Případ smrti důchodce ve vesnici Slopné v okrese Zlín, který byl nejdříve ohlášen příbuznými jako pád ze schodů, byl nakonec vyšetřován jako vražda, kterou se příbuzní pokusili zakrýt. Proč? Nakonec z ní byli obviněni dva mladíci a odsouzeni k trestu přesahujícímu jejich dosavadní věk. Udělali to? To se stalo předmětem dlouhých sporů, pochybností a vyšetřování.
Naposledy se do případu ponořila investigativní novinářka deníku SeznamZprávy a s kolegy začala vydávat podcastovou sérii nazvanou Slopné? Kdo je vrah?, která má rozkrývat hlavní body vyšetřování a nejasnosti celého případu.
V kuloárech se proslýchá, že právě jejich reportáže daly novou krev do snah případ znovu otevřít.
Návrh na obnovu řízení podali v roce 2023 oba odsouzení samostatně. Soud návrhy údajně sloučil pod jednu spisovou značku a věc dostal k posouzení soudní senát senát soudce Pavla Dvorského, jak sdělila 2. ledna agentuře ČTK mluvčí Krajského soudu ve Zlíně Klára Belkovová.
„K jednání nařízenému na 1. února od 9:00 jsou předvolaní svědci, takže se v tuto chvíli nedá říci, zda soud vyhlásí rozhodnutí o návrzích ve stejný den,“ uvedla Belkovová.
Deník Epoch Times v minulosti informoval o podnětech zasílaných ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi v letech 2022 a 2023, kde byl nevládní organizací Spolek věřitelů a přátel práva žádán, aby podal ve věci stížnost pro porušení zákona.
Na webu Voxpopuli.sk vznikla první kostra časové osy případu a byla zveřejněna kniha rozhovorů Maroše Straňáka ve vězení s Tomášem Kristem (přezdívka).
Pozadí případu
Případu se věnovali dva soukromí detektivové, Zbyněk Prousek (zdroj) a Tomáš Pecina (zdroj). Oba shrnují řadu sporných bodů případu a docházejí k závěru, že oba odsouzení Maroš Straňák a David Šimon pravděpodobně nejsou skutečnými pachateli vraždy.
V případu vydal soudní senát JUDr. Radomíra Koudely v srpnu 2013 zprošťující rozsudek. Mladíci zadržovaní ve vazbě se „zprošťují od obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně pro skutek, že společně v přesně nezjištěné době přesně nezjištěným způsobem vnikli do vnitřních prostor rodinného domu poškozeného s cílem zmocnit se pro vlastní obohacení peněz a šperků, kdy v
souvislosti s tímto úmyslně usmrtili poškozeného Miroslava Sedláře“, uved soudní senát. (zdroj)
Později však tentýž soud změnil názor a na základě dodatečné výpovědi recidivisty Milana Rakaše změnil výrok na vinen. Mladíci byli odsouzeni na dobu 24,5 a 20,5 roku odnětí svobody. (zdroj)
Zmiňovaný Rakaš během výkonu trestu ve vězení údajně „viděl“ na TV Nova reportáž o soudu s Marošem Straňákem a „vzpomněl“ si, že mu Straňák před rokem a půl řekl, „že to udělal“. Soud Rakaše nikdy nepředvolal k výpovědi a vše posuzoval na základě zápisu výpovědi, který provedli policisté.
Podle informací, které sdělil deníku The Epoch Times soukromý detektiv Zbyněk Prousek, byl zmiňovaný svědek obžaloby Milan Rakaš několik dní po podání výpovědi předčasně uvolněn z šestiletého výkonu trestu za podvody, které údajně měly vést ke škodě v hodnotě šesti milionů korun.
Kniha: Maroš Straňák – rozhovory ve vězení
Na podzim roku 2020 napsal Tomáš Krist (přezdívka) knihu nazvanou Maroš Straňák, která obsahuje jeho rozhovory s uvězněným Marošem Straňákem na téma jeho případu a života. Mně se dostala do rukou asi před rokem a zaujala mě natolik, že jsem se k ní rozhodl napsat pár slov. V knize diskutují o událostech, které vedly k jeho zatčení a o tom, co jim předcházelo. Zamýšlejí se nad spornými body případu a postupem obžaloby, ale i nad životem a hodnotami. Více…
Detektiv Prousek, který se v případu dlouhodobě angažuje, podal ministru spravedlnosti 2. března 2023 výčet bodů případu (pdf), které podle něho nasvědčují tomu, že ve vězení nejsou skuteční pachatelé zločinu vraždy, a že v rámci jejich uvěznění „došlo k porušení zákona“.
„V ústavě České republiky je mj. zakotveno, že základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. O tom, že tomu tak reálně je i v kauze Straňák & Šimon, však máme značné pochybnosti, jejichž vyústěním je i tento podnět k podání stížnosti pro porušení zákona,“ uvádí Spolek věřitelů a přátel práva, kterému Prousek předsedá.
V podání ministrovi spravedlnosti následují například tyto výhrady:
„Nerespektování detektoru lži u Maroše Straňáka, s výsledkem – nevinen! Nerespektování svědků, jejichž svědectví je v očividný prospěch obou obžalovaných“ nebo „zarážející ignorace DNA třetí osoby, občana Slovenské republiky jménem Zoltán Kovács, včetně ignorování jeho účastenství v předmětném příběhu“.
Prousek rovněž namítá, že případ je „de facto postaven na konstrukci tzv. pachových stop“, jejichž označení, sejmutí, zajištění, transport, komparace a další úkony „byly provedeny zcela v rozporu s platnou legislativou, odborností i zdravým rozumem“.
Pachové stopy podle soukromého detektiva byly zajišťovány až pět dní po činu a poté, co bylo zakrvácené místo činu umyto savem, což muselo všechny stopy zničit. Pachové stopy podle něj nebyly zjištěny a porovnány u všech v případu figurujících osob.
„Pachové stopy náleží do skupiny nepřímých důkazů, přičemž pouze jeden nepřímý důkaz k prokázání dokazované skutečnosti nestačí,“ uvádí v reakci (pdf) na další podnět Mgr. Kateřina Skalková, ředitelka odboru dohledu a kárné agendy Ministerstva spravedlnosti. „Představují-li tak pachové stopy v daném trestním řízení pouze jediný důkaz, nemohou být dostatečným podkladem pro shledání obviněného vinným ze spáchání daného trestného činu.“
Rozhodujícím zvratem v případu byla, jak již bylo řečeno výše, dodatečná výpověď recidivisty Milana Rakaše, nikoliv pachové stopy.
„Představují-li pachové stopy v daném trestním řízení pouze jediný důkaz, nemohou být dostatečným podkladem pro shledání obviněného vinným ze spáchání daného trestného činu.“
— Mgr. Kateřina Skalková, ředitelka odboru dohledu a kárné agendy
Podle detektivů Peciny a Prouska je „podezřelé“, že policie nesledovala stopu vedoucí k osobě Zoltána Kovácse (viz foto výše), jehož DNA bylo nalezeno na kukle, která byla do soudního spisu zanesena jako předmět spojený s vraždou Miroslava Sedláře.
Zoltán Kovács byl podle nich na Slovensku známý jako narkoman s četnými záznamy v trestním rejstříku. Samotný zavražděný Sedlář údajně obchodoval „se zlatem, parožím a zbraněmi“, které měl podle detektiva Prouska „podle toho, co se proslýchalo, prodávat na Slovensko“.
Deník Epoch Times v roce 2023 požádal ministra spravedlnosti o komentář k podání podnětu.
„Ministerstvo spravedlnosti podnět ke stížnosti pro porušení zákona obdrželo a příslušný útvar se jím zabývá. O dalším postupu v této věci nebylo dosud rozhodnuto,“ sdělil vedoucí tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka deníku The Epoch Times.
„Je však třeba dodat, že ministr spravedlnosti se již jednou trestní věcí Maroše Straňáka a Davida Šimona zabýval a 14. prosince 2022 se rozhodl stížnost pro porušení zákona nepodávat,“ uvedl Řepka.
