Když se Sandra Hazelipová obrátila na Eleanor Hambyovou před jejich osmdesátými narozeninami a navrhla jí, aby spolu za 80 dní objely svět, její nejlepší kamarádka byla okamžitě pro.
„Ellie se rozzářily oči a řekla: ,Bomba‘. Začala hned plánovat, jak to uskutečníme,“ řekla paní Hazelipová deníku The Epoch Times.
To bylo před pěti lety. Od té doby neohrožená dvojice navštívila 18 různých zemí na všech sedmi kontinentech. Byly v Antarktidě, viděly osm divů světa, jezdily na velbloudech, projížděly finskými lesy na saních taženými husky a při plavbě lodí přes Drakeův průliv je zastihla divoká bouře. V nepálském Káthmándú nasedly do malého letadla a přeletěly Mount Everest, v horkovzdušném balonu se vznesly nad egyptské pyramidy a v Austrálii se zblízka setkaly s krajtou.
To vše se může zdát jako vzdálené každodennímu životu v Texasu, kde obě seniorky žijí, jenže tato dvojka milující dobrodružství vždy toužila po cestování.
Paní Hazelipová, bývalá prezidentka Texaské geriatrické společnosti, je jednou z lékařek Hospice Velké země v Abilene. Napsala knihy a přednášela v několika zemích o problematice gynekologie. Paní Hambyová je mezinárodní dokumentární fotografka, jejíž práce byly hojně publikovány ve Spojených státech a v Africe. Působí také jako ředitelka organizace Zambia Mission, která poskytuje tolik potřebnou lékařskou péči v odlehlých oblastech afrického venkova.
Obě ženy se seznámily na lékařské misi v Zambii ve věku 58 let, krátce poté, co paní Hazelipové zemřel manžel. I paní Hambyová je vdovou, přičemž obě dámy označují zesnulé manžele za své životní lásky.
Úspěšné a šťastné, obě babičky jsou příliš zaměstnané na to, aby v dohledné době uvažovaly o odchodu do důchodu. „Neodešla bych do důchodu od něčeho, co mám tak ráda jako medicínu,“ říká paní Hazelipová. Její kamarádka Ellie je v současné době na své 27. lékařské misi.
Dokumentace svých cest patří k jejich koníčkům. Obě provozují cestovatelský blog Around the World at 80 (Kolem světa v osmdesáti) a několik profilů na sociálních sítích. Získaly si obrovské množství příznivců na internetu a upoutaly také pozornost několika významných zpravodajských serverů v různých zemích, které je pozvaly na vystoupení a rozhovory.
Jak to začalo
Za pár let po prvním setkání už se mezi oběma seniorkami utvořilo pevné přátelské pouto a přišel čas na objevování. Ženy samy sebe popisují jako „cestovatelky s velkým rozpočtem“. Než si naplánovaly cestu kolem světa za 80 dní, podnikly tři velké výlety a na každém z nich se jim přihodily „velké, divoké věci“, tvrdí.
Jejich první cestou byl transsibiřský vlak v roce 2008, který si objednaly ve druhé třídě. Nevědomky se staly svědky trestného činu, který se během jejich cesty odehrál, v důsledku čehož musely podepsat spoustu policejních dokumentů. „To byla ta nejdelší cesta vlakem. To jsme si užily, vždycky tomu říkáme ,Vražda na transsibiřské magistrále‘,“ vzpomíná paní Hambyová.
Při jejich druhé cestě v roce 2009, tentokrát po jihovýchodní Asii, jejich autobus srazil chodce, když jely veřejnou dopravou do Šanghaje, a ony zůstaly uprostřed chaosu způsobeného nehodou stát na kraji silnice. „[Policie] nám poskytla bleskový doprovod na vlakové nádraží,“ vypráví paní Hazelipová.
Když byly v roce 2011 na Blízkém východě, spaly v beduínském stanu v syrské poušti, odkud musely utéct přes hranice potom, co v Sýrii té noci začala válka. Netřeba dodávat, že po prožití takových dobrodružství byly obě dámy připraveny přijmout výzvu v podobě cesty kolem světa.
Cesta kolem světa
Původně měly dámy v plánu vyrazit někdy po osmdesátých narozeninách obou z nich, v dubnu a srpnu 2022, ale když zajistily všechny rezervace, vypukla pandemie covidu-19. V té době se na cestě objevily i další problémy. „Ale covid nás nezastavil. Místo toho jsme v 81 letech, o rok později, podnikly za 80 dní cestu kolem světa,“ líčí paní Hazelipová.
Fascinovány románem Julese Vernea, který se stal televizním seriálem „Cesta kolem světa za 80 dní“ s fiktivním anglickým dobrodruhem Phileasem Foggem v hlavní roli, vyrazily letos 11. ledna, aby se 1. dubna zase vrátily v daném časovém rámci. Obletěly zeměkouli jedním směrem, začaly v Dallasu a skončily v Austrálii, aby pak odletěly zpět do Spojených států.
Přílet do Antarktidy, jejich prvního cíle, byl pro ně trochu šokem. „Leden je u nich léto, ale stejně tam byla, přirozeně, hrozná, hrozná zima,“ popisuje paní Hazelipová.
Potom prozkoumaly odlehlý Velikonoční ostrov s jeho tajemnými hlavami a strávily nějaký čas v Chile a Argentině. Nato se vydaly do Španělska, kde je čekala jednodenní projížďka vyhlídkovým autobusem.
Po přistání ve Finsku, kde byla za polárním kruhem ještě větší zima než na Antarktidě, doufaly, že uvidí polární záři, a zažily vzrušující zážitek při projížďce lesem na saních taženými husky. Nebyla to zrovna spanilá jízda, jak si myslely. „Když dali povel, aby se huskyové rozjeli, jely jsme několik kilometrů tak rychle, jak to jen šlo. Držely jsme se jako o život… ale byla to docela zábava,“ říká Hambyová.
Po dvou nocích strávených v Laponsku se jim poštěstilo spatřit „neskutečně krásnou“ polární záři. „Panebože! To je zážitek, vidět tu oblohu zářit barvami, které si ani nedokážeme představit,“ komentuje paní Hazelipová.
Pak už byl čas jít se podívat na majestátnost Říma, než se vydaly do Londýna. Odtud letěly do keňského Nairobi a pak na blízký Zanzibar v Indickém oceánu, kde se mohli dozvědět více o historii „ostrova koření“.
Z míst, která navštívily, je nejvíce zaujaly úchvatné Viktoriiny vodopády v Zambii a pyramidy v Gíze, které viděly z vyhlídky horkovzdušného balonu. Nádherný Tádž Mahal, ke kterému se vydaly po příletu do Indie 25. února, byl pro paní Hambyovou „prostě neskutečný“ a nebeský div světa. „Naprosto nádherné. Bylo to prostě úžasné,“ vypráví čiperná seniorka.
Po přeletu malým letadlem z Nepálu nad Himálajem, úplně jako ve stylu Indiana Jonese, se začátkem března vydaly do Austrálie a k Velkému bariérovému útesu. „Tam Ellie zažila dobrodružství, když se nechala omotat krajtou kolem těla,“ prozrazuje paní Hazelipová.
Jeden by si myslel, že po dokončení tak nabité cesty kolem světa, kterou se jim podařilo zvládnout přesně za 80 dní, se dámy zastaví a pořádně si odpočinou. Ale místo toho šly hned po pár dnech do práce. „Víte, lidé se nás ptají: ,Nebyly jste unavené, když jste tolik cestovaly?‘ Ale my jsme nikdy nebyly unavené, nevynechaly jsme ani jeden den. Nikdy jsme nezůstaly celou tu dobu v posteli, že bychom byly příliš unavené nebo tak něco. Buď jsme létaly, nebo jsme byly venku a fotily.“
A co čeká tyto dvě nejlepší kamarádky dál? Není překvapením, že se chystá další dobrodružství, které plánují podniknout, až jim bude 82 let. „Hned bychom to zopakovaly. Sandy a já milujeme cestování. Vlastně už pracujeme na další cestě – v roce 2024,“ poznamenává paní Hambiová.
Její přítelkyně dodává: „Když plánujeme cestu, plánujeme se prostě jet bavit. Ale dovolte mi říct, že další štěstí… všechny ty komentáře, které jsme dostaly od veřejnosti a médií a které nám říkají, jakou radost jsme vnesly do života jiných lidí, kteří nás na této cestě sledovali, a jak jsme inspirovaly ostatní, aby se zvedli a začali něco dělat – to nás moc baví.“
Podívejte se na další fotografie z jejich cest:
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
