Evropská unie by si měla stanovit za cíl snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Vyplývá to z doporučení, která dnes zveřejnila Evropská komise. Oproti původnímu návrhu unijní exekutiva vyšla vstříc protestujícím farmářům a upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství, všimla si bruselská média.
„Komise doporučuje 90procentní snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2040 ve srovnání s úrovní v roce 1990 a zahájení diskuze se všemi zúčastněnými stranami,“ uvedla EK v tiskové zprávě.
Legislativní návrh týkající se těchto plánů by však měla vypracovat až příští Evropská komise, která vznikne po evropských volbách letos v červnu. Návrh pak musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly rovněž i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě.
Stanovení dílčího cíle má zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle sedmadvacítky, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. V současnosti má EU také cíl snížit množství emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.
„Stanovení klimatického cíle do roku 2040 pomůže evropskému průmyslu, investorům, občanům a vládám přijímat v tomto desetiletí rozhodnutí, která udrží EU na cestě ke splnění cíle, kterým je klimatická neutralita v roce 2050,“ napsala Evropská komise. Jak dodala, stanovení tohoto cíle rovněž „vyšle důležité signály, jak efektivně investovat a plánovat v dlouhodobějším horizontu“.
S plánováním do budoucna je možné vytvořit „prosperující, konkurenceschopnou a spravedlivou společnost, dekarbonizovat unijní průmysl a energetické systémy a zajistit, že bude Evropa hlavním cílem investic se stabilními pracovními místy připravenými na budoucnost“, říká prohlášení unijní exekutivy.
Podle EK se tak i zvýší odolnost Evropy vůči budoucím krizím a posílí se energetická nezávislost EU na dovozu fosilních paliv. Náklady a dopady změny klimatu na člověka jsou stále větší a viditelnější., upozornila unijní exekutiva s tím, že jen za posledních pět let se ekonomické škody související s klimatem odhadují na 170 miliard eur (4,2 bilionu Kč). EK dodala, že při posuzování dopadů zjistila, že i podle konzervativních odhadů by větší globální oteplování v důsledku nynější nečinnosti mohlo do konce století vést ke snížení HDP Evropské unie přibližně o sedm procent.
Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra dnes nejprve doporučení představil v plénu Evropského parlamentu, kde si následně vyslechl první reakce europoslanců. Poté na tiskové konferenci zdůraznil, že komise nyní zahajuje pouze dialog a chce o doporučeních hovořit se zástupci průmyslu, občany, ale právě i politiky. „Občané v mnoha členských státech EU vidí, co klimatické změny způsobují, ať již jde o záplavy či požáry,“ uvedl Hoekstra s tím, že lidé mají obavy z dopadů klimatických změn na své životy i peněženky. Pro stanovení budoucích cílů je podle něj nicméně „naprosto nezbytné“, aby vše bylo komunikováno se zástupci průmyslu i občanů tak, „abychom se dostali do cílové rovinky společně“.
Na pondělní schůzce šéfů kabinetů jednotlivých eurokomisařů se proti stanovení výše zmíněného cíle, tedy snížení skleníkových plynů o 90 procent, postavil pouze zástupce maďarského komisaře Olivéra Várhelyiho, napsal server Politico s odvoláním na své zdroje. Jak je v doporučení EK uvedeno, k dosažení cíle budou muset přispět všechny sektory. Oproti původnímu návrhu ale komise podle informací Politica z textu odstranila pasáž, která se zabývala zemědělským sektorem ve snaze uklidnit farmáře, kteří v posledních týdnech protestují po celé Evropě. Terčem jejich výhrad je přeshraniční konkurence, nicméně stěžují si právě i na unijní předpisy týkající se ekologie.
V konečném návrhu doporučení už není zmínka o potenciálním 30procentním snížení emisí v zemědělském sektoru mezi lety 2015 a 2040. Rovněž byla vyškrtnuta doporučení pro občany, aby změnili své chování, například konzumovali méně masa, dodalo Politico.
Podle EK se předpokládá, že energetický sektor dosáhne úplně dekarbonizace krátce po roce 2040 na základě všech nulových a nízkouhlíkových energetických řešení, což znamená využití obnovitelných zdrojů, jaderné energie či geotermální a vodní energie. „Očekává se, že dopravní sektor dekarbonizuje prostřednictvím kombinace technologických řešení a cen uhlíku. Se správnými politikami a podporou může v přechodu sehrát roli i zemědělský sektor,“ dodává komise ve své zprávě.
Devadesátiprocentní snížení emisí je přitom celoevropský cíl, každá země to může mít jinak, nicméně celkově je potřeba se dostat právě k hodnotě 90 procent. Podle informací ČTK je nynější český postoj, pokud jde o tyto cíle, spíše realističtější a Praha vždy při debatách o tomto tématu zmiňovala spíše cíl 75 až 80 procent. Podle Česka musí být cíle „realistické, proveditelné a musí být brány v potaz socioekonomické dopady,“ uvedly diplomatické zdroje.
