Současný švédský ministr civilní obrany (MSB) Carl-Oskar Bohlin nabádá obyvatele Švédska, aby „spolupracovali na posílení odolnosti Švédska“.
„Připravenost znamená mnohem víc než mít doma konzervy a rádio na kliku. Vyžaduje zvýšené povědomí celého švédského národa o vážné bezpečnostní politické situaci, v níž se nacházíme,“ sdělil Carl-Oskar Bohlin švédské tiskové agentuře TT.
Švédsko požádalo v roce 2022 o vstup do Severoatlantické aliance (NATO) v souvislosti s invazí ruských vojenských sil na Ukrajinu. Do té doby zůstávalo neutrální.
Členství Švédska v NATO zatím ještě neschválil turecký parlament, který o věci jedná, a ani Maďarsko.
Švédsko a Spojené státy podepsaly začátkem prosince 2023 obrannou dohodu, která umožňuje Spojeným státům přístup na všechny vojenské základny v zemi.
V současné době každý, kdo žije ve Švédsku a je mu mezi 16 a 70 lety, podléhá branné povinnosti a podle ministra Bohlina je třeba, aby byli ti, kteří branné povinnosti podléhají, co nejlépe připraveni, pokud by došlo k mobilizaci.
Není jasné, jak reálná je hrozba invaze Ruské federace na území Švédska, ale Bohlin obyvatele školí, jak se připravit na možné mezní situace, a jako příklad dává reálné situace během invaze ruských vojsk na území Ukrajiny.
„Někteří říkají, že jako politické prohlášení je to pro lidi trochu moc velká hrozba, zatímco jiní říkají, že vstupujeme do nové fáze obrany,“ říká švédský reportér deníku The Epoch Times Marcus Strand.
„Švédský premiér včera řekl, že mít švédské občanství bude znamenat mít v ruce i zbraň. Nyní pořádají národní obrannou konferenci, takže možná proto se tyto věci objevují. Věci se mění, ale můj odhad je, že důvodem je směs všeho, co se ve Švédsku a v Evropě za poslední dva roky stalo,“ komentuje Alexandersson.
„Očekávání spojená s občanstvím Švédska znamenají bránit Švédsko, naše hodnoty a náš způsob života se zbraní v ruce a s nasazením vlastního života… občanství není cestovní doklad.“
— Ulf Kristersson, švédský premiér
Bývalý švédský zpravodajský důstojník Johan Westerholm tvrdí, že podle něho Švédsko „už ve válce je“.
Podle Bohlina je třeba v mezních situacích zachovat co nejdéle normálně chod a fungování společnosti. „Abyste toho byli schopni, měli byste mít dobře připravenou domácnost a být si vědomi zranitelných míst, která máte ve svém životě, a snažit se je eliminovat, abyste mohli pokračovat v práci i během zvýšené pohotovosti nebo ozbrojeného útoku,“ říká.
Kromě obav spojených s invazí na Ukrajině reportovalo Švédsko v loňském roce násilnou trestnou činnost, při níž došlo v zemi k minimálně 261 střelbám, 36 lidí zemřelo a 73 bylo zraněno. V září 2023 také došlo ke dvěma silným explozím na předměstí hlavního města Stockholmu a k zabití dvou lidí střelbou v přeplněném baru severozápadně od Stockholmu.
„Švédská středopravicová vláda zpřísňuje zákony v boji proti kriminalitě páchané gangy, zatímco šéf švédské policie na začátku tohoto měsíce uvedl, že válčící gangy přinesly do země bezprecedentní vlnu násilí,“ napsala v září 2023 agentura AP.
Carl-Oskar Bohlin nyní apeluje na občany, aby si položili otázku, zda mají čas a energii na to, aby se zapojili do dobrovolné obranné organizace nebo jinak přispěli k posílení společnosti.
„Nyní pořádají národní obrannou konferenci, takže možná proto se tyto věci objevují. Věci se mění, ale můj odhad je, že důvodem je směs všeho, co se ve Švédsku a v Evropě za poslední dva roky stalo.“
— Marcus Strand, reportér švédské redakce Epoch Times
„Mohu v případě války udělat něco, co by Švédsku prospělo, a mohu tento závazek nasměrovat? Jaké mám kompetence a jak by mohly prospět společnosti?“ nabízí podněty k zamyšlení Bohlin.
Podle Bohlina „nelze chodit kolem horké kaše s perspektivou, že deset milionů Švédů bude bránit malá válečná organizace ve švédských ozbrojených silách“ a dodává, že k účinné obraně bude moci dojít pouze v případě, že se „každý, kdo může, bude nějakým způsobem podílet na švédském obranném úsilí“.
Doporučení vlády – jak přežít sedm dní
Švédská vláda již v roce 2020 doporučila občanům, aby byli připraveni přežít sedm dní bez pomoci okolní společnosti. Říkají tomu domácí připravenost.
Podle Bohlina je třeba, aby si občané uvědomili a zapřemýšleli nad tím, že připravenost na mezní situace „nespočívá jen v tom, že máte doma potraviny a vybavení“. „Naprosto zásadní může být psychická připravenost, tedy mít plán, jak v takové krizové situaci jednat,“ uvádí Bohlin.
Vybavení domácnosti
Toto je seznam krizového vybavení domácnosti pro oněch doporučovaných 7 dní bez vnější pomoci:
- Rádio na baterie nebo na kliku/solární energii.
- Svítilna a čelovka s náhradními bateriemi.
- Lahve a kanystry s čistou vodou.
- Potraviny, které nepotřebují ledničku nebo mrazák. Potraviny, které lze okamžitě sníst nebo uvařit bez vody.
- Vařiče a palivo. Přednostně používejte ve venkovním prostředí.
- Spací pytle, přikrývky a teplé oblečení.
- Zápalky, svíčky, čajové svíčky.
- Petrolejové lampy a palivo, například lampový olej nebo petrolej. Zajistěte si dobré větrání.
- Alternativní zdroj tepla využívající petrolej, LPG, naftu nebo dřevo.
- Domácí lékárničku, jako jsou lékárničky, léky na ošetření ran, veškeré základní léky.
- Hygienické potřeby, jako jsou vlhčené ubrousky, dezinfekční prostředky na ruce, pleny a hygienické vložky.
- Náhradní baterie, nabité powerbanky.
- Hotovost pro případ, že by přestaly fungovat platební karty.
- Papírový seznam telefonních čísel na rodinu, příbuzné, sousedy, nemocnici, obecní úřad, záchrannou službu, dodavatele elektřiny.
- Ne každý je schopen mít doma připravené věci na celý týden, proto zkuste se na některých věcech domluvit se sousedy a přáteli. Udělejte, co můžete – i maličkost může v krizi znamenat všechno.
Zdroj: MSB
Ministerstvo také vydalo instruktážní brožurku nazvanou Když přijde krize nebo válka.
