Výzkumníci z Washingtonské univerzity zveřejnili v červnu 2022 studii zaměřenou na techniky omezování „dezinformací“ na sociálních sítích pomocí strategií podobných „shadow banu“.
Studie byla publikována v akademickém časopise „Nature Human Behavior“ a jedna z jejích výzkumnic, Kate Starbirdová, potvrdila, že projekt získal grant ve výši téměř 750 000 dolarů od National Science Foundation, federální agentury financované americkými daňovými poplatníky.
Výzkum se zaměřuje na údajné dezinformace během amerických voleb v roce 2020, kdy některé účty na Twitteru zveřejňovaly informace týkající se detailů volebních podvodů.
Výzkum neprokazuje, proč se jednalo o dezinformace.
Strategie zkoumané a diskutované v akademické práci jsou techniky skryté cenzury, které mohou být účinnější než zjevný zákaz účtu, smazání příspěvku nebo jiná veřejná akce ze strany společnosti provozující sociální média a podle studie by mohly „minimalizovat problémy v oblasti vztahů s veřejností“.
Soubor dat byl získán z přibližně jedné miliardy příspěvků na Twitteru souvisejících s volbami, které byly shromážděny v období od 1. září 2020 do 15. prosince 2020.
„Abychom sestavili náš datový soubor, identifikovali jsme nejprve 430 incidentů – odlišných příběhů, které obsahovaly nepravdivá, přehnaná nebo jinak zavádějící tvrzení nebo narativy. Pro každý incident byly navrženy hledané výrazy, čímž bylo z širšího souboru extrahováno 23 milionů příspěvků generovaných z 10,8 milionů účtů,“ uvedli autoři výzkumu.
Snižování virálního dosahu
První cenzurní technika byla nazvána „virality-circuit breaker“ a byla považována za rychlejší než fact-checking. Funguje „pozastavením algoritmického zesílení“. Jinými slovy, i když účet něco úspěšně zveřejní, tento příspěvek se nezobrazí mnoha sledujícím účtu, resp. dalším uživatelům.
„Prostřednictvím simulací odhalujeme, jak mohou mít přerušovače virality podobnou účinnost jako přímé odstranění, i když je množství, o které se viralita sníží, malé,“ uvádí se v článku.
Druhou ze dvou technik, o nichž se v článku hovoří, byly tzv. nudges.
„Mnoho případů dezinformací zahrnuje tvrzení, která jsou částečně pravdivá nebo vyžadují nemalý čas k vyvrácení,“ uvádí se v dokumentu, například tvrzení, že existují „statistické nesrovnalosti v ohlášených počtech hlasů“, což vyžaduje „shromáždění a analýzu dat statistikem a určení jejich opodstatněnosti“.
„Nudge“ snižuje sledovanost každého uživatele, který diskutuje o daném incidentu.
V dokumentu se uvádí, že „nudge“ lze použít k podstatnému snížení „kumulativní angažovanosti“.
Závěrem
Výzkumníci dospěli k závěru, že jejich pracovní rámec by mohl být v blízké budoucnosti implementovaný bez použití rozsáhlé cenzury nebo velkého pokroku v kognitivní psychologii a strojovém učení.
„V našem případě by zlatým standardem bylo nechat Twitter implementovat námi doporučené zásady na některých místech, ale ne na jiných, a zkoumat následné zapojení do virálních dezinformací,“ uvádí se v článku.
„Naše výsledky ukazují praktickou cestu vpřed, protože dezinformace na internetu nadále ohrožují úsilí o očkování, spravedlnost a demokratické procesy po celém světě.“
Jevin West, jeden z autorů článku, v pondělí pro Just the News uvedl, že závěry v článku jsou teoretické a že obavy z toho, že výzkum bude využit k potlačení svobody projevu, zahrnují „zásadní nepochopení článku, které se zdá být založeno na nefaktografickém překrucování a nepravdách“.
West uvedl, že výzkum byl zaměřen pouze na posouzení zásahů, které by zabránily šíření „dezinformací o covidu-19“.
Překlad a redakční úprava původní zprávy americké redakce: Kateřina Kudláčková.
