Analýza zpráv
Tento týden jsme informovali o tom, že republikáni ve Sněmovně reprezentantů zveřejnili report (zdroj) obsahující textové zprávy, které ukazují, že skupina významných vědců se v souvislosti s teorií o původu covidu spikla, aby chránila Čínu.
Nyní vyšlo najevo, že ony zprávy jsou součástí mnohem většího „balíčku“, kterým sněmovní republikáni disponovali. Dodatečně odhalené zprávy obsahují jedny z nejvýznamnějších důkazů o tom, že původ viru SARS-CoV-2 byl organizovaně utajovaný.
Nový soubor zpráv odhalil Francisco de Asís de Ribera, internetový výzkumník. Všiml si, že v PDF verzi nejnovější zprávy sněmovních republikánů o původu covidu jsou sice viditelné jen ořezané části grafických souborů s textovými zprávami, z PDF ale šly „vypreparovat“ celé původní obrázky, které odhalují mnohem větší množství zpráv.
Textové zprávy pochází z komunikace skupiny na Slacku složené z autorů práce „Proximal Origin“ (dokument o nejpravděpodobnějším původu SARS-CoV-2), jejíž vypracování zadal tehdejší ředitel amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci (NIAID) Anthony Fauci. Tato práce se stala jednou z nejcitovanějších vědeckých prací všech dob a Fauci a média jej použili jako důkaz, že virus SARS-CoV-2 pochází z přírody.
Nově odhalená sada textových zpráv pochází z 2. a 6. února 2020. Pozoruhodné je, že se tak stalo po telekonferenci iniciované Faucim 1. února, jejímž zřejmým cílem bylo vypracovat plán, který by vyvrátil teorii o úniku z laboratoře a podpořil narativ o přirozeném původu.
Nové zprávy odhalují ostré rozpory mezi veřejnými a soukromými názory autorů Proximal Origin. V publikaci Proximal Origin autoři prohlásili, že „SARS-CoV-2 není laboratorní konstrukt ani cíleně manipulovaný virus“ a že žádný „scénář laboratorního původu není přesvědčivý“.
V soukromé skupině na Slacku však autoři diskutovali, že virus pravděpodobně pochází z laboratoře.
„Hlavním problémem je, že náhodný únik je ve skutečnosti velmi pravděpodobný – nejde o žádnou teorii, která by byla mimo,“ napsal ve zprávě svým kolegům vedoucí autor Kristian Andersen ze Scripps Institute.
S odkazem na gain-of-function výzkumy („posilování“ vlastností viru jako např. přenosnost, smrtnost atd.) ve Wuchanském institutu virologie (WIV) napsal Andersen v soukromé chatovací skupině, že „pro studie SARS GOF vytvořili z rozmaru reverzní genetický systém pro svůj netopýří virus“.
Toto prohlášení je v přímém rozporu s tvrzeními uvedenými ve studii Proximal Origin, v níž autoři tvrdili, že vzhledem k tomu, že nový koronavirus neobsahuje základní část žádného dříve zdokumentovaného viru, nemohl vzniknout v laboratoři. V další zprávě Andersen uvedl, že gain-of-function (GOF) experimenty jsou „mimořádně nebezpečné“ a že „stačí jedna chyba“.
Pokud jde o způsob, jakým WIV prováděl své experimenty, Andersen ostatním autorům sdělil, že by bylo „naprosto šílené“ provádět GOF experimenty v „BSL-3 [laboratoř s úrovní biologické bezpečnosti 3] nebo nižší“. WIV prováděla své experimenty s koronaviry na úrovni biologické bezpečnosti 2, což je úroveň biologické bezpečnosti podobná úrovni zubařské ordinace.
V další soukromé zprávě na Slacku pro spoluautory Andersen popisuje jeden z hlavních argumentů pro teorii úniku z laboratoře. Konkrétně to, že je nemyslitelné, aby vysoce nakažlivý virus prošel celou Čínou, od netopýřích jeskyní v jižní Číně až po Wu-chan, aniž by zanechal stopy, a pak se náhle objevil na prahu laboratoře obsahující největší sbírku netopýřích virů na světě.
„Domnívám se, že RaTG13 [jeden z virů, které má WIV] pochází z Yunnanu, který je od Wuhanu tak daleko, jak jen může být, a přesto je v Číně,“ napsal Andersen skupině. „Jaká je šance, že se vzhledem k této vzdálenosti podaří najít viry, které jsou z 96 % identické?“
Vypadá to, že Andersen si byl rovněž vědom rozsáhlé sbírky studií, které WIV publikoval před pandemií a které podrobně popisovaly schopnosti ústavu manipulovat s různými viry.
„Při čtení všech těchto prací se vynořují hlavně obavy z toho, co všechno se tam dělá – infikování lidí viry podobných MERS, používání virů podobných SARS k vyvolání onemocnění a infikování lidí, atd.“ sdělil Andersen svým kolegům.
V textu také napsal: „Ve všech těchto pracích je kladen velký důraz na spike protein.“
Toto prohlášení stojí za povšimnutí, protože znamená, že Andersen pochopil, že práce prováděné před pandemií ve WIV se soustředily na spike proteiny, což je část viru SARS-CoV-2, která obsahuje jeho anomální furinové štěpné místo. Žádné takové místo nebylo u přirozeně se vyskytujících virů tohoto druhu nikdy pozorováno. Andersen upozornil Fauciho právě na tuto anomálii už v e-mailu z 31. ledna 2020.
V další zprávě tvrdil, že někdo nad jeho platovou třídou byl v pozici, kdy „rozhodoval o konečném závěru“ práce Proximal Origin, přestože on (Andersen) byl jejím hlavním autorem.
„Přítomnost furin a posteriori mě přiklání o něco více k náhodnému úniku, ale je vysoko nad mou platovou třídu, abych rozhodoval o konečném závěru,“ napsal Andersen podle snímku zprávy obsažené v reportu sněmovních republikánů.
Spoluautor Proximal Origin, Robert Garry z Tulane University, v souvislosti s velmi neobvyklým furinovým štěpným místem napsal, že bylo „relativně snadné do něj vložit 12 bází“. „Vložením bází“ je myšleno vložení genetického materiálu do viru. Dvanáct bází, které Garry zmínil, se vztahuje k vložení furinového štěpného místa, čímž se vytvoří vlastnost viru, která způsobuje, že SARS-CoV-2 je tak virulentní.
Garry dále uvedl, že to „mě vede k tomu myslet si, že scénář o pasážování na tkáňové kultuře je možný/pravděpodobný [sic]“. Pasážování tkáňové kultury je součástí procesu manipulace s viry v laboratořích.
Do diskuze se zapojil další spoluautor, Andrew Rambaut z Edinburské univerzity, který napsal, že virus „mohl snadno“ uniknout z laboratoře, a že by proto skupina měla omezit šíření svých zjištění.
Rambaut souhlasil s tím, že korelace mezi vlastnostmi viru a aktivit WIV „opravdu smrdí“, ale napomenul skupinu, aby se „oprostila od všech těch podivných shod okolností“.
Napsal také, že „pravda nikdy nevyjde najevo (pokud opravdu došlo k úniku)“.
Překlad a redakční úprava původní zprávy americké redakce: Juraj Skovajsa
