Zpráva BofA Securities, investiční divize Bank of America, uvádí, že atomová energie je opět v kurzu. Podle investičních stratégů jde o nejvýhodnější zdroj energie, co se týče zhodnocení investice, ale také výkonnosti a enviromentálních dopadů. Obnovitelné zdroje propadly skoro v každém ohledu.
Největšími jadernými kapacitami disponují USA, Čína a Francie. Investiční stratégové banky předpovídají nárůst jaderných elektráren ve světě o 20–40 %. Návratu zlatého atomového věku ze 70. a 80. let nahrává energetický nacionalismus, dekarbonizace, energetická bezpečnost, válka na Ukrajině a inflace, píší investiční analytici.
Zpráva vydaná v květnu 2023 uvádí, že globální poptávka po nukleární energii má skvělé vyhlídky. Momentálně je ve světě v provozu 437 reaktorů, staví se 60 nových, dalších 100 je schválených pro výstavbu a více než 300 se jich zvažuje. I Česká republika chystá v následujících desetiletích v rámci přechodu na čistší energie gigantické investice do jaderné energetiky.
Vláda plánuje výstavbu čtyř jaderných bloků plus stavbu 7 až 10 malých modulárních reaktorů (menší verze jaderných reaktorů). Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech.
Zpráva BofA rozebírá řadu hodnotících aspektů a výhod jaderné energie. My se zde zaměříme na spolehlivost, náklady a emise.
Věděli jste? Z jedné pelety uranu o velikosti 2,5 cm se vyrobí tolik energie jako z jedné tuny uhlí. 10 uranových pelet stačí na zásobení jedné domácnosti elektřinou na celý rok!
Spolehlivost
Provozuschopnost činí dle zprávy u jaderných elektráren 93 %, u větrných elektráren je to 35 %, zatímco ty solární generují elektřinu pouze 25 % času.
Náklady
Podle reportu je jaderná energie po zohlednění účinnosti, potřeb skladování, nákladů na přenos a dalších širších systémových nákladů jedním z nejlevnějších zdrojů energie.
Solární a větrná energie vycházejí jako nejdražší alternativa, pakliže nejsou dotovány. „To platí zejména při zohlednění úplných systémových nákladů (LFSCOE), které zahrnují vyrovnávání (napětí v síti, pozn. red.) a dodavatelské závazky,“ píší autoři zprávy.
Kritici někdy uvádějí příklady překročení nákladů a zpoždění výstavby jako některé z hlavních důvodů pro volbu jiných technologií. Počáteční kapitálové náklady na jadernou energii jsou vskutku vysoké, ale energetická návratnost, měřená „energetickou návratností investic“ (EROI), je skvělá, uvádí zpráva BofA.
EROI měří množství vyrobené energie na množství investované energie. Vyšší číslo znamená lepší návratnost. Na každý jeden joule energie investovaný do výroby jaderné energie připadá 75 joulů vyrobené energie. U fosilních paliv je to kolem 30 joulů, u solárních panelů 9 (se skladováním energie) a u větru a biomasy 4 jouly.
Emise
Na první pohled by se mohlo zdát, že obnovitelné zdroje (OZE) jsou naprosto bezemisní. Zvážíme-li však, kolik skleníkových plynů vzniká během celého životního cyklu OZE, je vidět, že jejich uhlíková stopa již tak zářivá není. Do celkových emisí se započítává i znečištění spojené s montáží daného zdroje energie, přepravou zdroje na jeho místo a likvidací zdroje, jakmile je vyčerpán.
Co se týče hodnocení emisí skleníkových plynů během životního cyklu zdroje, nejlépe jsou na tom biomasa, větrníky a jádro. Zde je dle zprávy třeba brát v potaz několik faktorů:
• Materiály: obnovitelné zdroje energie se při používání nevyčerpávají, ale konstrukce větrné/solární/bateriové kapacity vyžaduje velké množství betonu a kovů vzácných zemin. Jaderné elektrárny vyžadují kolem 900 tun cementu, betonu a skla na jeden TWh vyrobené elektřiny, zatímco solární energie vyžaduje přes 16 000 tun materiálů pro stejný energetický výkon.
• Životnost: Jaderné elektrárny mohou při správné údržbě vydržet 40–100 let, zatímco solární panely a větrné farmy se vyměňují po 20–30 letech.
• Půdní zábor: Na výrobu 1000 MW energie je potřeba 3,37 km² jaderné elektrárny. Aby solární elektrárna dosáhla stejného výkonu, musela by mít rozlohu 116–194 km² (zhruba jako celá Plzeň – 138 km²) a větrná farma by se musela rozkládat dokonce na 673–932 km² (zhruba jako okres Pardubice – 880 km²).
„Nedávná zpráva Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) potvrdila stejný výsledek, že jaderná energie má nejnižší uhlíkovou stopu ze všech zdrojů elektřiny s nejnižším životním cyklem využití půdy a materiálů,“ uvádí zpráva americké banky.