Při reportování o viru Komunistické strany Číny, známého také jako nový koronavirus, novináři v čínských státních médiích podléhají přísné kontrole ze strany čínského režimu. Jejich zpravodajství musí odrážet oficiální narativ vlády, prozradil deníku The Epoch Times bývalý reportér.
Čang Čen-jü, nyní žijící v Kanadě, je bývalý reportér ifengu, pro-pekingského média se sídlem v Hongkongu. Epoch Times odhalil podrobné pokyny, které čínský režim vydal pro asi 300 čínských státních zpravodajů, kteří byli již od začátku ledna vysláni do ohniska epidemie ve Wu-chanu. Čangovy informace pocházejí od čínských zdrojů pracujících v mediích.
Nejvyšší prioritou všech novinářů v terénu je nepřinášet žádné negativní zprávy.
Epoch Times označuje nový koronavirus, který způsobuje nemoc COVID-19, názvem „virus KS Číny“, protože Komunistická strana Číny existenci nového nebezpečného viru tajila po dobu šesti týdnů a umlčovala hlasy těch, kteří na nebezpečí upozorňovali. V důsledku této cenzury došlo k nekontrolovanému šíření viru po Číně a k rozpoutání globální pandemie.
Jak pracuje „propagandistický tým“
Čínská vláda vyslala do Wu-chanu zpravodaje z každé větší tiskové agentury v zemi. Ve městě mají zůstat, dokud epidemie neskončí. Povaha jejich práce je všem jasná, i proto si mezi sebou říkají „propagandistický tým“.
Podle Čanga režim stanovil přísná pravidla pro udržení reportérů pod kontrolou. Dále uvádí, že mocné oddělení propagandy nařídilo reportérům, aby se řídili tím, jak pracují tři největší tiskové agentury v Číně – Sin-chua (Xinhua), China News Service a deník Žen-min ž‘-pao.
Podle Čanga reportérům není dovoleno opustit svou skupinu ani prozradit místo svého pobytu nikomu zvenčí. Nikdo nesmí jednat dle vlastního uvážení a při zpravodajství používají předem připravené rozhovory a fotografie pečlivě prověřené úřady.
„Musejí jít tam, kam jim řeknou. Společně jedí, žijí, jednají a navzájem se sledují – jedná se v podstatě o vězeňské dilema.“
Standardní postup v Číně je takový, že pokud reportér překročí politickou linii, musí napsat sebekritiku, a následně se za něho jeho mediální společnost, pro niž pracuje, postaví, vysvětluje Čang. Jenže tím, jak se všichni shluknou pospolu, režim tuto ochrannou vrstvu v podstatě strhává, a může pak přímo potrestat kohokoli, kdo se od požadavků vychýlí.
„Normálně byste za takových okolností utekli, ale na místě jako, je Wu-chan, to nelze, i kdybyste chtěli. V podstatě musíte v této mašinérii hrát roli pěšáka, “ říká Čang.
Směrnice z Pekingu
Hlavní čínský úřad pro cenzuru na internetu, Správa kybernetického prostoru, vydala pro žurnalisty pět pokynů, cituje Čang své kontakty z Číny.
Ze začátku se reportéři měli zaměřit na přesunutí pozornosti od závažnosti epidemie a zdůrazňovat, jak město míří zpět k normálu.
Novináři také nesměli hlásit nové případy nákazy, aby nevystrašili veřejnost. Místo toho se měli zaměřit na pokrytí toho, jak se epidemie zhoršuje v zámoří, a tím vykreslili komunistický režim v Číně jako něco nadřazeného a lepšího, než je demokratický způsob vlády v zahraničí
Kromě toho úřady zavedly jakýsi „poplašný systém“ pro filtrování citlivého obsahu o epidemii na internetu. Nedávno uniklý dokument z provincie Chu-pej ukazuje, že místní úředníci najali v regionu nejméně 1 600 cenzorů, aby online v reálném čase odstraňovali jakékoli kritické poznámky.
Před cestou do Wu-chanu byli reportéři rovněž varováni, aby neporušovali nařízení, protože jakékoli problémy, které vyplynou z jejich chyb, budou záležitostí národní bezpečnosti, uvedl Čang. Novináři se nakonec neodvažují probírat svou práci ani se svou rodinou, protože jsou si vědomi toho, že mají velice pravděpodobně odposlouchávané telefony.
Zmanipulovaný obraz skutečnosti
Potom, co epidemie už nešla dál skrývat, režim začal 23. ledna uzavírat město. Toto drastické opatření podnítilo veřejné pobouření, líčí Čang. Čínská komunistická strana chce podle Čanga dosáhnout dvou cílů – zbavit se odpovědnosti za nezvládnutí epidemie a využít ji jako příležitost k vlastní oslavě.
Například státní pekingské noviny Beijing News obdržely „přísnou výstrahu“ za mírné pozměnění oficiální rétoriky při zpravodajství o bleskově postavených provizorních nemocnicích.
„Strana neřeší problém, ale chce se zbavit těch, kteří vznášejí otázky. Je to diktováno tím systémem,“ zmiňuje Čang s tím, že strana „řeší problém kontrolou veřejného mínění“.
Chvála pro poslušné
Režim také ocenil zpravodaje státních médií za jejich pokrytí epidemie. Liao Ťün, novinářka Sin-chua, byla mezi prvními, kdo napsal o policejním napomenutí Li Wen-lianga, jednoho z prvních lékařů, který varoval národ před nebezpečím viru.
Policie si ho předvolala na stanici a vyhrožovala mu, aby již žádné podobné informace nevynášel, protože tím údajně rozvrací společnost. Doktor Li později zemřel na virus KS Číny (koronavirus).
Novinářka Liao Ťün zveřejnila pod svým jménem přes 500 článků, z nichž mnohé opakovaly tvrzení režimu, například, že epidemii se během prvních dnů podařilo dostat pod kontrolu, anebo informace z prvních dnů šíření nákazy, že virus není nakažlivý. Peking 8. března Liao Ťün vychválil jako hrdinku, která „jde proti proudu“.
„Není těžké si představit, kolik lidí má za sebou, aby jí pomohli chrlit takové neplodné články,“ míní Čang.
Na vlně propagandy
Čang rovněž popisuje perzistentní agresivní dezinformační kampaň režimu, kdy chce vytvořit falešný dojem, že Čína je bezpečnější než zbytek světa, a láká čínské krajany k návratu do Číny.
Deník China Daily vydal 24. března rozhovor s bangladéšským studentem studujícím ve Wu-chanu, který „dobrovolně“ zůstal ve městě, aby bojoval proti vypuknutí nákazy. Čínu označil za „nejlepší a nejbezpečnější místo na světě“ a zdůraznil, že virus „s Čínou nijak nesouvisí“.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa nedávno označila China Daily a čtyři další státní média včetně Sin-chua a China Global Television Network za „zahraniční mise“ a nazvala je „otevřeně propagandistickými orgány Komunistické strany Číny“.
Americká vláda v důsledku tohoto označení zredukovala počet čínských zaměstnanců, kteří mohou pracovat v kancelářích těchto médií ve Spojených státech. Jako odvetu čínský režim oznámil vyloučení amerických novinářů z Číny. Jde o zaměstnance The New York Times, The Wall Street Journal a The Washington Post.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo k tomu uvedl, že lituje rozhodnutí čínské vlády ztěžovat fungování svobodného tisku, „což by, upřímně řečeno, bylo pro lidi v Číně opravdu přínosem… v těchto neuvěřitelně náročných globálních časech, kde větší informovanost a větší transparentnost zachraňuje životy“.
Překlad z originálního článku redakce newyorské The Epoch Times. Přeložil: MiC
