Jak můžeme lidstvo zachránit před změnou klimatu? Kabaretiér Martin Puntigam navrhuje genetickou manipulaci s lidmi. Reakce na jeho návrhy jsou smíšené.
Rakouský kabaretiér Martin Puntigam se zamýšlí nad klimatickými změnami. Přemýšlí, jak se lidstvo může připravit na možnou blížící se katastrofu způsobenou změnou klimatu – a přichází s neobvyklým čtyřbodovým plánem.
Čtyřiapadesátiletý umělec zjevně neočekává od politiků v Rakousku a Německu žádná praktická řešení. Jak napsal v komentáři pro Süddeutsche Zeitung, v otázkách ochrany klimatu tam pozoruje „nedostatečnost“.
Může být lidstvo ještě zachráněno?
Mnoho podniků, mediálních organizací a zájmových skupin však v současné době také „nevypadá ani trochu lépe“. Lidé přitom chtějí ve svém vlastním životě měnit co nejméně.
Puntigam napsal:
„Pokud tedy lidé nejsou ochotni přizpůsobit svůj život opatřením proti klimatické krizi, nezbývá než přizpůsobit klimatické krizi lidi samotné. Geneticky je optimalizovat.“
Čtyřbodový plán
Kabaretiér nakonec „v dialogu s vědeckými odborníky“ vypracoval čtyři body:
- Podporovat potravinovou alergii na maso, která je „požehnáním pro klima“. Možná naráží na to, že některá města a organizace již vypracovaly plány na snížení spotřeby masa.
- Zmenšování lidí. Puntigam toto neobvyklé opatření vysvětluje tím, že velikost těla koreluje s ekologickou stopou. „Kdybychom byli menší, mohli bychom: nacpat více lidí do letadel, bydlet v menších domech a jezdit menšími auty.“
- Tloustnutí lidí. Kabaretiér předpokládá, že v důsledku změny klimatu bude docházet k extrémním projevům počasí častěji. Malí a tlustí lidé mají nižší těžiště, a proto jsou při hurikánu stabilnější, řekl Puntigam.
- Testování lehkých potravin. Téměř všechny potraviny, které konzumujeme, produkují při svém zpracování emise. Proč tedy nenajít způsob, jak se bez jídla obejít úplně? Ačkoli existují lidé, kteří si říkají „light-fasters“ (lehcí hladovkáři), kabaretiér toto opatření rychle kategorizuje jako „hloupé“ a varuje před zřejmým důsledkem: hladověním. Místo toho navrhuje, aby se lidé přeorganizovali tak, „abychom zvládli fotosyntézu. Jako rostliny“. Lidé by pak pomocí velkých klasů pohlcovali světlo a přeměňovali CO₂ na sacharidy a kyslík.
Proč je důležitá konzumace masa
S myšlenkami kabaretiéra by nesouhlasily miliony lidí, kteří jedí maso, a organizace, které se zabývají jeho konzumací. Například iniciativa Aleph2020. Tato mezioborová iniciativa se domnívá, že argumenty ve prospěch snížení spotřeby potravin živočišného původu z etických, zdravotních a klimatických důvodů jsou nejen protichůdné, ale také vědecky nepodložené. Podle iniciativy Aleph2020 by hospodářská zvířata mohla i nadále hrát důležitou roli v rámci holistického přístupu.
Dle zdravotní pojišťovny Pronova BKK má konzumace masa ve správné míře z výživového hlediska pozitivní bilanci. Podle ní maso poskytuje bílkoviny s vysokou biologickou hodnotou. Dodává také mnoho důležitých živin, jako je železo, zinek, selen a vitaminy skupiny B. Svalovina navíc obsahuje přibližně 22 % bílkovin, včetně mnoha nezbytných bílkovin, které si naše tělo nedokáže samo vyrobit.
Smíšené reakce na Puntigamův příspěvek
Reakce uživatelů na platformě X (dříve Twitter) byly smíšené. Někteří se domnívali, že jeho komentář byl míněn vážně a že opravdu chtěl, aby lidé byli malí, tlustí a alergičtí na maso. Jednomu uživateli se zdálo, že „číst něco takového je zrůdné“.
Jiný uživatel poznamenal, že Puntigamův příspěvek byl „tentokrát satirou“. Nicméně i on musel „nejdříve polknout“.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
