Čínské úřady v současné době urychlují konsolidaci malých a středních finančních institucí ve snaze zmírnit dopady případné finanční krize.
Analytici upozorňují, že pokud bude selhání bank pokračovat, budou ohroženy zájmy velkého počtu lidí, kteří budou požadovat náhradu svých ztrát. To by mohlo ovlivnit stabilitu čínského komunistického režimu.
Mezi osmi klíčovými úkoly, které čínský Úřad pro finanční dohled (FSA) stanovil na svém pracovním zasedání v roce 2024, vyniká jako hlavní cíl tzv. reforma malých a středních finančních institucí s cílem vyřešit rizika.
„Snižování rizik malých a středních bank často zahrnuje fúze, reorganizace nebo snahy o sjednocení,“ uvedl Liu Xiaochun, zástupce ředitele think tanku Shanghai Institute for Financial Research, na interním strategickém setkání v listopadu 2023.
Podle oficiálních údajů je v Číně 3 912 malých a středních bank – převážně městských komerčních bank, venkovských úvěrových družstev a vesnických bank s celkovými aktivy ve výši 110 bilionů jüanů (asi 15,45 bilionu dolarů), což představuje 28 % celkových bankovních aktiv v zemi.
Ke konci června 2023 činil počet vesnických bank v Číně 1 642, což představovalo 40,38 % celkového počtu bankovních institucí v Číně.
Od roku 2022 došlo k fúzi nebo konsolidaci vlastnické struktury více než 500 malých bank v nejméně sedmi provinciích, což se dotklo 2 100 venkovských finančních institucí s objemem aktiv ve výši 6,7 bilionu dolarů.
Selhání bank
V dubnu 2022 několik vesnických bank v provincii Henan zastavilo klientům výběry peněz. Od té doby došlo k několika případům selhání bank, které se týkaly vesnických bank po celé Číně.
Hlavní metodou řešení problémů ze strany úřadů je pohlcení malých bank a jejich konsolidace velkými bankami s přímou nebo nepřímou kapitálovou účastí. Odhaduje se, že jen v roce 2023 prošlo konsolidací a fúzí téměř 100 malých a středních bank.
Lu Yuanxing, americký politický a ekonomický analytik, který v minulosti působil v čínských podnicích, se domnívá, že s kolapsem čínského realitního sektoru a jeho pokračujícím poklesem v letošním roce se bude stále více bank potýkat s krizemi nebo krachem.
V rozhovoru pro Epoch Times z 11. února Lu řekl: „S tím, jak budou ceny nemovitostí v roce 2024 nadále klesat, bude stále více bankovních úvěrů nesplácených a tyto banky se dostanou do problémů.“
„Po sloučení malých bank s velkými se celkový dluh nijak nesnížil, sloučení jen oddálilo dobu krachu banky. Přestože velké banky mají relativně více aktiv, s kolapsem realitního průmyslu mají problém ochránit sebe sama,“ uvedl.
Čínský realitní sektor od roku 2021 upadá a korporátní giganti jako Evergrande a Country Garden jeden po druhém nesplácejí své dluhy.
Podle China Housing News v roce 2023 vyhlásilo v Číně bankrot přibližně 233 realitních společností. Statistiky ukazují, že ve čtyřletém období 2020–2023 zkrachovalo více než 1 200 realitních společností.
Ekonom Xu Chenggang v nedávném rozhovoru uvedl, že velká část úvěrů ve finančním sektoru je zajištěna nemovitostmi. Jak trh s nemovitostmi vykazuje klesající tendenci, hodnota aktiv v rozvahách bank, která jsou zajištěna nemovitostmi, se snižuje. Když tedy hodnota aktiv klesá, ohrožuje to rozvahu banky a hrozí její platební neschopnost. Selhání jedné banky může spustit řetězovou reakci, která vyústí ve finanční krizi.
„Takovou krizi nezpůsobil žádný jednotlivec, ale komunistický systém,“ vysvětlil Xu.
Oběti selhání bank
Dne 18. dubna 2022 se několik vesnických bank ocitlo v krizi financování a zcela přestaly umožňovat klientům vybírat jejich finanční prostředky. Postiženo bylo přibližně 400 000 zákazníků, jejichž celkové úspory v těchto bankách činily nejméně desítky miliard jüanů (jeden dolar se rovná 7,12 jüanu).
Tyto incidenty vyvolaly paniku mezi zákazníky, kteří pokračovali v organizování rozsáhlých demonstrací a protestů, které úřady tvrdě potlačily.
Wang Qi, zákazník z Henanu, který utrpěl ztrátu kvůli krachu malé banky, má u své banky stále uložen zůstatek ve výši téměř 3 milionů jüanů (asi 421 585 dolarů), který však nelze vybrat.
Čínskému vydání Epoch Times řekl, že někteří zákazníci mají vklady ve výši více než sto milionů jüanů.
„Ještě žádná země v historii neokradla lidi o jejich vklady a nezákonně jim nezmrazila vklady na bankovních kartách na téměř 700 dní,“ řekl.
Wang vysvětlil, že účty vkladatelů, které se dostaly do problémů, jsou jejich spořicí vklady, nikoli účty určené pro finanční hospodaření.
„Henanská vláda označila naše bankovní vklady za produkty správy majetku a donutila zákazníky podepsat dopis, v němž se přiznali k účasti na nezákonném shromažďování finančních prostředků,“ řekl Wang. „Vložili jsme své peníze do banky, protože jsme bance a vládě důvěřovali, ale vláda provincie Henan nás falešně obvinila z nezákonného shromažďování finančních prostředků. Jak mohli lidé vědět, že s bankovními úsporami a vklady jsou spojena rizika? Henanské úřady tyto vklady vykradly, protože ekonomika provincie je na pokraji zhroucení a desítky miliard jüanů z vkladů mohou zaplnit spoustu děr ve vládních financích.“
Wang, který je obeznámen s bankovním byznysem, poukázal na to, že cílem fúzí a konsolidace, které úřady provádějí, je minimalizovat rizika malých a středních bank. V opačném případě, když všichni v Číně přestanou bankám věřit, rozpadne se i základní pilíř financí a důvěry.
„Bankovní incidenty v Henanu již poškodily pověst malých bank. Mnoho lidí převádí své úspory z malých bank do větších bank,“ řekl. „Pokud dojde k dalšímu selhání banky, které se bude týkat malých bank, jako je Henan Village Bank, budou malé banky padat jedna po druhé. Pak v Číně určitě vznikne systémové finanční riziko, protože pověst celého bankovního systému bude v troskách.“
Podle Wanga od dubna 2022 poškození vkladatelé trvali na obraně svých práv téměř 700 dní. Úřady používaly různé represivní prostředky, jako je zatýkání, mučení, vynucování přiznání, napadání, sledování a zadržování, aby oběti zastrašily a přinutily je, aby své úsilí vzdaly.
To přineslo těmto osobám, jejich podnikům a rodinám velké škody.
Někteří lidé zemřeli na vážné nemoci způsobené stresem a někteří starší lidé, kteří měli celoživotní úspory v bance, se živí šrotováním a nemají peníze na léčbu, řekl Wang o situaci.
„Jsme odhodláni nepřistoupit na žádný kompromis a požadujeme od henanských úřadů bezpodmínečné splacení,“ řekl.
Finanční krize otřese čínským komunistickým režimem
Lu uvedl, že v případě čínských nesplácených úvěrů mohou velké banky ještě nějakou dobu přežívat, zatímco malé banky a vesnické banky nemají pro své klienty peníze.
Varoval, že bankovní krize v Číně může vést pouze ke dvěma důsledkům: jedním jsou sociální nepokoje, kdy se oběti budou dožadovat spravedlnosti, a druhým je, že armáda KS Číny odmítne jednat jako nájemný vrah strany.
„Klienti bank ze slepé důvěry ve vládu a banky uložili své celoživotní úspory do vesnických bank, aby nakonec o všechny své těžce vydělané peníze přišli. Pokud dojde k podobným krachům bank jako v případě vesnických bank v provincii Henan ve velkém měřítku a pokud se k protestům připojí více lidí, rozhodně to ovlivní stabilitu režimu,“ řekl.
„Čínskému komunistickému režimu navíc docházejí peníze. Po finančním kolapsu nejen obyčejní lidé, ale také velké množství lidí, jejichž živobytí závisí na daňových poplatnících – včetně příslušníků armády, státních zaměstnanců, agentur veřejných služeb atd. – odmítnou pracovat pro KS Číny při utlačování lidu, pokud nebudou moci dostat svou mzdu. V takovém případě se režim zhroutí, a toho se orgány KS Číny obávají nejvíce.“
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
