V Hongkongu se v neděli konaly první místní volby, jichž se kvůli změně volebních zákonů nemohli účastnit prodemokratičtí kandidáti. K urnám přišlo pouze 27,5 procenta oprávněných voličů, což je výrazný pokles oproti posledním místním volbám v roce 2019, informovala agentura AP. Před čtyřmi lety volební účast dosáhla 71,2 procenta a jasně vyhráli demokraté.
Podle tiskových agentur byla účast v nedělních místních volbách v Hongkongu nejnižší od roku 1997, kdy se tato bývalá britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Kandidaturu prodemokratických politiků v podstatě znemožnila nová pravidla zavedená čínskou centrální vládou, podle nichž kandidáty musí předem schválit vládou jmenované komise. Ty posuzují, jestli jsou uchazeči dostatečně „vlastenečtí“, tedy loajální centrální vládě v Pekingu.
Podle serveru South China Morning Post ve volbách zvítězily dvě velké strany loajální Pekingu, DAB a FTU, které získaly 59 z 88 volených mandátů. Zbytek mandátů si rozdělily menší strany či jiná sdružení.
Místní rady byly poslední významnější politickou institucí, o jejímž složení mohli v Hongkongu z většiny rozhodovat občané. Podle změny zákona schválené v červenci ale počet přímo volených zastupitelů v místních radách klesl ze zhruba 90 procent na asi 20 procent, napsala agentura AP.
Změnu dnes chválil správce Hong Kongu John Lee, který je nakloněný Pekingu. „Místní rady nebudou od této chvíle tím, čím bývaly dříve, a sice platformami, jejichž cílem bylo odmítnout a zničit vládní správu, podporovat nezávislost Hongkongu a ohrožovat národní bezpečnost,“ uvedl Lee. Ve svém prohlášení tak zopakoval výtky, které propekingská vláda adresuje prodemokratické opozici.
V době konání voleb bylo v ulicích bývalé britské kolonie rozmístěno na 12.000 policistů, kteří měli zastavit v zárodku jakoukoliv snahu demonstrovat proti volbám, kterých se nemohly účastnit prodemokratické strany. Několik lidí bylo během neděle zadrženo, neboť prý chtěli organizovat protesty proti hlasování, píše agentura AFP.
Od zavedení přísného bezpečnostního zákona, který centrální čínská vláda v Hongkongu zavedla v reakci na masové prodemokratické demonstrace z roku 2019, byla navíc řada předních prodemokratických aktivistů zatčena nebo uprchla do zahraničí.
Podle nových pravidel se konaly i parlamentní volby v roce 2021, v nichž zvítězili kandidáti věrní čínské komunistické straně. K urnám tehdy přišlo jen 30 procent oprávněných voličů, při předchozím hlasování v roce 2016 byla účast téměř dvojnásobná.
