúprosná politika, která byla měsíc co měsíc přísně uplatňována téměř tři roky, byla osobním rozhodnutím čínského vůdce Si Ťin-pchinga, který ji popsal ideologickými termíny.

V loňském roce napsal Ma Siao-wei, šéf Národní zdravotnické komise, v časopise Study Times: „Musíme zaujmout jasný postoj proti současným špatným myšlenkám, jako je takzvané ,soužití s virem‘, a zachovat strategii nulového covidu.“

Důvodem bylo podle šéfa čínského zdravotnického úřadu to, že ačkoli se radil s lékařskými a vědeckými odborníky, „Ústřední výbor se Si Ťin-pchingem v čele“ rozhoduje na základě „ideologického chápání“ nebo „ideologického problému“.

Podle něj existuje „myšlenka Si Ťin-pchinga“ týkající se covidu. V této otázce nedošlo k žádným nejasnostem. Si uplatňoval pouze svou oddanost marxismu. Epidemie jsou podle Marxe a Engelse způsobeny kapitalismem.

pandemie Wu Chan
Žena prochází po ulici ve Wu-chanu v čínské provincii Chu-pej; 11. dubna 2020. (Getty Images)

Důsledkem této ideologické analýzy bylo, že virus musel být do Číny zavlečen z kapitalistické země. Odtud pramení nepodložená tvrzení, že za to mohou američtí účastníci Světových vojenských her 2019 ve Wu-chanu. To byl další důvod, proč režim komunistické strany nesouhlasil s nezávislým mezinárodním vyšetřováním příčiny covidu.

Proč tedy ta náhlá změna, když Si opakovaně prohlašoval historickou správnost politiky Komunistické strany Číny?

Incident, který vyvolal širší odpor

Nejzřejmějším vysvětlením byla povstání v Číně proti Siovým lockdownům, v nichž byly doma uvězněny miliony lidí. Podnětem k protestům byl požár v bytovém domě, který se udál během omezení pohybu osob během lockdownu v Urumči, hlavním městě nejzápadnější provincie Sin-ťiang. Vstupy do bytového domu byly v rámci lockdownu zatlučeny prkny. V důsledku toho zemřelo 44 lidí.

Zpráva o této události se rychle rozšířila prostřednictvím sociálních médií a vedla k protestům v mnoha čínských městech. Nejsilnější byl v Šanghaji, kde se protestující shromáždili na Urumči Road, kde se nachází mnoho obytných domů, aby položili květiny za zesnulé a požadovali odstranění barikád instalovaných kolem obytných domů během covidových lockdownů.

Tyto protesty se rozšířily i do dalších měst. Výrazně se na nich podíleli studenti, ale mezi davy se objevilo i mnoho obyčejných Číňanů, kteří demonstrovali proti tvrdé politice komunistické strany.

Tisíce dělníků v továrně Foxconn v Čeng-čou, kde se vyrábí iPhony, strhly barikády a pustily se do potyček s policií. Továrna udržovala uzavřený provoz, aby se vyhnula covidovým omezením, přičemž dělníci žili a pracovali v izolaci od zbytku světa.

Někteří z přibližně 200 tisíc pracovníků továrny, která vyrábí polovinu iPhonů na světě, prostě odešli a vrátili se zpět do vzdálených měst a vesnic. V Kantonu protestující utekli ze zamčených budov. Ve Wu-chanu, odkud covid-19 pochází, obyvatelé strhli obrovské železné brány, které byly postaveny k uzavření ulic.

Skutečnost, že čínští představitelé naznačili, že upraví svou tvrdou politiku, jen zvýšila nepokoje, protože lockdowny se stupňovaly po celé zemi.

Nesouhlas s uzavírkami si našel nový cíl

Protesty proti covidové politice se rychle změnily v demonstrace proti Si Ťin-pchingovi. Navzdory přísným zákonům proti disentu vymysleli protestující nové prostředky, jak hlásat své poselství.

Mnoho lidí vystavovalo prázdné bílé listy papíru, tradiční symbol protestu proti cenzuře. Zpráva o „A4kovém protestu“ se rozšířila i přesto, že společnost Apple již dříve přistoupila na požadavek čínského režimu, aby její aplikace AirDrop pro sdílení souborů byla v Číně zakázána.

Studenti z univerzity Tsinghua, jedné z nejprestižnějších akademií v zemi, vyzývali ke „svobodě slova, právnímu státu a demokracii“. Jiní poblíž náměstí Nebeského klidu skandovali „chceme univerzální hodnoty“, „nechceme diktaturu“, „nechceme kult osobnosti“. V Čcheng-tu lidé křičeli „čínský lid nepotřebuje císaře“ a „stop doživotním funkcím“.

Jinde se vzduchem neslo skandování „odstup Si, odstup komunistická strano“ a „potřebujeme lidská práva, potřebujeme lidskou svobodu“. Řidiči troubili na podporu ostatních, kteří vystavovali prázdné bílé archy papíru. Navzdory snahám vládních cenzorů se zprávy o těchto událostech šířily po celé zemi.

V minulosti se protestovalo i kvůli jiným problémům, například proti bankám, ovšem tyto demonstrace zpochybňovaly samotný systém.

Komunistická strana Číny se uchýlila ke své obvyklé taktice: vyslala policii a obvinila „protičínské zahraniční síly“ z podněcování demonstrací a snahy vyvolat „barevnou revoluci“, na což se koumáci na sociálních sítích ptali, zda těmi „zahraničními silami“ myslí Marxe a Engelse?

Zajímavé je, že režim se od té doby snaží tvrdit, že náhlý obrat v politice byl rozhodnutím Ústředního výboru komunistické strany, jemuž 10. listopadu předsedal Si Ťin-pching. Což bylo ještě před požárem v Urumči a protesty v továrně na iPhony v Čeng-čou.

Tato rétorika je v rozporu s jejich předchozím tvrzením, že od politiky bylo upuštěno 7. listopadu.

Významná je také skutečnost, že to bylo v rozporu s popisem schůze z 10. listopadu, kterou přinesla čínská státní televize CCTV.

Anglický překlad zprávy ze schůze obsahuje naléhání, že „musíme soustředit své úsilí na boj proti epidemii v klíčových oblastech, přijmout rozhodnější a ráznější opatření k řešení problému, co nejdříve omezit šíření epidemie a co nejdříve obnovit normální výrobu a životní řád“.

Zasedání dále vyzvalo k dodržování „vědecké a přesné prevence a kontroly“ – což je sotva upuštění od politiky nulového covidu, o kterém režim nyní tvrdí, že ho na schůzi schválil.

Nejpravděpodobnějším důvodem je, že Si Ťin-pching od této politiky upustil kvůli rostoucím protestům, které hrozily podkopat režim. Obával se totiž, že by mohly vést k zániku Komunistické strany.

Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times.

Z původního článku The Epoch Times.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Sebevraždy: Postrach nadměrného schvalování antidepresiv
Sebevraždy: Postrach nadměrného schvalování antidepresiv

Antidepresiva se předepisují více než jen na depresi a jejich důsledkem je zvýšené riziko sebevražd.

„Děkuji za bolest, jež učí mne se tázat.“ Legendární Karel Kryl by se dnes dožil osmdesátky
„Děkuji za bolest, jež učí mne se tázat.“ Legendární Karel Kryl by se dnes dožil osmdesátky

Dnes je tomu právě 80 let od narození „malého velkého muže“ Karla Kryla, jedné z ikon odporu proti okupaci v srpnu 1968 i sametové revoluci v roce 1989. Hluboké myšlenky, které zaznívají v jeho písních, dodávaly odvahu těm, kteří se nebáli jim naslouchat za doby totality, a promlouvají k lidem i dnes.

Bidenův syn neuspěl se žádostí o zamítnutí obžaloby v případu nákupu zbraně
Bidenův syn neuspěl se žádostí o zamítnutí obžaloby v případu nákupu zbraně

Dlouhotrvající kauzy kolem prezidentova syna přitom zahrnují mnoho úrovní, od etických otázek ohledně jeho podnikání, přes trestní vyšetřování až po informace o jeho zapojení do korupčních aktivit.

Festival Open House Praha 2024 otevírá jubilejní ročník. Hlavní město otevře brány architektury
Festival Open House Praha 2024 otevírá jubilejní ročník. Hlavní město otevře brány architektury

Objevte pražské architektonické skvosty na festivalu Open House Praha. Připraven je bohatý program a zpřístupněno bude 115 budov zdarma.

Od země ke hvězdám: obrovské nákupy pozemků Billa Gatese v USA
Od země ke hvězdám: obrovské nákupy pozemků Billa Gatese v USA

Zatímco miliardář Bill Gates se v době koronaviru proslavil především svým zapojením do očkování, spoluzakladatel Microsoftu se od té doby stal největším vlastníkem zemědělské půdy v USA. Nadace Billa a Melindy Gatesových je největším propagátorem genetického inženýrství na světě. Blíží se změna doby v zemědělství?